Louis de Funès, jak jste ho možná neznali

Louis de Funès
Jedna z tváří Louise de Funèse. Z dokumentu Bláznivá dobrodružství Louise de Funèse, foto: archiv ČT – © TVNOW / Les Bons Clients

Dokument Bláznivá dobrodružství Louise de Funèse nese loňské vročení a režírovala jej francouzská dokumentaristka střední generace Lucie Cariès (letos se její filmografie rozrostla o snímek Trintignant par Trintignant). Hned první věty dvoudílného snímku oznámí, že můžeme očekávat unikátní svědectví. Důvodem pro takové tvrzení je právě skutečnost, že režisérka vedle dávných reportáží a televizních rozhovorů, vedle výpovědí hercových kolegů i novinářů měla k dispozici materiály soukromé povahy, které poskytla rodina Louise de Funèse (1914–1983).

Krušné začátky, trvalé úzkosti 

Snímky s Louisem de Funèsem náleží k osvědčeným, ustavičně se na obrazovky vracejícím zábavním titulům. Některé z nich vstoupily mezi legendy: Grant restaurant pana Septima, Velký flám, Senzační prázdniny, Pošetilost mocných, Dobrodružství rabína Jákoba. Asi nejslavnější postavou jeho kariéry se stal strážmistr Cruchot v Četníkovi (ze Saint Tropez, v New Yorku atd.). Ačkoli se de Funès postupně vypracoval na nejoblíbenějšího francouzského komika (zvláště poté, co zemřely takové veličiny jako Bourvil nebo Fernandel), začátky měl krušné. Do diváckého povědomí začal pronikat teprve tehdy, když překročil padesátku. Náhlý věhlas byl pro něho svého druhu překvapením a obtížně si na něj zvykal.

Narodil se ve Francii, avšak ve zchudlé španělské rodině, která se navíc v letech jeho dospívání rozpadla. Otec fingoval sebevraždu a před věřiteli unikl do jihoamerické Venezuely – aniž o tom zpravil své nejbližší. Matka se poté, co to zjistila, za ním vypravila, aby jej přesvědčila, že by se měl vrátit – a toto přesvědčování se táhlo po dlouhou dobu. Otec se sice nakonec vrátil, ale záhy nato zemřel. V mladičkém Louisovi, od malička obdařeném hereckým talentem (nejprve si hrál s loutkami – pro potěchu svého okolí), se tak usadila nedůvěra k lidem. Trpěl úzkostnými stavy, jichž se nikdy nezbavil.

Louis de Funès Louis de Funès v soukromí. Z dokumentu Bláznivá dobrodružství Louise de Funèse, foto: archiv ČT – © TVNOW / Les Bons Clients

Vystřídal snad tucty zaměstnání, a když se chtěl živit tím, že bude bavit jiné, dlouhé roky živořil. Setrvával v nepříliš funkčním, spíše jen formálním manželství, a musel se rozvést, aby se mohl oženit s největší láskou svého života, Jeanne Barthélémy (ve filmech bývala životní partnerkou jeho postav prostořeká, málokdy něčím překvapená Claude Gensac). Založil rodinu, do níž obětavě vkládal všechnu lásku, kterou mu rodiče neposkytli. Na své děti byl přísný, prosazoval katolickou výchovu, chtěl, aby se potomci vyvarovali chyb, jichž se dopustil on. Neskrýval své konzervativní smýšlení.

Bral každou příležitost, která se naskytla – léta hrál v nočním baru na klavír („když jsem vstal ze židličky, nemohl jsem ani pořádně chodit“, vzpomínal), vystupoval po kabaretech, zkoušel štěstí v rozhlase, pronikl i do filmových studií. Musel se však spokojovat s natolik drobnými úlohami, že jeho jméno někdy ani nefigurovalo na plátně. Jeho úplně první výstup před kamerou se naštěstí dochoval – a v dokumentu jej můžeme spatřit. Asi málokdo z našinců v minulosti zpozoroval, že v řadě francouzských snímků, které se u nás po válce uváděly, se mihla budoucí hvězda. Viz snímky Antoine a Antoinetta, Na shledanou, pane Grocku, Pan Taxi, Mam’zelle Nitouche, Otec, matka a já, Husaři… Ovšem už tehdy se pracovně potkával s režiséry, kteří jej později dovedli k největším úspěchům: Gérardem Ourym a Jeanem Giraultem.

