Seriál Reacher ukazuje, co je věrná adaptace kultovní série

V městečku Margrave kdesi v Georgii vystoupí z autobusu na vlastní přání muž. Touží se podívat na místa spojená se známým bluesovým muzikantem. Snad i ochutnat místní vyhlášený broskvový koláč. Jenže než si v malém bistru může lahůdku dopřát, je všude plno policistů a on je zatčen pro vraždu. Neprotestuje, protože věří, že se situace brzo vyjasní. Jenže ona se komplikuje. Jeden z policistů ho nechá nehlídaného v místnosti, z níž by mohl utéct (takže s největší pravděpodobností ví, že zatčení je pouhá habaďůra). Po převozu do věznice je umístěn na zcela špatné oddělení. A počet mrtvých v Margrave mezitím roste. Nadto se ukáže, že první mrtvý, za jehož vraždu byl zatčen, je jeho bratr. „Hledáte odplatu?“ zeptá se ho v jednu chvíli místní holič. „Odplatu, pomstu, spravedlnost – celou tuhle partu,“ odpoví muž s tváří, která vypadá jako vytesaná z kamene někým, kdo měl talent, ale už ne čas. Jmenuje se Jack, ovšem nikdo – včetně nejbližších a příbuzných – mu neřekne jinak než příjmením: Reacher.

Trailer k seriálu, zdroj: YouTube

Tom Cruise jím v podstatě není

Reacher je bývalý elitní vyšetřovatel vojenské policie. Z armády odešel proto, že se na jeho vkus až moc změnila. Teď svobodně cestuje po Spojených státech, nespoután majetkem či závazky. Stačí mu kartáček na zuby a něco hotovosti, aby si zaplatil motely a levnou konfekci, když je třeba vyměnit šatník. Zachce-li se mu, zůstane někde déle. Když nechce, zvedne kotvy. Nikde není součástí systému. Jenže zároveň je magnetem na průšvihy. A když někde uvidí bezpráví nebo zločin, nedokáže stát stranou…

Poprvé se tenhle chlapík objevil roku 1997 v románu Jatka britského spisovatele Lee Childa. K dnešnímu dni tvoří sérii šestadvacet románů (poslední dva napsal Child spolu se svým mladším bratrem) a jedna sbírka povídek. Zároveň si Reachera přivlastnili i jiní autoři. Dokonce se objevil u Stephena Kinga, který jej v románu Pod kupolí zmiňuje jako nejlepšího vyšetřovatele, jakého kdy armáda měla. Existují i dvě filmové adaptace s Tomem Cruisem v hlavní roli. I když nejde o špatné filmy, jejich hrdina se přece dost odlišuje od toho literárního. Ten totiž měří skoro dva metry a obecně je popisován jako „větší a silnější, než je zvykem vídat mimo NFL“. Však je také jedním z jeho předobrazů hráč ragby Lawrence Dallaglio (krom jiného anglický mistr světa z roku 2003). Reacher má být manifestací nezkrotné přírodní síly, kterou nelze zastavit.

Tom Cruise ho naopak pojal trochu jako ducha v systému. V Amazonu si tedy hned na začátku připsali u fanoušků kladné body, když do hlavní role obsadili Alana Ritchsona. Ten odpovídá nejen fyzicky, ale sám pochází z vojenské rodiny.

Alan Ritchson coby titulní postava v seriálu Reacher, foto: Amazon Prime Video

Žádný melancholik

Lee Child (vlastním jménem Jim Grant, je ročník 1954) kdysi stvořil Reachera v podstatě velmi pragmaticky, když byl při restrukturalizaci propuštěn z televize, kde pracoval na různých pozicích přes dvacet let. Naprostá většina charakterových rysů jeho postavy, ale i její rodinné zázemí (matka je Francouzka, protože Child věřil, že to pomůže na evropských trzích) a zápletky vychází z nějaké logické úvahy a z průzkumů. Princip tuláctví umožňuje v podstatě nekonečné množství pokračování. Zároveň běží o typ známý z westernů, který vždy odchází do zapadajícího slunce. Většina příběhů se odehrává v amerických maloměstech, čímž dává vyniknout obecným prvkům americké kultury – malá bistra, autonomní policejní organizace či postavy, které lze vnímat coby sůl země.

Zároveň jsou zločiny, jež Reacher řeší, přepálené a mnohdy za hranou béčkové stylizace (v jednom příběhu se jedná o sérii vražd pomocí vojenské barvy, v jiném má padouch místo ruky hák či porcuje své oběti motorovou pilou). Autor skvěle namixoval akční příběhy využívající hrubou sílu protagonisty a jeho fyzický přístup k vyšetřování s klasickou drsnou školou. Některé díly série jsou vyloženě poctou knihám Raymonda Chandlera. Reacher ovšem není melancholik, nýbrž romantický rytíř bez bázně a hany, jehož morálka je ve své přímočarosti až děsivá. Neváhá padouchy zabít, klidně i zezadu či neozbrojené, protože je především pragmatik.

