Není „jakoby“ ve skutečnosti „Jacobi“?
Puristické zákoutí I
Zde odhalíme jednu obskurní lingvistickou záhadu. Jistě jste zaznamenali h(n)ojný výskyt slova „jakoby“. Do naší mateřštiny se zadním vchodem možná vplížil esesák. A protože „hnědnutí“ rozličných společenských množin platí dnes již za nebezpečí, jest třeba ho včas zlikvidovat.
Frekvence slova „jakoby“ v běžné konverzaci dosahuje jakéhosi dosti hnusného zenitu. Spousta našich spoluobčanů se bez periodicky vkládaného slova „jakoby“ neobejde. Vzniká tím neodbytný vjem, že i celé jejich vyjadřování, možná i jejich existence působí poněkud „jakoby“. Co v tom ale má co dělat nějaký příslušník SS, tedy zločinecké organizace?
Walter Jacobi tentokrát krátce po válce, repro: Wikipedia.org
Jmenoval se Walter Jacobi, dosáhl hodnosti obersturmbannführera, v nacistickém vražedném soustrojí působil v Praze jako šéf místní úřadovny SD. V roce 1947 byl v Československu odsouzen k trestu smrti a popraven. Proč se však dnes permanentně manifestuje? Potměšilý Walter se zkrátka spoustu let po své smrti jakoby (Jacobi!) vrátil. Skoro na každou nemoc však může existovat lék, jenž dává naději, že nad chorobou zvítězí(me). Představme si všední situaci, v níž telefonicky hovoříme s fanatickým vyznavačem jakobyismu. Vžijme se do úlohy lékaře. Tento dialog jsem vskutku slyšel, sedě vedle věru důsledného léčitele. Za použití obecné češtiny se omlouvám, takto se dnes zkrátka mluví…
Lékař (neutrálně): „Takže von tam nebyl?“
Jakobyista (naléhavěji): „Ne, byl tam, takže jsme se jakoby domluvili…“
Lékař (neutrálně): „Vy jste se teda nedomluvili?“
Jakobyista (poněkud vzrušeně): „Ale ne, sakra, domluvili jsme se. Jenže von potom jakoby řek‘, že…“
Lékař (klidně): „Von to teda neřek‘?!“
Jakobyista (rozčileněji): „Ale von to řek‘, co furt máš?“
Lékař (klidně): „Ale říkáš furt jakoby, tak mi to připadá nějaký divný, takový neskutečný.“
Jakobyista (rozčileně): „Co to meleš? Hele, von slíbil, že jakoby v krámě bude ráno…“
Lékař (se zvýšeným zájmem): „Páni, takže von tam nebude?!?“
Jakobyista (běsnivě): „… se zbláznim, jasně že tam bude! S tebou se vůbec nedá mluvit, furt nic nechápeš!“
Pod diktátem pointy vznikla velmi podivná slova: jakobyismus a jakobyista. Nasloucháte-li však pozorně dialogům kolem sebe, snadno zaznamenáte častý výskyt (žurnalisté by napsali „celou řadu“) vyznavačů tohoto slova, jež surově zaplavuje naše okolí. Nenechte se zachvátit tímto skrytě esesáckým pseudoslovem. Smrt Walterovi jakoby!
