Hitler coby manga. Klasik japonského komiksu Hitlera představil jako karikaturu
Čeští nakladatelé jako by rozhodli, že klasiky japonského komiksu nám budou představovat prostřednictvím Adolfa Hitlera. První, co jsme si mohli v češtině přečíst od „boha mangy“ Osamu Tezuky, byl komiks z druhé světové války Zpráva pro Adolfa. A další klíčová postava japonské komiksové historie, Šigeru Mizuki, je teď na zdejší trh uveden životopisným příběhem Hitler.
Nutno však podotknout, že zatímco Zpráva pro Adolfa patří k Tezukovým špičkovým komiksům, v němž se snoubí dobrodružný děj s vážnými tématy, u Mizukiho a jeho Hitlera to tak úplně neplatí. Šigeru Mizuki (1922–2015) je celosvětově slavný především coby autor komiksového seriálu Strašidýlko Kitaró, který má mimochodem brzy rovněž vyjít v českém překladu.
Autor v tomto díle čerpal z japonských lidových strašidelných příběhů o příšerách zvaných jókaiové. Strašidýlko Kitaró vycházelo od šedesátých let a vyprávělo o jókaiském monstru v podobně jednookého chlapce s vlasy sčesanými přes půlku obličeje. Hrdina většinou vystupoval v roli prostředníka mezi světem lidí a říší monster. O své lásce k tradičním příšerám autor napsal také jednu ze svých nejuznávanějších mang Babička Nonnon a já z roku 1992, v níž vypráví o svém dětství ve třicátých letech, kdy se jeho rodina ujala osiřelé stařenky ze sousedství, jež malému Mizukimu vyprávěla o fantastických stvořeních z lidových legend.
Dvě sousední strany z komiksu Hitler japonského tvůrce Šigerua Mizukiho, repro: Argo
Mizuki byl zároveň uznávaným autorem takzvaného stylu gekiga, což je manga pro dospělé čtenáře. Do gekigy často patří temnější, sociálně kritické příběhy nebo všemožné autorské výpovědi a experimenty. Mizuki se v téhle poloze především vyrovnával se svou zkušeností vojáka japonské armády za druhé světové války. Je autorem několika vyloženě válečných mang, z nichž nejdůležitější je Vzhůru k naší vznešené smrti z roku 1973, což je autobiografická kniha vzpomínek na japonskou armádu. Kromě toho v osmdesátých letech napsal obsáhlou komiksovou historii japonského dějinného období Šówa, počítající se od roku 1926 do roku 1989. A ze stejného ranku je i jeho komiksová práce o Hitlerovi z roku 1971.
Obálka českého vydání komiksu Hitler Šigerua Mizukiho, repro: Argo
Hitler je přesně ten typ komiksu, jemuž se poslední dobou velmi dobře daří i mezi českými autory – životopisným vyprávěním o významné historické osobnosti moderních dějin. A bohužel na Mizukiho knihu poměrně dobře sedí i hanlivé označení, které platí pro řadu podobných děl – spíš než umělecký počin je to dějepis s obrázky. Nejzajímavější z Hitlera je první část, popisující protagonistovo mládí v období kolem první světové války. Jde o pasáže, kde chudý, čerstvě osiřelý mladík žije z velikášského snu, že se stane převratným umělcem. Nejprve utíká před vojnou, jenže nakonec se stane válečným hrdinou. Hitler se tu v Mizukiho podání nejvíc blíží skutečnému člověku z masa a kostí (i když samozřejmě zavrženíhodnému) – není to neosobní strašák redukovaný na hrůzný symbol nacistické éry. V pozdějších politických, nakonec i válečných peripetiích, které Mizukiho komiks sice pečlivě, ale poněkud suchopárně popisuje, lidský rozměr ztrácíme a z Hitlera se stává starý známý neurotický panák a šílenec, který „posedl“ celou zemi a vehnal svět do války.
Dvě sousední strany z komiksu Hitler japonského tvůrce Šigerua Mizukiho, repro: Argo
Pohled na evropské dějiny očima Japonce, tedy příslušníka národa, který si rovněž prošel vlastní fašistickou diktaturou, by mohl být v něčem neobvyklý. V Mizukiho případě to bohužel neplatí. Tvůrce tu po většinu děje opravdu pouze provádí historický výklad – vševědoucí vypravěč věcně provádí tokem událostí a velké postavy dějin k tomu ve vlastních bublinách podávají vlastní oficiální stanoviska.
Popularizátor japonské popkultury Frederik L. Schodt, jenž k Hitlerovi napsal úvodní slovo, upozorňuje, že je překvapivé, jak málo se Mizuki v knize věnuje genocidě Židů. Ještě větší problém však tkví v tom, jak málo se japonský umělec věnuje prakticky veškerým myšlenkovým proudům, z nichž Hitler vycházel. Podle knihy se zdá, jako kdyby příští vůdce svůj antisemitismus a řeči o židovském spiknutí vykouzlil ze vzduchu. Obdobně kořeny jeho nacionalistické megalomanie a důvody, proč mu tehdejší Němci tolik naslouchali, zůstávají do velké míry pohřbené pod zkratkovitým a přednáškovitým stylem vyprávění. Ostatně pokud chceme pochopit nacistické Německo, tak Hitlerův životopis pro to není úplně dostatečným klíčem.
Dvě sousední strany z komiksu Hitler japonského tvůrce Šigerua Mizukiho, repro: Argo
Mizukiho Hitler je tak pozoruhodný spíš svou kresbou než scénářem. Autorův přístup se v principu neliší od mnoha jiných mang, nicméně v souvislosti s námětem díla je svým způsobem osobitý. Mizuki kreslí jednoduchým, hodně expresivním stylem zdůrazňujícím emoce a připomínající karikatury. Takto ztvárnil jókaiská monstra, své válečné zážitky i dějiny éry Šówa. Hitler je tedy plný „mluvících hlav“ – panelů, kde vidíme jen hlavy karikaturně nakreslených nacistických pohlavárů, kteří něco sdělují v obsáhlých textových bublinách. Řada z těchto políček se dokonce obejde úplně bez pozadí. Mizuki je ovšem střídá s detailními fotorealistickými výjevy krajiny nebo velkých bitevních scenérií. Kontrast mezi lidmi nakreslenými pár rychlými tahy a krajinami provedenými s maximálním citem pro detail okamžitě upoutá. Mizuki jako kdyby chtěl ponížit význam Hitlera a dalších jednotlivců, kteří mají sice velikášské sny; v úhrnu si nezaslouží takovou pozornost jako majestátní rakouské hory či pláň plná mrtvých vojáků. Tím spíš, že postavy v jeho podání vypadají vyloženě komicky – Hitlera tvůrce často kreslí s divoce rozčepýřeným knírem a obláčkem dýmu, který mu proudí z nosu v záchvatu vzteku. Je to stereotypní obrázek, nicméně komiksu dodává aspoň nějakou osobitost a úhel pohledu. Jinak můžeme Mizukiho Hitlera s klidným svědomím založit do poličky výkladových kreslených historických biografií.
Obálka českého vydání komiksu Šigerua Mizukiho, repro: Argo
Šigeru Mizuki: Hitler
Přeložila Anna Křivánková. Argo, Praha 2023, 284 stran, doporučená cena 498 korun.
