Uspět za každou cenu. Film Velký Marty je stresující hrou s diváckými očekáváními

Během předchozí dekády se v americké nezávislé tvorbě prosadilo režijní duo bratrů Bennyho (* 1986) a Joshe (* 1984) Safdieových. Ti ve spolupráci se scenáristou a střihačem Ronaldem Bronsteinem stáli za sérií hektických filmů z newyorského prostředí. V jejich čele stáli morálně pochybní protagonisté, kteří se pohybovali na hraně zákona. Vrchol této spolupráce představoval snímek Drahokam z roku 2019, jehož neurotická energie se opírala o nezvykle elektrizující výkon Adama Sandlera.

V roce 2025 vznikla pod záštitou studia A24 trojice snímků spojených s těmito tvůrci. Zatímco Benny Safdie natočil syrové sportovní drama Mlátička a Ronald Bronstein produkoval své ženě Mary Bronstein zúzkostňující film Kdybych měla nohy, tak ti nakopu, s nejvýraznějším dílem přišel v závěru loňského roku Josh Safdie.

Snímek Velký Marty, který s rozpočtem sedmdesáti milionů dolarů představuje dosud nejdražší snímek studia A24, na sebe upoutal pozornost obsazením Timothée Chalameta do titulní role. Podobně jako Drahokam je totiž vystavěn okolo pohlcujícího výkonu představitele hlavní role.

Zrozen k vítězství?

Je rok 1952 a mladý Marty Mouser pracuje jako prodavač v newyorském obchodě s obuví, který patří jeho strýci. Má milostný poměr s vdanou kamarádkou Rachel (Odessa A’zion) a díky své výřečnosti je ideálním zaměstnancem. Přesto nemá dojem, že je tato práce jeho posláním. Věnuje se totiž vrcholovému ping-pongu a brzy vyráží na mistrovství světa do Londýna reprezentovat Spojené státy.

Přestože se Martymu po probojování do finále nepodaří dosáhnout vítězství, po celou dobu turnaje i po jeho skončení zůstává stejně přesvědčený o tom, že je předurčen k úspěchu. Odmítá se smířit se skromným ubytováním, které jednotlivým sportovcům zařídila sportovní asociace pořádající turnaj. Pronajímá si luxusní hotelové apartmá, přestože se kvůli tomu může v případě prohry snadno zadlužit.

Trailer k filmu, zdroj: YouTube

Současně se začíná zajímat o herečku Kay Stone (Gwyneth Paltrow), která se snaží obnovit svou slávu ze třicátých let. Martymu imponuje svým hvězdným obrazem, který by mohl dobře doplňovat jeho image urputné sportovní hvězdy. Seznamuje se i s jejím manželem, nelítostným podnikatelem Miltonem Rockwellem, jehož ztvárnil kanadský businessman a mediální osobnost Kevin O´Leary v jednom z mnoha nekonvenčních, ale funkčních castingových rozhodnutí tohoto snímku. Vedlejší epizody totiž zalidňují nečekané osobnosti jako rapper Tyler, the Creator či americký režisér Abel Ferrara.

Timothée Chalamet už několik let představuje jednoho z nejvýraznějších herců mladší generace. Vyniká zejména schopností rozplánovat si kariéru do zapamatovatelných rolí a spoluprací s významnými tvůrci. Tato Chalametova odhodlanost se zrcadlí v intenzivním ztvárnění role, v níž dokáže být nesnesitelný a urputný stejně jako pohlcující. Martyho víra ve vlastní schopnosti je podobně protivná jako lehkost, s níž manipuluje se svým okolím. Mezilidské vztahy vnímá transakčně, neboť ostatní lidé jej zajímají jen tehdy, když mu mohou nějak prospět. Navzdory celkové nesympatičnosti je však svou neodbytností fascinující.

Gwyneth Paltrow ve filmu Velký Marty, foto: © A2

Během mistrovství zásobuje novináře kontroverzními průpovídkami na adresu svého židovského soupeře, zatímco se obhajuje odvoláním na vlastní židovský původ. Sám se označuje za Hitlerovu noční můru s tím, že jeho cesta k úspěchu vyvrací antisemitské představy. Tyto řeči však působí především jako snaha o promyšlené budování vlastního mýtu než jako skutečný zájem o vlastní minulost.

Jakékoliv otázky na jeho původ a zázemí totiž Martyho vůbec nezajímají. Ve svém egocentrickém pohledu na svět se nenechává zatížit žádnými vazbami na minulost nebo okolí a jako neřízená střela směřuje kupředu a formální skladba díla se této manické energii uzpůsobuje.

