Tři nové komiksy o dospívání přináší komplexní hrdiny, před nimiž různé stojí výzvy

Kromě superhrdinských příběhů, dobrodružek z Evropy, japonských mang i vyloženě umělecky ambiciózních grafických románů se v českých překladech čím dál více daří komiksům o dospívání. V řadě z nich se přitom téma a přístupnost pro mladší čtenářstvo potkává s vyloženě autorským, někdy i autobiografickým přístupem. Autorky a autoři jako Tillie Walden, Mariko Tamaki nebo Luke Pearson publikum rozhodně nepodceňují a přinášejí sofistikované a vrstevnaté příběhy. Totéž platí i pro trojici komiksů, které nedávno vyšly v českém překladu.

Zkuste si sami vytvořit komiks!

Začínáme nejhvězdnější autorskou dvojicí. Americká komiksová výtvarnice Raina Telgemeier se v českém prostředí již zabydlela podmanivými příběhy o dětských hrdinkách překonávajících různé životní obtíže – viz třeba knihy Nervy, Úsměv, Ségry. Americký kreslíř Scott McCloud má zase status zasloužilého klasika, jehož hlavním tématem je komiksové médium jako takové. Vytvořil trilogii esejisticko-teoretických knih podaných zároveň komiksovou formou, z nichž česky dosud vyšel jen první díl – Jak rozumět komiksu. Jejich společné dílo Klub komiksáků je především zábavná a svým způsobem motivační příručka, která formou příběhu vede děti k tomu, aby vytvářely komiksy samy.

McCloud tu opakuje spoustu argumentů ze svých esejistických knih (především Making Comics, což je v podstatě příručka pro komiksové autorky a autory), avšak zde je rámuje příběhem několika dětí, které si ve škole udělají vlastní komiksový kroužek. Českému publiku může být tenhle přístup obzvlášť sympatický, neboť v něčem připomíná tradici domácích „klubáckých“ komiksových seriálů, které sahají až k Foglarovým Rychlým šípům. Každá z postav má jednoduše načrtnutý charakter i problém, s nímž se vypořádává, takže se knize daří spojovat informace o tom, jak začít s komiksovou tvorbou, a vyprávění, které má své hrdiny a dramatické peripetie.

Raina Telgemeier, která knihu kreslila (scénář vytvořili oba společně), má podobně „cartoonový“ kresební styl jako McCloud, ale vnáší do něj větší expresivitu a individualitu postav i prostředí. Klub komiksáků můžeme tedy brát coby úvod do komiksového média i jako specifický příspěvek do díla Telgemeier. Především však: je to důležitá připomínka toho, že ke kouzlu komiksu patří i to, že může být snadné a zábavné se mu začít věnovat.

Obálka českého vydání Klubu komiksáků, repro: Paseka

Raina Telgemeierová, Scott McCloud: Klub komiksáků

Přeložila Michala Marková. Paseka, Praha 2025, 288 korun, doporučená cena 499 korun.

Nezbývá, než se postavit na vlastní nohy

Jiná Američanka, Brenna Thummler, patří k talentům, které se v young adult komiksu objevily na přelomu desátých a dvacátých let. Uvedla se trilogií Neviditelní, jejíž první díl je nyní k dispozici česky. Vtipně vychází ze zvyku převlékat se za duchy tím, že přes sebe hodíme prostěradlo. Ve světě autorčiných knih totiž duchové doopravdy existují a prostěradla jsou pro ně něco jako pro nás naše těla.

V Prádelně duchů se právě jeden takový duch zatoulá do světa živých, kde napřed trochu škodí, ovšem v závěru hodně pomáhá hlavní hrdince, třináctileté Marjorie. Ta se musí ujmout rodinné prádelny, poněvadž její matka nedávno zemřela a truchlící otec není schopen se postarat o každodenní záležitosti. O prádelnu navíc projevil zájem místní podvodníček, jenž si v jejích prostorách hodlá otevřít fitcentrum.

