Tajemná Toyen i Milan Kundera, k tomu dvojitá porce houslistky Janine Jansenové

ČT art v týdnu od 19. září

TV tipy
Co z programu stanice ČT art v tomto týdnu nepřehlédnout?, foto: Unsplash – John Wang

Pondělí 19. září, 20:15

Berlínské gala s Janine Jansenovou
Záznam koncertu, na němž věhlasná nizozemská houslistka a violistka Janine Jansenová (* 1978) vystoupila s Berlínskými filharmoniky, které dirigoval Izraelec Lahav Shani. Zazněly předehra k Straussově operetě Netopýr, svita ze Stravinského baletu Pták ohnivák, Ravelovy a Chačaturjanovy taneční skladby. Jansenová s filharmoniky během večera zahráli Koncert pro housle a orchestr č. 1 g moll, op. 26 Maxe Brucha. Režie datového záznamu se ujal Henning Kasten. Janine Jansenová je protagonistkou i následujícího pořadu na ČT artu.

Janine Jansenová Záběr z Berlínského gala s Janine Jansenovou, foto: Stephan Rabold / Archiv ČT

Pondělí 19. září, 21:45

Janine Jansenová: Láska ke Stradivarimu

Nizozemská houslistka Janine Jansenová pochází z hudební rodiny, na housle hraje od šesti let. Tento dokumentární film režiséra Geralda Foxe sleduje její cestu do Londýna, kde si vybírá stradivárky (nejžádanější, ale také nejdražší housle na světě), aby spolu s anglicko-italským dirigentem a klavíristou Antoniem Pappanem natočila jedinečné album 12 Stradivari. Nahrávání však překazí to, že houslistka onemocní covidem. Ani to ji nezastaví. Pořad ČT art vysílá v rámci Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha, který se koná tento týden.

„Hudba je můj hlas. Když hraji na housle, cítím se, jako kdybych sama zpívala. Nebo hovořila. Vyjadřuji se prostřednictvím houslí. Nemám žádnou bariéru mezi sebou a nástrojem. (…) Hudba je mimořádně pravdivé umění. Ať už člověk poslouchá, nebo hraje, cítí, že je kontakt bezprostřední, přímočarý. Pravdivý… Nemůžete lhát, předstírat,“ říká o své hře na housle.

Janine Jansenová Janine Jansenová, foto: archiv ČT

Úterý 20. září, 20:15

ArtZóna

Pozvání do ArtZóny přijal vědec, scenárista, režisér a soustředěný pozorovatel přírody Jan Hošek. Naposledy se vydal hledat zvířata tam, kde bychom je příliš neočekávali – doprostřed ulic hlavního města Prahy.

Rubrika fenomén se zblízka podívá na letní hudební festivaly. Změnila je koronavirová pandemie? ArtZóna se také zaměří na to, kdo a jak se snaží rozbořit stereotyp chorvatských letních dovolených. Vydejte se spolu se štábem do městečka Bol, na jeden z nejkrásnějších jadranských ostrovů, do místního kulturního centra, kde tamní obyvatelé zorganizovali výstavy výtvarných děl, koncert i divadelní představení.

Planeta Praha Volavka popelavá na pozadí Hradčan. Z filmu Jana Hoška Planeta Praha, foto: Aerofilms

Středa 21. září, 20:15

Dagmar Pecková a její hosté

Zahajovací večer 59. ročníku Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha z Nové scény Národního divadla uvede operní pěvkyně Dagmar Pecková. Přivítá i své pěvecké kolegy Marii Svobodovou, Richarda Samka a Jiřího Hájka, kteří vystoupí v doprovodu Orchestru opery Jihočeského divadla v čele s dirigentem Davidem Švecem. Zazní nejen slavné Mozartovy či Bizetovy árie, ale také operetní repertoár a písně Gustava Mahlera či Kurta Weilla. Večerem protančí Marta Trpišovská a Michael Vodenka.

Dagmar Pecková Dagmar Pecková na snímku Pavla Petrušky, foto: www.petruska.cz

Čtvrtek 22. září, 20:15

Toyen, baronka surrealismu

Její výtvory plné erotických symbolů pobuřovaly, umělce své doby inspirovala. Říkala si Toyen – i když se narodila jako Marie Čermínová, většinu života strávila ve Francii. Od jejího narození právě uplynulo 120 let. Kdo byla ta, jejíž obrazy dnes dosahují astronomických hodnot? Vydejte se spolu s dokumentaristkou Andreou Sedláčkovou pátrat po jejích stopách. Jde o premiéru tohoto snímku!