Ping-pong s diváky

Autentická výprava navozuje dojem zaprášeného New Yorku padesátých let. Režisér Safdie však neusiluje o klasický historický snímek, který by komplexně vykreslil určitou dějinnou etapu. Jeho jádrem zůstává titulní postava i s její pokřivenou morálkou, na níž zůstává kamera přisátá téměř dvě a půl hodiny. Natáčení na tradiční filmový materiál přidává obrazu patřičnou zrnitou texturu a snímání postav zblízka, kinetická kamera i rychlý střih dovedně navozují energičnost protagonisty.

Už od začátku snímku je patrné, že Marty dokáže své okolí bezskrupulózně manipulovat a překvapovat, jako kdyby s ním hrál další hru ping-pongu. Tento přístup se elegantně propisuje i do struktury vyprávění, jež neustále mate vývojem a různými odbočkami. Po porážce na mistrovství se Marty vrací domů a začíná shánět peníze na zaplacení dluhů a letenku na další mistrovství.

Snímek se od sportovního dramatu vzápětí posouvá ke komedii o vychytralých podvodnících, kteří se snaží využít všech příležitostí. Nečekaný vývoj jednotlivých situací však film dále komplikuje, a tak postavy po odlehčených epizodách vplouvají do dalších konfliktů, stresujícího dramatu o otcovství nebo temně laděné gangsterky.

Od začátku snímku je patrné, že Marty dokáže své okolí bezskrupulózně manipulovat a překvapovat, jako kdyby s ním hrál další hru ping-pongu. Timothée Chalamet v titulní roli ve filmu Velký Marty, foto: © A24

Odevzdat se druhým

Hektičnost vyplývající ze splynutí díla s hlavní postavou připomíná předchozí snímky bratrů Safdieových. Tentokrát se však zdá, jako by se Josh Safdie nechtěl spokojit s nihilistickým vyzněním a uzavřením v cynickém pohledu protagonisty. Snímek naopak končí nečekaně: nesklouzává k moralistickému potrestání domýšlivého Martyho, spíše se po dlouhé cestě za osobním úspěchem nečekaně proměňuje v příběh o oddanosti ostatním.

Zatímco Marty vidí pouze své ambice a sny, jeho přátelé a okolí mu často nabízejí pomocnou ruku bez většího zaváhání. Tuto obětavost, jež se ve filmu postupně ukazuje jako opora protagonistova úsilí, kterou on ovšem ignoruje, ilustruje šokující scéna na začátku snímku. V ní Martyho židovský soupeř a přítel vzpomíná, jak u koncentračního tábora narazil na plástev medu, jímž si pomazal své tělo, aby ostatním vězňům zajistil nezbytnou výživu. Provokativnost výjevu však neumenšuje sílu, s níž snímek zachycuje odevzdanost ostatním, která je hlavní postavě zcela cizí.

Kvůli zběsilému tempu a neustálé proměnlivosti vyprávění může tato snaha o přerámování díla působit trochu křečovitě. Safdieho dynamická režie skutečně dokáže lépe prodat arogantní cílevědomost než odevzdanost druhým. Při bližším pohledu na atypickou výstavbu snímku je však i tato proměna opodstatněná, ačkoliv se k ní dostáváme spíše letmými náznaky než jasným směřováním, jež by v jiném díle nabídla čitelnější expozice.

Timothée Chalamet ve filmu Velký Marty, foto: © A24

Perspektiva se převrací

Postupně je stále patrnější, že Velký Marty zachycuje minulou dobu perspektivou dalších dekád až do současnosti. Scénář Safdieho a Bronsteina příležitostně zapojuje nezvykle moderní mluvu. Snímek především pracuje s anachronickým soundtrackem, ať už se jedná o pulzující elektronické motivy Daniela Lopatina, nebo o synthpopové hity osmdesátých let, které často ilustrují dění na plátně.

Postavy tak sledujeme přiznaně zpětným pohledem ve zlomovém období, jež ovlivní zbytek jejich životů. Poválečná Amerika byla v padesátých letech zemí nacházející se na rozcestí a plná potenciálu a totéž platí i pro Martyho. Ten je sice přesvědčen o své výjimečnosti, závěrečný vývoj vyprávění i úvodní titulková scéna vtipně zachycující moment početí však naznačují, že smysl jeho života se může nacházet jinde než v naplnění osobních ambic.

Přestože Velký Marty zpočátku sleduje putování titulního antihrdiny bez jakéhokoliv odstupu, na poslední chvíli tento přístup proměňuje. Vypráví tradiční sportovní příběh s individualistickým hrdinou, ale následně tuto perspektivu převrací. Kvůli této vnitřní rozpornosti je možná dílem nedokonalým a nesoustředěným, právě tato neučesanost však ukazuje, že Safdie i s vyšším rozpočtem dokáže stále nabídnout invenční podívanou, které většina mainstreamové produkce nestačí.

Plakát k filmu, zdroj: Vertical Entertainment