Jedna báseň z bytu do bytu. Autorky čtou v karanténě: Ivana Kašpárková
V těchto „sevřených“ dnech a týdnech se vracíme k formě, k níž jsme přistoupili při letošním jarním zavření státu. Autorky a autoři natáčejí „jednu báseň“ ze své nové sbírky sami, ve svém prostředí, dle své úvahy.
Číslo samo se jako básnická materie spíše vzpouzí, nikoli však tehdy, obrátí-li se tvůrce k jeho symbolickým významům, které se potom stávají čistě věcí výkladu, víry a přesvědčení. Numeri se jmenuje druhá kniha Ivany Kašpárkové a s interpretacemi čísel a s pitoreskním jazykem, jimiž jsou vyjadřovány v obskurních esotericko-mystických naukách, autorka bravurně nakládá ve formě básní v próze.
Čemukoli lze v jádru přiřknout cokoli jiného, a poté to (a se) v tom najít – to není nic nového. Hovoříme o číselných vztazích, o matematických výrocích a operacích, a funguje to i obráceně: člověk je vypočítavý, s tím či oním ani nepočítal, to se přepočítal, délky poměřujeme vlastním tělem a možnostmi smyslů: udáváme v palcích, loktech a na sáhy. Metafory, kterými žijeme, jednoduše čerpají i z čísel. Z numer lze snadno vyrobit lidi a pouto člověka k číslu je pevné a starobylé. Esoterické nauky a výklady světa a osudu, numerologie, snáře a horoskopy, o tom vědí své a své také nabízejí těm, kteří v ně uvěří. Básnířce nabízejí tyto inspirační zdroje jedinečný způsob kompozice a výstavby textů: je skutečně „s podivem“, jak říká anotace sbírky, že „matroš“ jasnovidectví, věštění a astrologie ještě téměř nikdo básnicky nevytěžil. Jaké je vaše životní číslo? Co na to Saturn? Jaké máte letos Roční vibrace (název druhého oddílu této sbírky). Snad ne ascendent ve Štíru?
Sbírka Numeri začíná oddílem Osobní rozklad: ten může znamenat rozklad osobnosti anebo její výklad podle čísel, která udávají datum narození, anebo obojí, jedno v souvislosti s druhým. Tak či onak, je to už nadosmrti – je to osud.
Záleží na tom, jak svá čísla vepíšete do numerologické mřížky – hned vám to „udělá den“, totiž celý život a jeho směr, a ostatně číslo určí i charakter: umělecké sklony, družnost a ohleduplnost, nebo sláva a moc, kupříkladu. Numerologickou mřížku lze přiložit k tváři nebo si s její pomocí na sebe „došlápnout“ a „zanechat trvalé stopy“.
Ivana Kašpárková v této sbírce básní v próze, kterou by díky sjednocenému zdroji bylo možné označit za konceptuální, brilantně odpozorovala slohová a lexikální specifika tajnosnubného numerologicko-horoskopového vyjadřování, zacházení s jazykem a významem tak, aby zůstal co nejprázdnější a nejvágnější: tak, aby se do něj „vešlo všechno“, co tam chce čtenář horoskopů najít a čím se chce řídit. Pod autorčinýma rukama z něj však vyrostla vyjádření přesná, bolavá, kousavá, ironická a vtipná. Například báseň Podle snáře končí veršem „Podle snáře je vražda touha vzdát se něčeho podstatného“. Právě takovými překvapivými reformulacemi a vržením do vyvrácených kontextů Kašpárková ve své sbírce nasvěcuje temná místa v bytě, dětství, budoucnosti a v duši; vzorce čísel umně převádí na vzorce životní.
Básnířka při tom není vzdálená své předloňské prvotině Vniveč: i v Numeri dokáže zůstat při sobě, při reflexi toho nejobyčejnějšího a nejtísnivějšího v životě: pobývání s druhými, tlaku zodpovědnosti vůči očekáváním a předpokladům, povinnostem a životním rolím dcery, partnerky, manželky a matky, ale především souboje se sebou a se svými čísly – tak, jak byla vržena, s kartami, které byly kdysi taženy, s řečí snů, která nelže. Ivana Kašpárková v souboru Numeri trhá rychle, „ať to nebolí“.
Ivana Kašpárková: Numeri. Výtvarný doprovod Jan Gřešek. Perplex, Opava 2020, 64 stran, náklad 300 výtisků, doporučená cena 169 korun.
Ivana Kašpárková u sebe doma. Foto: Archiv básnířkyIvana Kašpárková (*1983). Narodila se v Hodoníně, vystudovala učitelství českého jazyka a občanské výchovy na Ostravské univerzitě, žije v Opavě, pracuje jako učitelka. Texty publikovala v literárních časopisech Tvar, Host, Weles, H_aluze a dalších, ale také v ročence Nejlepší české básně. Debutovala básnickou sbírkou Vniveč (2018), Numeri je její druhou knihou.
Postprodukce: Ondřej Mazura a Petr Šprincl.
POZNÁMKA REDAKCE: Rubrika Jedna báseň z bytu do bytu je volným „koronavirovým“ pokračováním rubriky Jedna báseň. Jak původní, tak nynější dočasná rubrika má za cíl autorským čtením a interpretujícím (nikoliv recenzujícím!) textem představovat básnické tituly, které se na trhu objevily v nedávné době, řekněme v posledním půlroce, někdy i o něco dříve. Není to rubrika přísně výběrová, nýbrž mapující, i když kvalitativně nechce poskytovat prostor úplně jakékoliv produkci, to znamená například vysloveně juvenilní. Má-li přesto někdo pocit, že tomu tak v některých případech je, pak primární odpovědnost jde za editorem této rubriky Josefem Chuchmou.