Na pivečko s FOKem

Program večera nazvaného Pivní oratorium otevřela symfonická předehra Gambrinus Otmara Máchy, následovala suita z baletu Bakchus a Ariadna Alberta Roussela. Program vyvrcholil pražskou premiérou Pivního oratoria pro sóla, vypravěče, mužský sbor a symfonický orchestr Jana Kučery (ten se představil i jako dirigent). Posluchači ve Smetanově síni Obecního domu sice během koncertu necinkali sklenicemi zlatavého moku, přesto v závěru koncertu sál připomínal pivnici U Fleků. Šlo se na to rafinovaně: Nejprve něco esteticky hodnotnějšího a pro posluchače ne tak přímočarého, takzvaně na zahřátí. Po malé hladince trochu patosu, dramatična a impresionistické neurčitosti. A na závěr posluchačsky vděčná a účelově zábavná hudba, při níž zpívá a jásá celý sál.

Jan Kučera, od sezóny 2015/2016 šéfdirigent Karlovarského symfonického orchestru, spolupracuje s FOKem pravidelně. A vždy jde o dramaturgické specialitky. Společně připravili koncerty s tématy Svatý Václav, jazz nebo filmová hudba. Pivní oratorium pro sóla, vypravěče, mužský sbor a symfonický orchestr kráčí v intencích předešlých spoluprací. Kučera si tu na nic nehraje. Vytvořil hudbu, která má především pobavit. Ačkoliv někdo může ohrnovat nos nad estetikou oné skladby, její nezastíraná přímočarost osvobozuje od kritiky podobného typu. Přesto jsem se neubránil jisté pachuti zkyslého piva v mozartovské árii Harfička pro soprán, kde si harfička stěžuje na to, že jí doma chybí její klarinet (jistě je zase v hospodě!). Zvukové spojení harfy a klarinetu umí být okouzlující a líbezné, třeba v hudbě pro tyto nástroje od Eugène Bozzy a Gabriel Pierné. Ale musely být součástí oratoria – byť pivního – veršíky, jejichž obsah si posluchač může vysvětlit jakkoli?

Smetanova síň Obecního domu v Praze, 30. ledna 2019, večer zvaný Pivní oratorium. Dirigent Jan Kučera, foto: FOK – Jan Slavík

Kučerovo oratorium je plné sborových ploch, monumentality, i hravosti, lyriky a poezie. Spojuje prvky náboženského chorálu, klasicistní árie, operety, lidové a populární hudby, dechovky a Bůh ví čeho ještě. „Hudební oratorium, coby hudební pocta našemu národnímu nápoji“, uvádí svoji skladbu Kučera. „Vždyť klášter a pivo, to jde k sobě, benediktini vaří báječné silné pivo v Břevnovském klášteře, augustiniáni v mé oblíbené hospodě v Salcburku. V některých starých zápisech klášterních kronik se dokonce mluví o pivu jako o součásti postní stravy.“ Textovou předlohou skladateli byly dobové texty, lidová i umělá tvorba. Na řadu tak přišla středověká žákovská poezie i recept na pivní polévku z kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové. Jednotlivé pasáže popisují například vztah Čechů k pivu a národní ryzí povahové vlastnosti pod alkoholovou hladinkou.

Celý tento gulášek okořenil svou recitací Jiří Lábus. Part pro vypravěče/recitátora kompozici vtiskuje jistou celistvost a dějovou linku. Mimochodem, Lábus jediný si přinesl na podium něco k napití. Zda to bylo pivo, nevíme, avšak jeho přednes kromě zmíněného dodal skladbě také humor, nadsázku a jakýsi estrádní šmrnc. Ženského sólového partu se ujala Barbora Řeřichová, mužského Boris Prýgl. Řeřichová je pravidelným hostem na prknech Národního divadla, Prýgl od letošní sezóny sólistou Bavorské státní opery v Mnichově. Oba dva hudba náramně bavila. Soprán Řeřichové zněl poměrně ostře a ne vždy jí bylo dobře rozumět. Prýglův sytý mužný baryton podal jednotlivé pasáže přesvědčivě a s jistou dávkou ironie. Sborového partu pro mužský sbor se ujaly vždy excelentní Pražský filharmonický sbor a Kühnův smíšený sbor.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK si s jednotlivými skladbami pohrával. Zvuk byl příjemně kompaktní a vyrovnaný, zaujalo detailní provedení Rousselovy suity. Kučerovu kompozici podal působivě, hudebníci a hudebnice podtrhli široký výrazový záběr skladby. Nadšení publika vyvrcholilo v přídavku, známé písni Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Tu Kučera aranžoval pro sbor a orchestr, a publikum si tím už naprosto podmanil.

S pivním koncertem se to má jako s jednotlivými chutěmi piva. Kdo má rád nasládlý Budvar, tomu až tak nechutná Plzeň. Komu zachutnala chuť hořkého Radegastu, ten si pravděpodobné nedá pivo třeboňské. A komu lahodí Starobrno (někdo takový je?), ten vypije snad všechno! Já se pro dnešek vrátím k vínu. K nějakému ryzímu červenému plné chuti.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK: Pivní oratorium
Jan Kučera – dirigent, Barbora Řeřichová – soprán, Boris Prýgl – baryton, Jiří Lábus – vypravěč, Pražský filharmonický sbor, Kühnův smíšený sbor.

Program:
Otmar Mácha (1922–2006): Gambrinus, symfonická předehra
Albert Roussel (1869–1937): Bakchus a Ariadna, suita z baletu č. 2 op. 43
Jan Kučera (1977): Pivní oratorium pro sóla, vypravěče, mužský sbor a symfonický orchestr

Praha, Obecní dům, Smetanova síň, 30. 1. 2020