Když seriál dokáže měnit společnost aneb Příběh největšího britského justičního omylu

Čtyřdílná minisérie z produkce ITV Studios, britské nadnárodní televizní společnosti, si vzala za námět událost považovanou za největší justiční omyl v historii Velké Británie. Stovky nevinných poštmistrů a poštmistryň byly mezi lety 2003 a 2019 nespravedlivě nařčeny a často i odsouzeny do vězení za defraudaci na základě obvinění založených na nespolehlivém účetním a evidenčním systému Horizon. Seriál zachycuje jejich válku se systémem. Mnozí přišli nejen o iluze, ale i o veškeré finance, o pověst či o psychické zdraví, několik z nich spáchalo sebevraždu.

Hlavní postavou příběhu je Alan Bates, skvěle ztvárněný Tobym Jonesem (získal pak cenu National Television Award za hlavní roli v dramatu). Představuje nenápadného, ale zarputilého a odhodlaného bojovníka za spravedlnost, jehož odvaha zvedla ze židlí pětistovku dalších poštmistrů a poštmistryň postižených neoprávněným a opovážlivě krutým jednáním olbřímí britské instituce.

První epizoda začíná jeho vlastní situací: Bates je donucen uzavřít pobočku, kde pracuje i se svou ženou, na stará kolena se musí odstěhovat z města, aby si vůbec mohli dovolit dožít na penzi. Minisérie poté otevírá situace dalších mužů a žen, jimž nově nainstalovaný systém Horizon firmy Fujitsu přinášel potíže, protože nejenže nefungoval správně, ale bylo možné jím i manipulovat. Poštmistrům proto začala nesmyslně narůstat manka, která nakonec dosahovala nemístných částek.

Pan a paní Batesovi v podání Tobyho Jonese a Julie Hesmondhalghové, foto: Archiv ČT

Boj s molochem

Seriál zpracovaný v duchu sociálního realismu Kena Loache, bratří Dardennů či Andrey Arnold načrtává trajektorie vybraných postav, jež potkal obdobný osud jako Alana Batese. Skupina se začíná scházet, hodlá dosáhnout nápravy a najít řešení, jež by očistilo jejich jména a vrátilo jim likvidační sumy peněz, které museli uhradit. Minisérie vykresluje příběhy mužů a žen s rozdílnými znalostmi, zkušenostmi a s odlišným sociálním zázemím, pro něž představuje ztráta zaměstnání i pověsti a fakt zadlužení pokaždé trochu jinou, ale vždy komplikovanou a přitěžující životní situaci. Někteří skončí ve vězení, jiní na psychiatrii, jejich víra v systém se mění s tím, jak se vyvíjejí soudní pře i jednání se zástupci Britské pošty a s politiky, kteří se jim snaží pomoci.

Režisér James Strong, který má zkušenosti například z oblíbených seriálů Broadchurch či Pán času, zahrnul do čtyř epizod mnohaleté období boje, aniž by se snažil generovat víc emocí, než je nezbytně nutné. Vyhýbá se kupříkladu citově exponovaným událostem při vynášení některých soudních verdiktů, nicméně setrvává u zásadních bodů procesu, jenž přinesl rozličné zvraty a rozhodnutí. To, že publikum v úhrnu pocítí frustraci, beznaděj, znovunabytý optimismus i částečnou satisfakci, je výsledkem pečlivě zvolených a výborně inscenovaných scén podle scénáře Gwyneth Hughes.

Oběti celé kauzy bojovali za spravedlnost dlouho. Ke šťastnému výsledku přispělo i odvysílání hrané série v lednu 2024, po němž v Británii následovala mediální, společenská i politická bouře, foto: Archiv ČT

Rezistence je nezbytná

Minisérie Pan Bates versus Britská pošta je příkladem rezistence populární kultury, jak o ní psal americký mediální teoretik John Fiske. Skutečnost, že se o skandálu Britské pošty (British Post Office scandal či Horizon IT scandal) v Británii ani ve světě prakticky nevědělo, dokud ho netematizovala právě minisérie, vypovídá o důležitosti audiovizuálních médií a jejich nezastupitelném místě ve společnosti. Neupozorňuje pouze na mašinérie velkých firem v rámci tržní ekonomiky, ale mimo jiné také na postavení Britské pošty v právním řádu Velké Británie, kde figuruje jako soukromá firma, přestože jde o veřejně exponovanou instituci.

A přestože minisérie poukazuje rovněž na to, že spravedlnosti nebylo ani zdaleka učiněno zadost (v jisté fázi bychom naopak mohli mluvit o Pyrrhově vítězství), přináší v těžkých časech dnešní sociální reality tolik potřebné poselství o naději a zadostiučinění, které někdy může korunovat dlouhotrvající, vysilující a téměř až neúnosnou snahu o nápravu věcí. Sledovat dílo Pan Bates versus Britská pošta by mělo být téměř povinné, byť nemůže svou strukturou ani obsahem konkurovat mnohem protežovanějším televizním žánrům, ačkoliv s nimi nezadá co do schopnosti vtáhnout publikum do dramatického děje. Znalost této kauzy, jejího průběhu, dopadů a důsledků i jejího pokračování je totiž něčím, co patří k budování občanské společnosti.

Redakční P.S.:

Není bez zajímavosti, že v minulých dnech vyšlo ve známost, že český podnikatel Daniel Křetínský „podal závaznou nabídku na odkup celé Britské pošty“.

Jeden z plakátů k sérii, zdroj: Archiv ČT