RapStory: Ben Cristovao – nebát se být hvězda
„Mám s rapem intimní vztah, ale neříkám o sobě, že jsem rapper. Je to stěžejní žánr posledních dekád, jsem na jeho kulturu napojenej a rád ho implementuju do svý tvorby,“ praví Ben Cristovao. Svoje místo na české rapové scéně si musel vybojovat, protože nejprve ho všichni brali jako vetřelce ze světa popu.
Matka Bena Cristovaoa pochází ze západních Čech, otec je z Angoly. Syn (* 1987) začal profesionálně vystupovat na konci nulté dekády, ale výrazněji si ho fanoušci začali všímat teprve, když začal zpívat česky. V roce 2013 přišel hit Bomby, který už jednou nohou stál v černošské hudbě. Nejprve Cristovao koketoval s R&B, ale na desce Made in Czechoslovakia (rovněž 2013) se objevil právě i rap. Hostují tady ostatně i slovenské rapové hvězdy Ego nebo Supa.
Úplně první Benova rapová skladba – Prdel – vznikla jako odpověď na nelichotivé poznámky, které na něj vyslal jeden nejmenovaný rapper. Když je uslyšel, naštval se, odjel na měsíc do Krkonoš a tam se učil pracovat s rapovým beatem. V roce 2016 se jeho rapová věc Asio stala nejstreamovanější českou skladbou roku a od té doby se rap v jeho tvorbě vyskytuje častěji. „Rap kdysi dávno vznikl z toho, že menšiny chtěly dát vědět světu o své situaci a o tom, co bylo špatně. Když chceš vyjádřit, že něco špatně je, nebudeš o tom zpívat. Já rapuju, když se snažím mluvit o něčem, co mě štve,“ říká. Jako příklad uvádí skladby Smítko nebo Mowglí, které napsal v době, kdy čeští politici v předvolební kampani začali používat protiimigrační rétoriku.
Obal pro Bena i pro český rap důležité desky – Made in Czechoslovakia (2013), repro: www.snapbacks.cz
Dnes Ben Cristovao běžně hostuje na rapových deskách (Separ, Pil C, Kojo) a ze scény se mu dostalo uznání za to, že vybudoval v Čechách unikátní kariéru s pomocí současného zvuku. Hudbě vždy dával všechno a poslední roky se mu to vrací. Zároveň se věnuje aktivismu za práva zvířat, profesionálně bojuje jiu-jitsu a snaží se žít co nejbarevnější život. Hudby už nechrlí tolik co dřív. „Nechtěl bych být dneska začínající umělec, scéna už je příliš kompetitivní. Vytvářím si v tom vlastní svět a hudby dělám pomálu a tak, aby mě to bavilo,“ poznamenává.