„V usměvavém chlapeckém obličeji měla však něco půvabného a něžného,“ vzpomínal na ni Jaroslav Seifert ve svých pamětech Všecky krásy světa. S Jindřichem Štyrským tvořili nerozlučnou dvojici, nikdy však nebyli pár. V levicovém uměleckém svazu Devětsil byla jako růže mezi trním – jediná mezi samými muži. „Byli jsme mladí, líbily se nám krásné, elegantní slečny a Toyen nás mermomocí ujišťovala, že má tentýž hřích… Neměla ráda svůj ženský rod. Hovořila jen v rodě mužském,“ napsal Seifert. Byl to také nejspíš právě on, kdo tenkrát na ubrousek v Národní kavárně velkými písmeny vyryl jméno TOYEN. Ale kdo ví, jak to všechno přesně bylo… Vydat se také můžete na Artoulku po místech, kde to Toyen i básníci z Devětsilu měli nejraději.

Čtvrtek 22. září, 21:25

Toyen

A když je tedy ono jubileum 120 let od narození Toyen, pak ČT v repríze přináší experimentální, stylizovaný, svým způsobem hraný film Jana Němce z roku 2005, natočený podle původního námětu Terezy Brdečkové. Němec zde složil poklonu Marii Čermínové neboli Toyen (1902–1980), přičemž do popředí se tu dostává její vztah s básníkem Jindřichem Heislerem (1914–1953). Kvůli svému židovskému původu se oba museli v průběhu nacistické okupace skrývat před gestapem. Po válce spolu odešli do Paříže, kde nalezli nový domov. Režisér převedl historická fakta do podoby audiovizuální básně svobodně řetězící asociace; vedle svých záběrů využíval dobové, archivní filmové materiály, deníkové zápisy i samotné malby a fotografie Toyen. Snímek obdržel nominaci na Českého lva v kategorii nejlepší výtvarný počin.

Zuzana Stivínová a Jan Buda Zuzana Stivínová a Jan Budař ve filmu Jana Němce Toyen, foto: © Jan Němec (2005)

Pátek 25. září, 23:10

RENT

Filmové zpracování slavného muzikálu z roku 2005 v režii Chrise Columbuse. Příběh Pucciniho opery Bohéma ohákl skladatel Jonathan Larson (1960–1996) do rockové hávu, v roce 1996 měla inscenace premiéru na newyorské Broadwayi a Larson za ni posmrtně získal Pulitzerovu cenu, kromě té muzikál získal i cenu Tony.

Děj vás zavede do alternativní čtvrti newyorského Manhattanu 90. let – doby, kdy vrcholila epidemie AIDS. Prostitutky, začínající umělci, bezdomovci, homosexuálové i narkomani se protloukají zrádným světem peněz a drog, přesto v sobě nacházejí velkou touhu k životu. Mimochodem – ČT art uvede další film s queer tematikou také v neděli.

RENT Z filmového muzikálu RENT, foto: archiv ČT

Sobota 24. září, 20:15

Milan Kundera: Od Žertu k Bezvýznamnosti

Dokumentární portrét spisovatele Milana Kundery v režii Miloslava Šmídmajera. „Filmem provází student, který si vezme do hlavy, že získá pro svou závěrečnou práci na fakultě rozhovor s Milanem Kunderou. Přesto, že se všeobecně ví, že spisovatel léta žádná interview neposkytuje. Obrátí se však na Kunderovy přátele a postupně tak divák spolu s ním objevuje osobnost a myšlení jedinečného spisovatele. Oni přátelé tvoří exkluzivní společnost,“ popisují tvůrci koncepci snímku. A co si o filmu myslí historik Petr Zídek a literární kritik Kryštof Eder? Pusťte si pořad … a to je co?

Milan Kundera se narodil 1. dubna 1929 v Brně, studoval literární vědu a estetiku na Filozofické fakultě UK, zanedlouho ale přestoupil na filmovou režii a scenáristiku na FAMU. Poté tam i učil. V polovině sedmdesátých let – potom, co ho z FAMU vyhodili a přišel o možnost v tuzemsku publikovat – emigroval do Francie. V roce 1979 ho české úřady zbavily občanství. Kundera to komentoval slovy: „Tehdy vše ovládali Rusové, a právě Rusové rozhodli, že už nejsem Čech.“

Milan Kundera Plakát k filmu Milan Kundera: Od Žertu k Bezvýznamnosti, foto: archiv ČT

Neděle 25. září, 21:45

Tom of Finland

Životopisné drama z roku 2017 o finském malíři Touku Valiu Laaksonenovi (1920–1991) v režii Dome Karukoskiho. O tomto malíři spisovatel Joseph W. Slade prohlásil, že šlo o „nejvlivnějšího tvůrce gay pornografie v historii“. Potom, co se malíř vrací z druhé světové války, zjišťuje, že se Helsinky staly místem plným homofobie a po mužích se vyžaduje, aby se hlavně oženili a měli děti. Touko Laaksonen to tak ale nechce, tak si vytváří vlastní svět, kde maluje obrazy s gay a BDSM tematikou.

Tom of Finland Z filmu Tom of Finland, foto: archiv ČT

Související