Tohle je skvělá kniha, ovšem notně divná fantastika

Už první kniha Gnómu! – to se psal rok 2016 – byla poměrně odvážným rozhodnutím – Plameňák na konci léta nesl podtitul „malá antologie amerických žánrových autorek“, přičemž český fandom je většinově vůči autorkám stále přinejmenším opatrný. A loni vydaná dvojkniha Briana Evensona Doupě/Zhroucení koně pracovala s hororem notně specifickým způsobem. Ostatně, ani jeden z titulů, které z pozice nakladatele a překladatele Jakub Němeček připravil, nebyl takříkajíc pro každého a nevycházel vstříc běžným čtenářským očekáváním ani zvyklostem.

Vždy jsme se však pohybovali bezpečně v rámci fantastiky (s výjimkou románu Krev je můj chleba Lairda Barrona, který však vyšel v poboční edici Pulp Robot). Uprostřed fanoušků fantastiky skvěle fungovala nakladatelská strategie zdůrazňování exkluzivnosti textů a polygrafické i jiné úrovně českých vydání (například různé grafické vychytávky). A samozřejmě skvěle posloužilo i na odiv stavěné rovnítko mezi edičním plánem a osobním vkusem nakladatele a překladatele Němečka. To je něco, co si velké nakladatelství nemůže dlouhodobě dovolit. Pocit výlučnosti a výjimečnosti je tak u Gnómu! přirozeně ještě posílen a zároveň konstituuje věrné, a především na sociálních sítích aktivní, byť nijak početné čtenářské jádro.

Shepardův román Americká modlitební příručka si ponechal v českém vydání všechny tyto klady, ale zároveň se sebevědomě vzdává relativně bezpečného přístavu fantastiky. Respektive jinak: to, zda se rozhodneme román řadit někam do americké verze pohraničního magického realismu, nebo ho budeme číst jako zcela realistický příběh, je zcela na našem rozhodnutí.

Vyplatily se mu modlitace?

Hrdinou prózy Americká modlitební příručka (originál vyšel roku 2006) amerického tvůrce Lucia Sheparda (1943–2014) je Wardlin Stuart; cynický a notně vyhořelý barman, který nedopatřením – rozhodně však nikoliv bez uspokojení – zavraždí člověka. A ve vězení přijde na zvláštní myšlenku: co když modlitby skutečně fungují, pokud jim vtisknete správný tvar a naléhavost? Co když staré modlitby nefungují prostě jen kvůli jazyku, který je modernímu člověku již cizí? Wardlin tedy začne psát své vlastní modlitby, které nazývá modlitace, a brzy se jeho život změní k lepšímu. Získá uznání a ochranu spoluvězňů, najde si přítelkyni, s níž se ožení a dočká se tak předčasné svobody, a jeho modlitace vyjdou i knižně. Během turné je vystaven nechtěné pozici celebrity, ale také se stane terčem radikálního kazatele. Do toho všeho se v jeho okolí začne objevovat podivný muž, který jako by představoval esenci Pána osamění – entity, která ve Wardlinových modlitacích nahradila křesťanského Boha.

Veškeré úspěchy modlitace – uvědomuje si Wardlin – mohou však být vysvětleny svědomitým nastavením kritérií, za nichž ji sepíše, jejím konkrétním a nijak velikášským zaměřením (drobné prosby o štěstí či ekonomický profit) a také masovou sugescí. To jsou základní faktory vedoucí k vysokému procentu úspěšnosti, nebo alespoň k přesvědčení o úspěšnosti oné metody.

Děj knihy je přitom přímočarý: Wardlin sumarizuje svůj život. Vraždu v baru, pobyt ve vězení, přestěhování s manželkou Therese do Arizony, následující turné s knihou a konflikt s kazatelem Monroem Treatem gradující až do nepokojů mezi přívrženci obou mužů. Vše vyvrcholí smrtícím střetem ve městě Nogales (na americko-mexické hranici) mezi Wardlinem, Treatem, jím najatým zabijákem a možným Pánem osamění. Což je jediná, byť dynamická a místy až v duchu klasických grotesek plných honiček a svérázných úniků vystavěná akční scéna celé knihy.

Náplň románu jinak tvoří osobní Wardlinovy meditace a jeho snaha vypořádat se jednak se svou duchovní proměnou, se slávou, ale i s pochybnostmi o modlitaci a o víře jako takové. Je to kniha založená na dialozích, v nichž si jednotliví účastníci vzájemně suplují ďáblovy advokáty, a na scénách plných ironie a sarkasmu, v nichž Shepard prozkoumává americkou potřebu rychlého, snadno konzumovatelného duchovna v době technologické reprodukce čehokoliv.

Prozření v poušti

Pro nás jde o silně nepřeložitelnou knihu – nikoliv jazykově, nýbrž zkušeností publika. Protože v českém prostředí se prostě nemáme šanci plně seznámit s americkým fenoménem rozhlasového nebo televizního kazatelství, olbřímích kongregací superhvězd kázajících slovo boží. A pokud už ano, jsme zvyklí na jeho zástupce coby pokrytce, fanatiky nebo obojí (viz z nedávné doby například využití tohoto motivu v Mellickově Zbouchnul jsem satanovu dceru nebo v TV seriálu The Boys).

Wardlin Stuart se na první pohled od nich sice liší, ale vlastně je podobným typem. Pravda, otevřeně o všem pochybuje, nicméně neváhá manipulovat se svým okolím, či jej zcela zištně využívat. Mnohem přístupnější a čtenářsky bezpečnější je tak pro nás román paradoxně díky svému ukotvení v geografickém kontextu arizonského pohraničí. Lucius Shepard se dlouhodobě zajímal o Jižní a Střední Ameriku a jen postupně ve svém díle jakoby postupoval na sever. V Americké modlitební příručce strhávají na sebe pozornost kromě čtenářsky vděčných scén například ze Show Larryho Kinga především popisy pouště (hlavně té noční) a pak specifického života v Nogales aka Nogales – Sonora.

Atmosférou a citlivým zachycením specifické kultury i životního stylu se Lucius Shepard v tomto románu staví po bok střízlivých, ale vrcholně poetických děl, jakými jsou román Tahle země není pro starý od Cormaca McCarthyho či film Sicario režiséra Dennise Villeneueva. A rozhodně se po jejich boku neztrácí. Americká modlitební příručka je skvělá kniha, ovšem notně divná fantastika. Což je doporučení, stejně jako varování.

Lucius Shepard: Americká modlitební příručka. Přeložil Jakub Němeček, Gnóm!, Praha 2020, 368 stran, náklad 1500 výtisků, doporučená cena 350 korun.