Když se filmování změní v noční můru a Steve Buscemi je na pokraji sil
ČT art uvádí v tuzemské televizní premiéře v sobotu 24. července americký snímek z roku 1995 Život v oblouznění. Režisér Tom DiCillo se tu zaměřil na reálie, které důvěrně znal – s komediálním nadhledem vylíčil natáčení levných, téměř „na koleně“ připravovaných filmů.
Tom DiCillo (* 1953) svůj poslední celovečerní film natočil před patnácti lety, poté jej živily televizní seriály. Původně začínal jako kameraman u Jima Jarmusche, pak se vydal na samostatnou režijní dráhu. Filmů natočil celkem šest: John Suede, Život v oblouznění, Život v sedmém nebi, Opravdová blondýnka, Bouchači a bouchačky, Opilí slávou. Téměř všechny k nám pronikly: buď do kin, nebo na DVD či do televize. Konkrétně Život v oblouznění si odbyl tuzemskou premiéru v kinech v srpnu 2000, v roce 2007 jej na DVD publikovala firma Levné knihy, když ještě vydávala i filmové nosiče.
Podobně jako řada jiných nezávislých děl, rovněž Život v oblouznění vznikl finanční svépomocí herců i režiséra, kteří do natáčení vložili vlastní prostředky, celkem zhruba půl milionu dolarů. Risk se vyplatil: Zisk převýšil náklady, avšak ještě cennější byla mimořádná divácká spokojenost.
Příběh, v němž DiCillo svěřil ústřední roli svému vrstevníkovi Stevu Buscemimu, rozčlenil do tří částí: První dvě rozsáhlé pasáže se posléze ukážou být tíživým a zároveň poněkud bláznivým snem zároveň, odrážejícím spleť podvědomých obav; závěrečná epizoda skutečného natáčení se naopak mění v opravdovou noční můrou, neboť příprava této sekvence v „klasickém“ lynchovském duchu (včetně vcházejícího trpaslíka) si v ničem nezadá s tím, co se událo ve snech.
DiCillo si pohrává s významovými překvapeními, neboť snové události prvních dvou epizod vykazují všechny znaky běžné reality, dokud se v posledním záběru protagonista vyprávění neprobudí zpocen v posteli. Zvláště první sen, který se zdá režiséru, vykazuje řadu groteskních momentů (nové a nové zkoušení téhož výjevu nikam nevede, navíc je pak rušeno neodstranitelným pípáním, kterýžto zvuk vydává budík u postele ze snu se probouzejícího muže). Rovněž v završení druhého snu, jímž je vyznání dlouho nepřiznávaného milostného citu, přechází milostný dialog filmových postav do „reality“ mezi herečkou a jejím režisérem – to se ovšem ukazuje být pouhým zbožným přáním snící herečky, které asi nikdy nebude opětováno. A natáčení skutečné scény snu málem skončí všeobecným rozvratem, protože trpaslík zde vystupující neustále požaduje psychologické vysvětlení celé scény.
Všechny tři epizody spojuje princip neustále opakovaného záběru, který se nedaří ukončit. Jednou selže technika, pak ti, kteří ji obsluhují, protože třeba není zaostřená kamera, v záběru se objeví mikrofon, selžou lidé ve štábu i herci před kamerou. DiCillo si neúnavně vymýšlí nové varianty téhož výjevu, zachycuje i protagonisty unavenější a unavenější stálým vracením – od klidné, byť stále napjatější vstřícnosti až k výbuchům vzteku (první epizoda), nebo naopak skleslé apatie (poslední epizoda). Jednotlivé události jsou ozvláštněny střídáním černobílého a barevného obrazu, s jehož přejasněností i potemnělostí si vyhrál Frank Prinzi, jenž dovedně zužitkoval poznatky, které načerpal z práce na hororech, sociálně laděných dramatech, romantických veselohrách i na přehršli televizních seriálů nejrůznějšího zaměření. Hudbu složil Jim Farmer, jenž se podílel téměř na všech DiCillových filmech.
Režisér vsadil na vzájemnou souhru zúčastněných herců. Výborný je zejména Buscemi v úloze těžce zkoušeného režiséra, jenž se snaží uklidňovat rozpory, podpořit narušené sebevědomí i tlumit svou pánovitost. Ovšem je to také jen člověk, navíc bez hereckého nadání – když chce jednomu herci předvést, jaký vyžaduje úsměv, vyjde mu z toho pouhý groteskní škleb. Život v oblouznění je s množstvím nápadů natočená komedie. Mělo by to být povinnou podívanou nejen pro toho, kdo koketuje s filmováním…
Plakát k filmu Život v oblouznění, foto: Archiv ČT
Život v oblouznění / Living in Oblivion (USA, 1995, stopáž 90 minut)
Scénář a režie: Tom DiCillo, kamera: Frank Prinzi, hudba: Jim Farmer. Hrají: Steve Buscemi, Catherine Keenerová, Dermot Mulroney, James Le Gros, Danielle von Zernecková, Peter Dinklage, Kevin Corrigan, Robert Wightman a další.
Vysílá ČT art v sobotu 24. července 2021 od 22:25 hodin a v iVysílání bude dostupný do 31. července 2021.