Dějový půdorys trochu připomíná dětské filmy o nadpřirozených pomocníčcích, kteří s hrdiny řeší komplikované situace. Ve skutečnosti je Prádelna duchů vyprávěním o dospívání, neboť se empaticky soustředí na Marjorie, která se musí vyrovnat se smrtí matky, získat důvěru v sebe sama a ještě vlastními silami porazit zákeřné dospěláky. Knize se daří vyvažovat dramatické scény s melancholicky laděnými emotivními pasážemi. Napomáhá tomu i kresba vyhlížející jako ručně načrtnutá skica na pomezí mezi detailistickým realismem a cartoonovým zjednodušením. Stejný dojem dotváří i „seprané“ tlumené pastelové barvy. V duchařských pasážích komiks dokonce přechází do odstínů fialové a jednou i k technice linorytu.

Celkově se Brenně Thummler povedlo evokovat onu nejistotu a splín spojený s pocitem, že se v dospívání sice pomalu, nicméně jistě musíme stavět na vlastní nohy ve světě, který nám v tom obvykle není příliš nápomocný.

Obálka české edice komiksu Neviditelní: Prádelna duchů, repro: Centrala

Brenna Thummler: Neviditelní: Prádelna duchů

Přeložila Barbora Novotná. Centrala, Praha 2026, 244 stran, doporučená cena 599 korun.

Z klidných vod

Další mladý talent, tentokrát z Nového Zélandu, vzešel z prostředí webového komiksu. Nese jméno K. O’Neill, někdy též Kay O’Neill (a používá anglická osobní zájmena they/them, která v češtině nemají ekvivalent). Původně webová série Společnost čajových draků posléze vyšla i v tištěné podobě, a dokonce i v českém překladu. Jde o komiksovou obdobu literárního trendu „útulné“ fantasy (cozy fantasy), tedy knih zasazených do fantasy světů, které jsou oproti dobrodružným či vyloženě ponurým fantasy ságám mnohem vlídnější, harmoničtější, idyličtější.

Na příběhy ze světa, kde speciálnímu druhu draků rostou na rozích čajové lístky, navazuje O’Neill samostatnou knihou Můrodějka. V jejím centru opět stojí hrdinka pečující o magické bytosti – tentokrát běží o můry, které zajišťují existenci komunity obývající noční vesnici. Můrodějka není tolik „útulná“ jako Společnost čajových draků, i když o udržování harmonie v určitém křehkém ekosystému jde i tady. Spíše však vypráví příběh o dospívání hlavní hrdinky, která se učí odpovědnosti a hledá své místo ve světě.

Tři pohledy do komiksu Můrodějka, foto: Host

Kresba Můrodějky působí skicovitěji a „rukodělněji“ než ve Spolku čajových draků, výtvarná stránka je tady specifická rozvolněným tempem založeným na množství němých panelů, soustředěných nikoliv na akci, nýbrž na atmosféru a prostředí. Různá srovnání s dílem Hajaa Mijazakiho, na něž lze u této knihy občas narazit, trochu přehání. Nesporná je inspirace japonskou mangou, zejména její poetickou, „zasněně toulavou“ odnoží, kterou reprezentuje třeba série Jokohama kaidaši kikó. Z podobných tendencí japonského komiksu vycházejí i zmiňované autorky Tillie Walden nebo sestry Tamakiovy, které se ovšem většinou aspoň nějak drží civilní reality. Můrodějka je naproti tomu fantasy – sice nikoliv vysloveně idylická, ale navzdory rozličným nástrahám, jimiž hrdinka musí procházet, příjemně domácká.

Obálka českého vydání komiksu Můrodějka, repro: Host

O’Neill: Můrodějka

Přeložila Lucie Bregantová. Host, Brno 2026, 272 stran, doporučená cena 449 korun.