Vstupme do obrazů Vincenta van Gogha a nahlédněme do jeho nitra

Z tvorby filmu S láskou Vincent
Nejprve se scény natočily se živými herci. Na snímku Eleanor Tomlinsonová a Robert Gulaczyk. Z tvorby filmu S láskou Vincent, foto: Archiv ČT

S láskou Vincent — tak nizozemský malíř Vincent van Gogh (1853-1890) podepisoval své dopisy určené bratrovi Theovi, jedinému člověku, jenž věřil v jeho talent. Theo nejen Vincentovu tvorbu, nýbrž vlastně celou jeho existenci sám financoval. O Vincentovi a jeho osudech vznikla řada mezinárodně známých filmů, z nichž některé jsme měli možnost vidět v tuzemské distribuci (od Vincenta Minnelliho, Maurice Pialata, Roberta Altmana, Paula Coxe, Michaela Rubba, Charlese Brabanta, Juliana Schnabela). Připojit k nim lze řadu dokumentů i dokudramat jak tuzemských, tak zahraničních, které v průběhu let uvedla Česká televize.

Režiséři Dorota Kobielaová a Hugh Welchman zvolili pro snímek S láskou Vincent náročný způsob prezentace malířova příběhu. Nejprve jej nasnímali s živými herci a výsledné obrazy nechali přemalovat do stylu van Goghových pláten — během sedmi let více než stovka malířů stvořila, inspirována van Goghovými malbami, téměř šedesát sedm tisíc (!) olejomaleb s příznačnými pastózními tahy Mistrova štětce. Filmaři je posléze rozpohybovali.

Z tvorby filmu S láskou Vincent Van Gogh & computery. Z tvorby filmu S láskou Vincent, foto: Archiv ČT

Duch van Goghových děl je tak rozšířen na jakékoli zachycení prostoru. Někdy tyto záběry/malby zůstávají v klidu — pokud se jednající postavy či pozadí nepohybují; v případě jejich pohybu se však záběry/malby ustavičně proměňují, jako kdyby vznikaly nové a nové varianty téhož motivu (přičemž kamera je vždy fixovaná, pohyb pouze zaznamenává, sama jej netvoří). Nejpůsobivější jsou evokace van Goghových scenerií, kdy divák získává dojem, že neznatelně rozfázované malby vznikají přímo před jeho očima a j(e)doucí postavy se stávají jejich nedílnou součástí.

Snímek S láskou Vincent pojednává o van Goghově trnitém putování a složité povaze, avšak připomíná to vše jakoby v retrospektivě – skrze trable s doručováním jeho dopisu, když odesílatel i adresát jsou již mrtvi a nikdo netuší, kde přebývají pozůstalí či příbuzní. Doručovatel dopisu Armand Roulin, vznětlivý mladík oblečený do sytě žlutého saka, navštíví místo posledního malířova pobytu a snaží se zjistit, co stálo v pozadí van Goghova sebevražedného zranění, jemuž po několika dnech podlehl. Rozmlouvá se svědky jeho posledních dnů, s hostinskou, s půjčovatelem loděk, s policistou, s dalšími lidmi, kteří ho třeba jen zahlédli. A z různorodých – i protikladných – výpovědí Roulin skládá mozaiku posledních týdnů van Goghova života, nad níž se přitom měla údajně klenout pohoda; aspoň tak v dopisech popisoval své rozpoložení. Mladý muž, zprvu k van Goghovi spíše lhostejný, začne být přitahován jeho osobností i uměleckým odkazem…

Zatímco „přítomné“ výjevy, poddávající se van Goghovu stylu, jsou natočeny barevně, vzpomínkové sekvence se liší jak užitím černobílé škály, tak výtvarným pojetím, které lze charakterizovat jako přetvoření výchozích fotografií či hypotetických filmových záznamů — natolik jsou to kresby popisné či spíše výrazově doslovné, zbavené osobitosti. Vzniká tím dramaticky účinný kontrast mezi malířovým uměleckým krédem a jeho jakoby protokolárním přetavením do leckdy nepřesných či neúplných vzpomínek, jež se k tomuto umělci váží.

Z tvorby filmu S láskou Vincent Nejprve se scény natočily se živými herci. Na snímku Chris O’Dowd a Douglas Booth. Z tvorby filmu S láskou Vincent, foto: Archiv ČT

Použití živých herců coby předobrazu pro animaci není nové, z české produkce si vybavíme Aloise Nebela (2011), vytvořeného obdobnou technikou. Nic to však nemění na skutečnosti, že po technické stránce i co do realizační náročnosti lze snímek S láskou Vincent, do něhož peníze vlili Angličané, zatímco pracovní sílu – jmenovitě rotu malířů – dodali Poláci, považovat za obdivuhodný. Ostatně dočkal se nominace na Oscara, získal Evropskou filmovou cenu za nejlepší animovaný počin roku.

Současně těžko nevidět vypravěčskou rozvleklost i patrné okouzlení vlastní dokonalostí a vynalézavostí. Užití rozličných náhledů na van Goghův konec se zvolna rozplizává, zahlceno opakováním motivů a vrstvením podružností. Snímek S láskou Vincent se nakonec proměňuje v jakýsi výtvarný hold velkému, nicméně podivínskému, v běžném životě sotva uplatnitelnému jedinci, jehož zmučeným nitrem zmítaly běsy – počínaje uříznutým uchem, které předloží zabalené jako dárek, a konče střelným zraněním břicha. Do posledka malíř tvrdil, že zranění si přivodil sám, i když některé expertizy to zpochybňují.

Z tvorby filmu S láskou Vincent Studio se samými van Goghy. Z tvorby filmu S láskou Vincent, foto: Archiv ČT

S láskou Vincent (Velká Británie / Polsko 2017, stopáž 91 minut)
Scénář:
  Hugh Welchman, Dorota Kobielaová, Jacek Dehnel, režie: Hugh Welchman, Dorota Kobielaová, kamera: Tristan Oliver, Łukasz Żal, hudba: Clint Mansell, střih: Dorota Kobielaová, Justyna Wierszyńská. Hrají: Douglas Booth, Holly Earl, Chris O’Dowd, John Sessions, Helen McCrory, Eleanor Tomlinson, Aidan Turner, Saoirse Ronan, Jerome Flynn, Cezary Łukaszewicz, Richard Banks, Shaun Newnham a další.
Uvádí ČT art ve čtvrtek 3. září 2020 od 20:00 hodin.

Související