O rodičích, sítích a dětech. Minisérie Adolescent ukazuje vliv incelů a manosféry
Britská minisérie Adolescent, aktuální hit Netflixu, ukazuje svět -náctiletých na sociálních sítích, o němž příliš netuší ani jejich rodiče. Příběh mladistvého vraha a pátrání po motivech jeho činu otevírá řadu aktuálních témat. Tím hlavním zůstává misogynie šířící se po internetu. Odkud se dnes mezi adolescenty bere?
S nápadem natočit minisérii o třináctiletém Jamiem Millerovi, jenž zabil svou spolužačku, přišel britský herec a producent Stephan Graham (* 1973). S námětem oslovil scenáristu Jacka Thornea a režiséra Philipa Barantiniho. Měl dvě podmínky: jednotlivé epizody budou natočeny na jediný záběr a vinu plynoucí z chlapcova zločinu neponese nefunkční rodina. (Není známo, zda měl Graham i podmínku, že bude hrát Jamieho otce, nicméně tomu tak je).
Když Graham s Thornem při psaní scénáře Adolescenta hledali důvod, proč by měl být Jamie obviněn z vraždy své spolužačky, Thorneova spolupracovnice Mariella Johnson jim doporučila, aby se zaměřili na kulturu incelů. Scenárista Thorne později pro britský list The Guardian uvedl, že netušil, nakolik jej rešerše manosféry překvapí. Měl tím na mysli společenský dosah videí, podcastů a diskusních příspěvků na sociálních sítích (na Redditu především) ovlivňujících nespočet chlapců v pubertě, kteří často bez promýšlení přijímají daná tvrzení.
Trailer k sérii, zdroj: Netflix Ikonou incelů (zkratka involuntary celibacy, nedobrovolný celibát) a manosféry se stal bývalý britsko-americký kickboxer a influencer Andrew Tate, jenž se svým bratrem Tristanem čelí v Rumunsku obvinění ze znásilnění, obchodování s lidmi a organizování zločinecké skupiny. Tate a jeho stoupenci prostřednictvím sociálních sítí, především TikToku, šířili myšlenky obzvlášť toxické větve maskulinity, která má muže „osvobodit od života ve feministickém klamu“. Symbolem se pro ně stala červená pilulka (red pill) známá – ovšem v jiném kontextu – z filmu Matrix, jejímž prostřednictvím si incelové symbolicky volí cestu „procitnutí“ ze současného světa. Přesněji toho světa, v němž se ženy dožadují stále větší emancipace, snaží se prorážet skleněné stropy a osvobodit se od nastavení patriarchátu, které jim ubírá práva a příležitosti.
Ještě zbývá osvětlit termín manosféra s jejími tvrzeními, že žena je majetek, neměla by čemukoliv velet, musí nést část odpovědnosti za znásilnění a podobně. Termín zpopularizoval blogger Ian Ironwood ve své knize The Manosphere: A New Hope for Masculinity z roku 2013. Za „hrdinu incelů“ bývá rovněž označován kontroverzní kanadský psycholog Jordan Peterson (překlady tří jeho knih vydalo v minulých letech pražské Argo). Mezi chlapeckými idoly se objevují i prezident USA Donald Trump či technooligarcha Elon Musk.
Ashley Walters coby inspektor Luke Bascombe a Faye Marsay jako seržantka Misha Frank v minisérii Adolescent, foto: Netflix Ženy většinu z nás nechtějí!
Minisérie Adolescent zachycuje čtyři zhruba hodinové výňatky ze života třináctiletého chlapce z anglického maloměsta. Jako diváci nahlížíme na specifické kapitoly jeho života – a právě tím je minisérie cenná. V první epizodě sledujeme zatčení a uvěznění plačícího a neustále dokola se obhajujícího Jamieho, což vyvolává pochybnosti o tom, zda se dopustil něčeho tak násilného, jako je vražda. Druhý díl nás zavádí do prostředí Jamieho školy. Při hledání motivu k chlapcovu jednání vykrystalizuje generační problém mezi vyšetřovali a -náctiletými, totiž schopnost rozklíčovat šikanu prostřednictvím sdílení obsahů a vzkazů na sociálních sítích a internetu. Vyšetřovatelé se posléze snaží pochopit, jak fungují algoritmy, jež chlapcům doporučují videa šířená subkulturou incelů.
Zásadnější (a divácky nejsilnější) je třetí epizoda, kterou Jack Thorne napsal sám. Ukazuje setkání uvězněného Jamieho s psycholožkou Briony, která provádí posouzení chlapcovy příčetnosti, schopnosti porozumět tomu, čeho se dopustil. Jamie, výborně ztvárněný debutujícím (patnáctiletým) Owenem Cooperem, v něm prochází řadou emočních zvratů, odhalujících smýšlení ovlivněné manosférou a incely. Chlapcovy pochybnosti o vlastním vzhledu a atraktivitě pro dívky jsou silně ovlivněny hypegramií. Ta podle manosféry představuje proces, kdy ženy jsou evolučně předurčeny k tomu, že si vybírají pouze nejatraktivnější muže vysokého sociálního statusu, jež je mohou zabezpečit. S tím souvisí pravidlo 80/20. Podle radikálních incelů ženy – především díky ženským právům a sexuální svobodě – vládnou sexuálnímu trhu. Osmdesát procent žen cílí na sex s nejatraktivnějšími dvaceti procenty mužů, a zbytek je bez sexuálních příležitostí. Sem řadí sám sebe i Jamie.
