Tanečnice Tereza Lenerová: Už jsem se potřebovala zastavit. Tenhle čas mi to umožnil
Následujících jedenáct minut s tanečnicí a choreografkou Terezou Lenerovou je druhým z volného cyklu rozhovorů s tvůrci o vnímání nejen jejich osobní, ale i širší společenské situace v tomto nebývalém čase.
Po filmovém režisérovi Robertu Sedláčkovi jsme oslovili Terezu Lenerovou. Ta momentálně s kolegyní Jitkou Čechovou připravuje inscenaci s pracovním názvem To neřeš! Plánovaný termín premiéry je stanoven na 17. a 18. května 2021 do pražského tanečního Divadla Ponec. O čem by novinka měla být? „Nechci to řešit! Že jsem se ztrapnila, že jsem řekla, co jsem neměla, že jsem se podívala, jak jsem neměla, že jsem udělala nevhodné gesto a neslušný posunek. Jsme drzé a přímé, chybí nám soudnost, balancujeme na hraně, pokoušíme, co divák snese, čemu uvěří, čemu se zasměje, a co ve svém nitru odmítne,“ nastiňuje Lenerová možná témata inscenace, která se nachází ve stadiu zrodu.
Tereza v našem rozhovoru hovoří mimo jiné o tom, co dobrého i méně dobrého učinil tanec s její fyzickou schránkou, v jaké mentální situaci se nacházela před pandemií, nakolik jí nyní zamrzlý divadelní svět schází či nakolik ji oslovují online divadelní přenosy.
Tereza Lenerová (*1983) se začala věnovat tanci ve svých čtyřech letech. Tančila ve folklorním souboru Valášek. Když její otec, hokejový trenér Slavomír Lener, odešel počátkem devadesátých let s rodinou pracovat do Kanady, Tereza se za oceánem věnovala různým stylům (balet, jazz, africké tance, step atd.). Po návratu do Česka vystudovala konzervatoř Duncan Centre (maturovala roku 2002). Pak odjela na dva měsíce tancovat do New Yorku. V Evropě získala práci u francouzského tanečníka a choreografa Clauda Brumachona. Ale následně se rozhodla ještě studovat: absolvovala čtyřleté studium v Amsterdamu na The Theaterschool, studovala tam na katedře moderního divadelního tance a katedře pantomimy.
Po studiích přešla na volnou nohu a spolupracovala s plejádou tvůrců jak zahraničních, tak tuzemských; vystupovala na řadě festivalů v Evropě i jinde. Postupem času začala tvořit své vlastní choreografie. S inscenací Švihla získala na festivalu Česká taneční platforma ocenění Nejlepší inscenace roku 2017, o dva roky později tamtéž obdržela uznání poroty za inscenaci Nepřestávej. Tereza Lenerová tanci také vyučuje, podílí se na provozu pražského tvůrčího prostoru Truhlárna, absolvovala kurzy japonské masáže shiatsu.
Produkce, kamera a střih přítomného rozhovoru: Ondřej Mazura