John Wayne, americký vlastenec, který není, ale možná i je v módě

Americký herec John Wayne (1907-1979), proslavený hrdina westernů, pronikal na plátna tuzemských kin v časech komunistické nadvlády. Filmy, v nichž účinkoval, trhaly i u nás divácké rekordy. Po „sametu“ snímky s jeho účastí pravidelně vyplňovaly zdejší televizní programy. A v poslední době se jeho jméno znovu vynořilo, tentokrát v souvislosti s názory dnes považovanými za rasistické.

Největší předností snímku John Wayne, Amerika za každou cenu je zpřístupnění často vzácných archivních materiálů: vedle ukázek z filmů a z hercova soukromí spatříme výňatky z rozhovorů, ať je poskytl tisku nebo televizím, nechybí výpovědi spolupracovníků, třeba režiséra Johna Forda. Autoři dokumentu se nesoustředí jen na privátní osudy jednoho umělce. Wayne reprezentoval ideály i mýty spojené s dobovou americkou společností: zosobňoval prostého muže, jenž svým přičiněním a pílí ke štěstí (a bohatství) přišel, vystupoval jako rozhodný zastánce hodnot americké demokracie, která se často musela bránit před vnějším i vnitřním nepřítelem, ať již to byli indiáni, komunisté či jiní rozvratníci, případně Japonci za druhé světové války; na sklonku své kariéry opěvoval hrdinství amerických vojáků ve Vietnamu.

Vzestup a propad

Už ve dvaceti se uchytil ve filmu, tehdy ještě němém. Pracoval jako pomocník rekvizitáře, měl na starosti stavení dekorací a zametání. Často se setkával s režisérem Johnem Fordem, jehož zaujal jako výrazný typ, mužný už svou dobře rostlou figurou. Ford nabídl Wayneovi několik drobných rolí — a ten se před kamerou mihl jako policista, telegrafista a podobně. Ford mu poté sliboval větší role. Wayneho jméno bychom však tenkrát v titulních hledali marně, jmenoval se totiž Marion Morrison. Ale připadalo mu jaksi ženské; nechával si proto říkat Duke Morrison. John Wayne se zrodil o něco později.

John Wayne ve filmu z roku 1931 Three Girls Lost, který režíroval Sidney Lanfield, foto: Archives du 7e Art/Fox Film Corporation/Archiv ČT

První velká příležitost se rodáku z Iowy naskytla roku 1930, na samém úsvitu zvukové éry. Tehdy mu Raoul Walsh, další z velkých hollywoodských řemeslníků, svěřil hlavní roli ve westernu Velká cesta.  Vznikl nesmírně nákladný snímek, natáčený v podmanivých přírodních sceneriích. Technicky byl novátorský, natáčený nikoliv na obvyklý formát 35 mm, nýbrž na 70 mm, jehož skutečná obliba přišla až o několik desetiletí později. Kin, která tento široký pás byla tehdy schopna promítat, existovalo málo. Velká cesta dodnes zůstává vizuálně působivým dílem, jak se můžeme přesvědčit, podíváme-li se na něj na YouTube, avšak ve své době nejen že neměla kvůli technice náležité distribuční podmínky, ale odmítli ji také diváci. Obrovsky propadla. A spolu s ním na léta i Wayneova kariéra. Navíc John Ford s ním přestal mluvit; vnímal jako zradu, že Wayne přijal nabídku od konkurenčního tvůrce.

Já, pan Amerika

John Wayne u westernů zůstal, avšak musel se spokojovat s druhořadými, na běžícím pásu vyráběnými produkty. Vzpomínal, že si připadal spíše jako dělník v továrně. Ovšem měl stálý příjem: pořád ještě byl na tom lépe, než kdyby o práci přišel úplně. S Fordem se nakonec udobřil a byl to právě on, kdo mu v roce 1939 svěřil jednu z rolí (nikoli hlavní) v záhy proslulém westernu Přepadení. Wayne herecky dospěl, překonal i hlasové šumlování, naučil se lehce houpavé chůzi. Opravná zkouška, kterou Přepadením složil na výtečnou, jej katapultovala mezi hollywoodské hvězdy té doby.

