Fantasy, která ví, že genocida může přijít kdykoliv

Maková válka
Propagandistické foto, ve skutečnosti po dobytí města Nanking japonskými vojáky 13. 12. 1937 nastaly masakry, znásilnění, hory mrtvých, ilustrační snímek: Wikipedia

Rin je válečná sirota vypomáhající v obchodě tety Fang, kterážto činnost mimo jiné obnáší pašování opia. Když je Rin předestřena budoucnost – sňatek se starším mužem pro posilnění ambicí její adoptivní rodiny – využije své zkušenosti a vsadí vše na jednu kartu. Soustředí se na celonárodní zkoušky, skrze něž se teoreticky kdokoliv, bez ohledu na původ, může dostat ke kariéře. Jenže to je pouhá iluze. Jen bohatí si mohou dovolit schopné lektory a ztrácet čas nekonečným memorováním. Přesto Rin uspěje. Dostane se dokonce na prestižní vojenskou akademii v Sinegardu. Jenže pokud si myslela, že nyní budou o jejím osudu rozhodovat její schopnosti a nikoliv předsudky, těžce se mýlila. A navíc se zdá, že její vlast čeká válka o vlastní existenci…

Vzestup asijské fantastiky

Rodiče R. F. Kuangové (* 1996) emigrovali z Číny do Spojených států, když byly dívce čtyři roky. Už na střední škole patřila k aktivním studentům zajímajícím se o historii a společenské dění. Před nástupem na vysokou školu odcestovala na rok do Číny, kde začala psát Makovou válku – román inspirovaný především historií druhé čínsko-japonské války ve dvacátém století a také dějinami takzvaných opiových válek mezi Čínou a koloniální Velkou Británií ve století devatenáctém. Ve světě R. F. Kuangové tak lze snadno rozpoznat, že Nikan je Čína, Mukenský svaz je Japonskem a vzdálená Hesperie, o níž se v prvním svazku trilogie jen trousí narážky, Británií (nebo libovolnou západní koloniální velmocí).

Zároveň však nejde čistě o alternativní dějiny. Zvlášť důležitou roli v románu hraje nechvalně známé znásilnění Nankingu, tedy běsnění japonských císařských vojsk, během něhož zahynulo několik set tisíc lidí – v románu narazíme i na právě tehdy reálně pořádanou soutěž okupantských jednotek ve stínání hlav zajatcům z řad civilistů. Kromě konkrétních historických událostí se Kuangová rovněž inspirovala čínskými eposy a populárními příběhy o mistrech bojových umění. Ovšem na rozdíl od též česky vydaného románu Kena Liu Ctnosti králů není Maková válka narativně „příliš“ exotická. Kuangová dokázala čínské vyprávěcí postupy a motivy vhodně profiltrovat západní tradicí young adult či populárních fantastických příběhů o tréninku výjimečného jedince – v prvé řadě se nabízí srovnání s románem Enderova hra od Orsona S. Carda. V pozdější fázi Makové války se k inspiračním zdrojům přidávají populární kung-fu filmy s tematikou shaolinského kláštera i masivní militaristická fantastika v duchu moderních čínských velkofilmů typu Krvavé pobřeží.

Maková válka je tak od začátku až do konce západním čtenářům blízká. Právě díky tomu je autorčina trilogie vhodným začátkem ke zkoumání čím dál silnější asijsky orientované fantastiky, na níž se – na rozdíl od uplynulých dekád – už velmi často podílejí autoři s čínskými či korejskými kořeny. Zatímco v osmdesátých a devadesátých letech byly vrcholem asijské západní fantastiky – tedy spíše západní fantastiky okouzlené dálněvýchodní exotikou – například román Paladin C. J. Cherryhové či trilogie Impérium Jenny Wurtsové a R. E. Feista a později se o autentičtější přístup pokoušel Paolo Bacigalupi (román Dívka na klíček či povídka Flétnová dívka), dnes formují toto odvětví fantastiky právě zmíněný Ken Liu nebo Yoo Ha Lee (trilogie Mašinérie říše, space opera kombinující magii s velmi pokročilou matematikou). A k nim nyní lze počítat i R. F. Kuangovou.