Seriál Amazonu zpracovává příběh zmíněného prvního románu, ovšem objevují se v něm motivy či postavy také z jiných knih – především bývalá Reacherova kolegyně Frances Neaglyová. A je třeba jasně říct, že tvůrci prokázali cit pro předlohu nejen v obsazení hlavní role.

Vždy o krok napřed

Seriál je od první scény prošpikovaný ikonickými scénami – vystoupení z linkového autobusu, objednání jídla v bistru (v seriálu se vůbec velmi často jí rychlé, levné jídlo z typických amerických bister, k nimž se hodí hektolitry černé kávy). A také intenzivně fyzické bitky, v nichž praští kosti a prolamují se kolena, nebo typické Reacherovy vyšetřovatelské postřehy a teorie, které postupně procházejí revizí či zpětně mění vyznění některých scén.

Doslovným odkazem na předlohu, a to hned v několika rovinách, je  například souboj ve vězeňské koupelně během první epizody, kde na Reachera, který zrovna chrání taktéž křivě obviněného bankéře, s nímž se potká na cele, zaútočí několik spoluvězňů. Reacher si nejprve myslí, že někomu vadí, protože si nedokáže představit, že by někdo náhodně zaútočil na někoho jeho velikosti a schopností. Teprve později zjistí, že došlo k omylu – při jednom z předchozích incidentů totiž jeho chráněnec přišel o brýle, Reacher naopak jedny (sluneční) získal. A pozdější útočníci šli právě po muži s brýlemi. Když totiž máte dva lidi, z nichž jeden brýle nosí a druhý ne, vždy je to právě tento prvek, který rozhoduje o popisu. Ne výška, ne barva vlasů. Prostě jeden má brýle, druhý ne. Reacher zkrátka není Sherlock Holmes, ovšem právě díky podobným postřehům a znalostem dynamiky chování nejrůznějších spolků a organizací (inu dlouholetá služba v armádě) dokáže být o krok před svými soupeři.

Seriál velmi dobře pracuje právě jak s jeho fyzičností, tak přístupem k odpozorovaným detailům. A i když Ritchsonův Reacher občas připomíná velké dítě, působí jeho zapojení do vyšetřování v roli jakéhosi externího poradce uvěřitelně. Vyloženě pak exceluje v akčních scénách. S přibývajícími epizodami neustále stoupá počet těl, které za sebou nechávají padouši i čím dál nemilosrdnější Reacher, aby finále připomnělo staré dobré akční filmy osmdesátých let (jedním z režisérů seriálu je M. J. Bassett, jehož přiznaně béčkový Solomon Kane patří k nejbrutálnějším a nejlepším fantasy snímkům posledních dvaceti let).

Něco z akce. Záběr ze seriálu Reacher, foto: Amazon Prime Video

Máte chuť na koláč?

Zároveň tvůrci šikovně pracují s opakujícími se motivy – jako je například Reacherova snaha dopřát si zmíněný broskvový koláč nebo jeho dumání nad tím, proč jeden z podezřelých potřebuje tolik krmiva pro dobytek – a propracovávají vztah postav skrze dialogy a odlišné reakce na stejné podněty.

Zpočátku je nejsympatičtějším Reacherovým spojencem mladá policistka Roscoe v podání Willy Fitzgeraldové, ale s přibývajícími díly si pozornost získává i původně stroze vykreslená a upjatá postava „detektiva z města“ Finlaye, jehož ztvárnil Malcolm Goodwin. Každý z nich nakonec přispěje svým dílem, ale také každý z nich skvěle souzní s některou Reacherovou vlastností. Případně se vzájemně špičkují například o čokoládové tyčinky (s Roscoe) nebo o hudební vkus (s Finlayem). I když tedy zrovna nedochází k lámání kostí, udržuje si seriál slušnou dynamiku a zároveň umožňuje různě přeskupovat dílčí „týmy“ a vysílat je na různé dílčí mise.

Důsledně se při tom drží žánrového ladění předlohy. Nejde tedy o realisticky ztvárněné vyšetřování, nýbrž o pohádkový akční western z moderního maloměsta, kde součástí potěšení je jistota, že všichni, kdo provedli něco špatného, se nakonec setkají s Reacherem tváří v tvář a bude je to bolet.

Adaptace prvního románu série tak dopadla nad očekávání dobře. Bude zajímavé sledovat, jak se tvůrci vyrovnají se svým v podstatě psychopatickým hrdinou v dalších řadách, kde jej nebude polidšťovat osobní zájem na odhalení bratrových vrahů. Ovšem vzhledem k tomu, že na první řadě nelze najít z hlediska tvůrčích rozhodnutí cokoliv špatného, je namístě optimismus.

Poster k seriálu, repro: Amazon