Policejní špína Baltimoru. Seriál Město patří nám si pro sebe ukradl záporný hrdina

Gun Trace Task Force byla malá, avšak elitní a velmi úspěšná jednotka baltimorské policie vedená dekorovaným samorostem, seržantem Waynem Jenkinsem. Mezi lety 2018 a 2019 však vyšlo při rozsáhlém vyšetřování najevo, že charismatický policista kolem sebe vytvořil dokonale krytou kriminální organizaci, která namísto zabavování zbraní kradla špinavé peníze, přeprodávala drogy a fungovala de facto jako mafie s policejními odznaky.

Na motivu případu, který obnažil tristní stav americké policie s až šokující otevřeností, vznikla kniha Justina Fentona We Own This City (Město patří nám). Scenáristé The Wire George Pelecanos a David Simon spolu s režisérem Reinaldo Marcusem Greenem převedli dílo investigativního reportéra deníku Baltimor Sun do stejnojmenného šestidílného seriálu. Ten pracuje se složitým nelineárním vyprávěním a hned se čtyřmi různými příběhovými rovinami, jež se intuitivně prolínají.

Trailer k seriálu, zdroj: YouTube

Čert aby se v tom vyznal

Rámec tvoří vyšetřování FBI, jež jako první rozpletl pavučiny Jenkinsovy organizace. Na jeho základě pak ministerstvo spravedlnosti prošetřilo stav baltimorské policie. Na tyto dvě do značné míry vysvětlující linie navazují výjevy z různých bodů Jenkinsovy zářné policejní kariéry a také příběh, v němž sledujeme detektivní kariéru jeho bývalého kolegy Jamie Hectora, který se z Jenkinsova zhoubného vlivu vymanil. Šest epizod celkově pokrývá zhruba jednu dekádu. A právě zde tkví jedna ze slabin seriálu Město patří nám.

Nejde ani tak o to, že zorientovat se v časově a prostorově rozprostřených fragmentech je složité a zabere to čas. V něčem právě tohle vypravěčské rozhodnutí umožňuje pochopit komplexnost, s níž zločin a zvůle prorůstají baltimorskou policií, a obtížné zápolení státních orgánů se systémem, který je nastavený tak, aby policisty chránil a omlouval jejich jednání, jímž často ostentativně porušují pravidla. Problémem je nevyváženost čtyř rovin vyprávění.

Vyšetřovatelská rovina je poměrně repetitivní a distribuuje zdaleka nejvíc informací, kdo je kdo. Vyznat se v barvité baltimorské galerce plné dealerů a přezdívek je divácky docela oříšek. Politická rovina, zachycující snahu o vyrovnání se s oběťmi policejního násilí, působí nejméně životně, přetéká vysvětlováním a jeho protagonistka Wunmi Mosaku je po většinu času udivená až šokovaná tím, co vidí. Divák však ke konsternaci nepotřebuje takovéhle vodění za ručičku. K ustrnutí totiž postačuje samotná Jenkinsova linie, motor celého vyprávění. Jejím středobodem je fantastický výkon herce Jona Bernthala, který vytvořil jednoho z nejlepších padouchů blahé paměti. Jeho Jenkins má motoriku opičího alfa samce, neskutečnou samolibost a sebejistotu, arogantní swing, s nímž se pohybuje ulicemi a dělá z kriminálníků pasivní oběti. Bernthal zachytil i něco podstatnějšího než chytlavého padoucha. Jeho Jenkins je brilantním portrétem člověka naprosto opilého mocí, manipulátora, který uvěřil svým vlastním lžím a všechny prohřešky začne brát jako nutnou součást své práce.

Tvůrci se na postavu dívají s určitou mírou pochopení. Je to právě policejní systém, který ignoruje všechna varovná znamení a Jenkinse glorifikuje. Ten si díky tomu vytvoří kult osobnosti – až se nakonec stane jeho obětí. Policistovy excesy vyvolávají směsici pobavení a mrazení. Banalita zla se v něm ztělesňuje naprosto dokonale.

V akci. Rob Brown a Jon Bernthal v seriálu Město patří nám, foto: HBO Max

Lépe by bylo nevyvažovat

Město patří nám je – podobně jako The Wire – seriál, který se pokouší o maximální věcnost a realismus. O to rušivěji vynikají vysvětlující elementy a také rovina s Jenkinsovým bývalým kolegou Jamiem Hectorem. Ta má ukázat, že i napravený hříšník, který unikne magnetismu Jenkinsovy kliky, je nakonec osudově provázán se vzestupem a pádem policejní ikony. Jamie, jeden z mála „férových poldů“ příběhu, a způsob, jímž jeho linie vyčnívá z celku, budí podezření, že má především vyvažovat jinak dost depresivní portrét baltimorské policie.

Přes určitou rozkolísanost je Město patří nám fascinujícím a vtahujícím obrazem obřího společenského problému, institucionalizovaného rasismu a nedostatečné systematické kontroly. Je portrétem města, které požírá samo sebe v bizarním víru násilí a drog.

Plakát seriálu Město patří nám, repro: HBO Max