Artoulky

Vydejte se s námi na výlet za kulturou!

Toulat se

Kdyby to srdce nezradilo…

Od druhé půle padesátých let začalo být zřejmé, že vyrůstá komik, s nímž se bude muset počítat. Po boku dvou hvězd, Bourvila a Gabina, si zahrál v okupační komedii Napříč Paříží (1956) a svou postavu hamižného řezníka odvedl natolik bravurně, že navzdory její epizodičnosti je vnímána jako bezmála další hlavní figura. De Funès si během natáčení připadal velice nejistý, až jej Bourvil musel otcovsky uklidnit: „Přestaňte se bát, Louisi, říkám vám, že jste velmi dobrý.“

A bude to právě Bourvil, vedle něhož si vybuduje postavení partnera naprosto rovnocenného. Vystoupili spolu v několika stále úspěšnějších filmech a jejich spolupráce vyvrcholila další okupační komedií, Velkým flámem (1966).

De Funès (se) přesvědčil, že dokáže hrát ve dvojici: Producenti mu zjednali nedůvěřivého Jeana Gabina (v Tetovaném, 1968), s Jeanem Maraisem, jenž o něm s despektem prohlásil, že se jedná o nejlépe placeného statistu v Paříži, se setkal v sérii o Fantomasovi, s levicově smýšlejícím Yvesem Montandem, s nímž si zahrál v Pošetilosti mocných (1971), se vášnivě přel o politické názory (de Funès vždy odsuzoval radikalizaci mládeže a pouliční bouře ve Francii), až uzavřeli dohodu, že se o politice vůbec nebudou bavit. Vydělával tehdy už tolik peněz, že si mohl zakoupit zámeček na Loiře, kde trávil každou volnou chvíli.

Louis de Funès S manželkou: Jeanne Augustine Barthélemy de Maupassant a Louis de Funès. Z dokumentu Bláznivá dobrodružství Louise de Funèse, foto: archiv ČT – © TVNOW / Les Bons Clients

Nicméně de Funèsovou doménou bylo sólové vystupování. Tam nebyl nikým a ničím spoutáván, mohl volně předvádět svou jedinečnou komiku. Tak třeba slavná pantomimická scéna z Oskara (1967), kdy si prodlužuje a všelijak kroutí nos, dokonce si na něho stoupá. Tento film, odehrávající se mezi stěnami jednoho rozměrného bytu, byl natočen podle mimořádně úspěšné divadelní inscenace, v níž rovněž exceloval. Po Dobrodružství rabína Jákoba (1973) chystal další útočnou komedii, tentokrát Krokodýla, o jihoamerickém diktátoru. Jenže dva rychle za sebou jdoucí srdeční infarkty vše změnily. Když se zhublý komik vrátil před kameru, zůstal pouhý stín někdejší výbušné hvězdy.

Fenomenálního úspěchu dosáhl s uniformovanou rolí v Četnících. V každém dílu se kromě běžných skopičin soustředil na ústřední témata, k nimž nacházel bezpočet variant: Nejprve pronásledoval nemravné rekreanty, pak se učil anglicky, neodolatelně prskaje na všechny strany, snažil se prchnout před chystanou ženitbou, odcházel do výslužby, dokonce se setkal s mimozemšťany… Četník je postava, k níž se – bez ohledu na jiné úspěchy či později churavějící zdraví – vracel téměř dvě celá desetiletí. První příběh, Četník ze Saint Tropez, vznikl roku 1964 a poslední, Četník a četnice, se do francouzských kin dostal v říjnu 1982, čtyři měsíce před hercovým skonem.

Když o dva roky dříve přebíral čestného Césara za celoživotní tvorbu (francouzská cena přirovnatelná k americkým Oscarům), televizní přenos sledovalo téměř třicet milionů vděčných fanoušků. Také z tohoto pořadu spatříme v dokumentu Bláznivá dobrodružství Louise de Funèse ukázku.

Bláznivá dobrodružství Louise de Funèse / La folle aventure de Louis Funès (Francie, 2020, stopáž 2 x 51 minut). Scénář a režie: Lucie Cariès.

Vysílá ČT art 2. prosince 2021 od 22:05 a 9. prosince 2021 od 22:25 hodin.

Související