Druhá světová válka mu vynesla role chlapáckých velitelů, kteří své jednotky vedou od vítězství k vítězství. Zatímco někteří jeho herečtí kolegové narukovali do války, Wayne zůstal v Hollywoodu a jejich nepřítomnosti využil ve svůj prospěch. Po válce mu to bylo vyčteno. Rozjetou kariéru však už nikdo nezastavil. V poválečném období jej Ford obsazoval do jednoho westernu za druhým: Fort Apache, Měla stužku žlutou, Rio Grande, Stopaři, Kavaleristé, Dva jeli spolu. A pravidelně se ozýval i Howard Hawks, s nímž stvořil například jeden ze svých nejznámějších filmů, Rio Bravo. Filmy s Waynem byly úspěšně nejen v USA. Pronikaly do světa včetně Sovětského svazu. Když moskevský vůdce Nikita Chruščov zavítal v roce 1959 do Spojených států, chtěl se setkat právě s Waynem.

Přitom počátkem padesátých let se Wayne aktivně zapojil do protikomunistického tažení senátora McCarthyho, jenž věřil, že Hollywood je prolezlý komunisty. Wayne se stal předsedou Aliance za záchranu amerických ideálů a horlivě hledal nepřátele. Osobně přispěl k vyhoštění Carla Foremana, jenž je jako scenárista podepsán pod jedním z nejslavnějších westernů všech dob, V pravé poledne; zastával prý příliš levicové postoje.

John Wayne jako seržant John Striker ve snímku z roku 1949 V pískách ostrova Iwodžima (v ČR film dvakrát vyšel na DVD), foto: Archiv ČT

Wayne se pasoval do role obránce Ameriky a jejích hodnot. Na plátně ji zachraňoval na souši i na moři, na domácí půdě i na zahraničních polích. Od sklonku šedesátých let, kdy se v USA sílil odpor proti válce ve Vietnamu, přestávaly jeho postoje společensky rezonovat. Zejména mladé generaci připadalo směšné, jak se Wayne zúčastňoval vojenských přehlídek a opěvoval americkou armádu. Podporoval budoucího prezidenta Ronalda Reagana, svého hereckého kolegu. Vystupoval i ve volebních spotech. Odmítal nové trendy v kinematografii, nesnášel filmy jako Bezstarostná jízda nebo Půlnoční kovboj, označoval je za perverzní a protiamerické.

V roce 1971 poskytl rozhovor časopisu Playboy, kde bohorovně tvrdil, že podle něho nebylo nic špatného na tom, že Amerika vzala zemi indiánům – vždyť si ji chtěli sobecky ponechat jen pro sebe. A doplnil, že věří v nadřazenost bílých, dokud se černoši nenaučí zodpovědnosti.  „Neměli bychom dávat pozice a moc nezodpovědným lidem,“ přesvědčoval čtenáře.

Hlasitý obhájce amerických hodnost a amerického způsobu života umíral na rakovinu. Není vyloučeno, že osudným se mu stalo natáčení v blízkosti armádní základny určené pro (utajované) jaderné testy. Nebyl jediný. Kdosi spočítal, že ze dvou stovek lidí, kteří tvořili štáb, nádory onemocněla téměř polovina z nich. Ale kdoví, třeba skutečná příčina jeho rakoviny tkvěla jinde, například v kouření. John Wayne přiznával, že celý život kouřil jak komín. Ve Střelci, jednom ze svých posledních filmů, představuje zestárlého kovboje v pokročilém stádiu rakoviny…

John Wayne, Amerika za každou cenu (Francie 2019, stopáž 53 minut)
Režie: Jean-Baptiste Péretié
ČT art 9. září 2020, 22:05 hod. a 12. září 01:25 hod.