Psycholožku šokují chlapcovy agresivní výbuchy zlosti. Scéna natočená v jednom záběru by podle mě nefungovala, pokud by s Jamiem rozmlouval muž. Expertka zakouší proměnlivé chování adolescenta oscilující mezi pohrdáním, ujišťováním, sváděním a urputnou zlostí. Výbuchy vycházejí jak z jeho genetické výbavy, tak ze sociálních aspektů. Právě vzhled, peníze a vysoký sociální status jsou modlou subkultury redpill incelů, kteří mají za to, že úspěchu lze dosáhnout odmítáním feminismu. Ambivalentnost chlapcových postojů zároveň ovšem odhaluje dítě, které si uvědomuje krutost svého počínání. O to působivější daná epizoda je.
Čtvrtá epizoda nabízí katarzi v podobě hodiny strávené s Jamieho rodinou. Stěží bychom v ní hledali zásadní problémy, jež by vedly k radikalizaci Jamieho coby incela a zástupce manosféry. A byť můžeme najít podobnost mezi výbuchy vzteku Jamieho a jeho otce Eddieho, mezi přístupem obou mužů k ženám existuje zásadní rozdíl, což je patrné zejména ze vzpomínek rodičů na své seznámení v mládí. Sledujeme, jak se rodina po telefonátu od uvězněného Jamieho musí vypořádat s danou skutečností, jak obtížné je hledat odpovědi na otázky, co způsobilo chlapcovo nastavení vedoucí k hroznému činu. Můžeme v době expanze nových médií kontrolovat či vůbec soupeřit s informacemi a sděleními, jimiž jsou adolescenti zahlceni?
Britská škola, rok 2025
Záměr autorské dvojice Graham & Thorne nevinit rodinu a zacílit na společnost a její instituce se neminul účinkem. V minisérii prezentovaná běžná britská škola, za niž bychom klidně mohli dosadit běžnou českou školu, vypovídá o impotenci působit na mladistvé pozitivním způsobem či řešit jejich problémy. Učitelé a učitelky jsou v ní buď frustrovaní a odevzdaní, anebo se snaží disciplinovat žáky a žákyně jako v armádě. Ale podstatnější je neschopnost vyrovnat se s působením nových médií, která pomocí algoritmů a personalizovaných filtrů doporučují videa a příspěvky s jasně zacíleným obsahem. Sociální sítě tím konstruují specifickou realitu, do níž se incelové mohou uzavřít a utvrzovat se ve svých postojích.
Adolescent v režii Philipa Barantiniho je skvěle odvedeným dílem nejen po formální stránce. Výborně navazuje na tradici britského sociálního filmu. Jednozáběrové epizody, vyžadující ovšem diváckou trpělivost, nejsou ani tak důležité pro svou vizuální exkluzivitu, jako spíš tím, že představují určitou sociologickou sondu do života a světa jednoho chlapce ve velmi limitovaném čase.
Faye Marsay jako seržantka Misha Frank a Ashley Walters coby inspektor Luke Bascombe v minisérii Adolescent, foto: Netflix Reakce části mužské populace na desetiletí emancipace a osvobozování se žen má kontinuální vývoj. Již v sedmdesátých letech dvacátého století se objevilo osvobozenecké hnutí mužů (Men‘s Liberation Movement), které řešilo proměny vnímání maskulinity a její stereotypizaci. Později se názorově rozdělilo na profeministickou a antifeministickou frakci. Na konci milénia se hojně diskutoval „syndrom nejistého muže konce tisíciletí“, protože se postupně proměňovala společenská role mužů – přestávali plnit úlohu hlavního živitele rodin, stále častěji se od nich vyžadoval větší podíl na chodu domácnosti a péči o děti. Odezva radikálního křídla antifeministů přicházela vždy ve vlnách a v konkrétních projevech (kupříkladu skupinové znásilňování žen).
V čase stále intenzivnějšího prostoupení života sociálními médii se tedy minisérie Adolescent táže, jak reagovat na rostoucí popularitu myšlenek manosféry. Scenárista, herec a producent série Jack Thorne se ve výše zmíněném článku v The Guardian osobně přimlouvá za vyvolání diskuse na toto téma (a navrhuje zakázat britským dětem do 16 let přístup k sociálním sítím), protože po uvedení Adolescenta se vynořila i polemika, zda Jamie je, anebo není obětí systému a společnosti.
Plakát k sérii, zdroj: Netflix
Adolescent (Velká Británie, 2025, 4 epizody, celková stopáž 3 hodiny 48 minut)
Námět a scénář: Stephen Graham, Jack Thorne, režie: Philip Barantini, kamera: Matthew Lewis, hudba: Aaron May, David Ridley. Hrají: Stephen Graham, Owen Cooper, Ashley Walters, Faye Marsay, Christine Tremarco, Jo Hartley, Erin Doherty a další.