Maková válka Záběr z filmu Krvavé pobřeží (2008, režie John Woo). Inspiraci jím lze vysledovat i v Makové válce, foto: China Film Group

Lekce ze života traumatizovaného národa

Nikanské císařství si ve druhé makové válce vydobylo nezávislost. Stalo se tak díky tomu, že do války zasáhli Hespeřané, které šokovalo, když Mukenský svaz vyhladil celý ostrovní národ Spýrů, legendárních vazalů-válečníků Nikanu. Nyní se však Hespeřané o Nikan nezajímají. Současné císařství je rozdělené do dvanácti provincií, jejichž správci si moc nedůvěřují, mezi obyvatelstvem je silně rozšířená závislost na opiu a je pouze otázkou času, kdy se Mukeňané vrátí.

To vše se dozvíme během několika prvních kapitol, které Kuangová pojímá – navzdory některým krutým událostem, o nichž však jen referuje – jako v podstatě optimistickou young adult. Rin se dostane na Sinegard, a přestože zde čelí šikaně, najde si přátele, a dokonce v sobě objeví výjimečné šamanské schopnosti. Už zde však občas autorka tasí drápy – jako když Rin posiluje svaly výstupem na horu s malým roztomilým prasátkem, které přibývá na váze, až… až je poraženo, protože tak prasátka, bez ohledu na to, kdo je má jak rád, prostě končí.

První skutečný šok přichází s vypuknutím války. Kuangová bleskově a nemilosrdně rozmetá jakékoliv jistoty, kdy oproti očekávání ani nenechá Rin a její spolužáky dostudovat. Rovnou je hodí do víru bojových operací, během nichž jsou vzápětí svědky zvěrstev a válečných zločinů. Poměrně sympaticky se přitom autorka zamýšlí nad tím, co k takové krutosti vedlo a jaké má následky na národ, který je jim vystaven. Z Rin, dívky odjinud, která bojuje za uznání a s níž je snadné se ztotožnit, se postupem času stává nemilosrdný, jejím blízkým a potažmo i čtenářům odcizený jedinec posedlý touhou po odplatě. A protože získá přístup k nebezpečnému Fénixovi, bohu ohně, vedou její činy k něčemu mnohem horšímu než jen k masakrům během střetu armád…

Rebecca F. Kuang Rebecca F. Kuangová, foto: Mike Styer

Ambiciózní plán přetavit traumata poníženého národa vystaveného regulérní genocidě do fantasy eposu okořeněného filozofií bojových umění a úvahami nad podstatou náboženství a funkce bohů v různých společnostech se Kuangové relativně daří. Maková válka je vtahující, napínavá, drásavá, dokáže nepříjemně překvapit stran zvratů ve vztazích postav. Paradoxně však příliš nešokuje tam, kde se naplno pouští do líčení válečných zvěrstev. Navzdory tomu, že v jednu chvíli Rin se svými společníky vstoupí do sídelního města, v němž předtím Mukeňané vyvraždili na půl milionu lidí, děti uvařili a utopili v sudech, hromadně znásilňovali a nechávali civilisty roztrhat psy, rozhodně nejde  o emoční vrchol knihy. Slovy nechvalně známého klasika: To není tragédie, nýbrž statistika.

Ale právě i onu tragédii životů rozemletých válkou a neschopností vnímat druhé jako lidské bytosti Kuangová dokáže zprostředkovat – ovšem v komornějších zvratech. Vzhledem k tomu, že Maková válka je autorčiným debutem napsaným v jejích dvaceti letech, nemohou následná dvě pokračování nevzbuzovat očekávání. V nich Kuangová kromě jiného zpracovala turbulentní vývoj čínské občanské války a „sympaťačka“ Rin má podstoupit přerod ve fantasy obdobu Mao Ce-Tunga…

Maková válka Obálka českého vydání, repro: Host

R. F. Kuangová: Maková válka.

Přeložila Daniela Orlando, Host, Brno 2022, 535 stran, doporučená cena 549 korun.

Související