V Jáchymově, tam to žije. Možná až moc. Ale proč vlastně ne?

Lenka Elbe (* 1979) je na české literární scéně – alespoň pokud vím –postavou dosud prakticky neznámou. V autorském medailonku doprovázejícím její románovou prvotinu Uranova se lze dočíst, že po studiích žurnalistiky a masové komunikace na FSV UK a po krátké novinářské praxi se začala živit jako reklamní textařka a příležitostně jako televizní scenáristka.

Terapie Českem

Stručně převyprávět příběh čtyřsetstránkového románu Uranova by bylo obtížné a chaotické, nadto by to nebylo ohleduplné vůči těm, kteří tu knihu teprve budou číst. Autorka se totiž mimo jiné opírá o žánry, pro něž je podstatná zápletka a které pracují s překvapením a jejichž hnacím motorem je mimo jiné otázka „jak to dopadne?“.

Aspoň tedy základní obrysy příběhu. Protagonistou je Brit Henry Robotham. Zprvu se jeví jako poněkud prostoduchý padesátník, který se svou partnerkou Suzanne odjede na dovolenou do České republiky. Tu mu doporučí jeho psycholog. Proč? V roce 1968 totiž odcestovala do Československa Henryho snoubenka Angela, pod níž se v Jáchymově, kde se měla setkat s příbuznými, propadla zem a její tělo se nikdy nenašlo. Poslední slovo, které od ní Henry slyšel, bylo „chleba“, a od té doby tak nemůže hrdina knihy tento pokrm ani cítit.

Po příjezdu do ČR se Henry se Suzanne ubytují – po několika lapáliích – v nejdražším jáchymovském hotelu a „jízda“ může začít. V hotelu jsou v tu samou dobu na pobytu ztřeštění profesoři z univerzity v Heidelbergu; zahradníkem a opravářem je téměř devadesátiletý muž, který nosí hodinky, které Henry kdysi daroval své snoubence před odjezdem do Československa; celý podnik vede jistá doktorka Estela Hansová mladší  — ta sama skrývá nejedno tajemství, nadto jí život znepříjemňuje muž, jenž svým jménem upomene na rozjuchané westernové parodie, Joe Sagrado Colorado Chuchin.

Jak se pan Henry pokouší vyrovnat se s traumaty, která si s sebou po většinu života nosí, a jak začíná poodhalovat, co stojí za nevyjasněným zmizením snoubenky, zakopává o jedno tajemství za druhým, přičemž se stupňuje jejich neobvyklost, až bizarnost. Bizarnost provází i mnohé v románu popisované události. Začíná to například tím, že se profesoři do krve hádají o hotelový pokoj číslo osm, ačkoliv se Henry dozví, že na pokoj číslo osm jsou v podniku umisťováni potížisté. Jak stránky přibývají, v příběhu začnou hrát podstatnou roli entity živosliz a mrtvosliz. Lenka Elbe si pohrává s námětem nesmrtelnosti, a dokonce i se svým vlastním jménem – jedna z postav románu, sestra, která musí být neustále opilá, jinak se jí zjevuje jakýsi halucinogenní pes, se totiž jmenuje Elbe.

Vytěžované kraje na okraji

Byť je pátrání po starých tajemstvích místy napínavé, byť jsou některé pasáže thrillerově dráždivé, jiné hororově strašidelné, nejdůležitější je pro román Uranova humor, jenž tu zmíněné žánry často umně podrývá. Postavy jsou zřetelně a vcelku trefně karikovány, ještě výrazněji a efektněji se však v textu projevuje humor slovní. Autorka dokáže vytvořit komickou mikrosituaci na úrovni jedné či několika málo vět. Odlehčeným tónem a slovním humorem se Uranova podobá Šalině do stanici touha, románu, jímž se v první polovině letošního roku na poli české literatury uvedla Iva Hadj Moussa. Oproti této knize však v Uranově lze najít chytlavý příběh. Je sice trochu překombinovaný, mnohdy přitažený za vlasy, konstrukční nedokonalosti a podobné věci jsou však vyváženy čtivostí celku a také tím, že autorka dovede udělat přitažlivou postavou i z nudného mouly, jakým se na první pohled jeví pan Henry.

Nakladatelská anotace tvrdí, že hlavním hrdinou je město Jáchymov, v němž se příběh odehrává. To je trochu přehnané tvrzení, je nicméně zajímavé, že po několika nedávno vydaných prózách a seriálových počinech o severu České republiky se tentokrát dostalo na jiné pohraničí, západočeské, kde se Jáchymov, se svými necelými třemi tisícovkami obyvatel, nachází. Lenka Elbe není k lokalitě svého románu ani zdaleka tak vstřícná, jako je Veronika Bendová ve Vytěženym kraji k severním Čechám, abychom jmenovali nedávný příklad tímto směrem zacílené tvorby. Jáchymov popisuje autorka coby město duchů (v němž nebydlí dokonce ani starosta), což jí příležitostně poslouží za podklad k dalším vtipným rýpnutím.

Vytěženej kraj Veroniky Bendové to dotáhl k nominacím na Magnesii Literu. Té se Uranova nejspíš nedočká. Přece jen se jedná o román, jenž se nedotýká vážnějších témat (ústrky bývalého režimu, jež hrají v knize určitou roli, nejsou reflektovány nijak hluboce, natož novátorsky), není oslnivý ani kompozičně či stylisticky. Díky humoru a vypravěčské lehkosti je však Uranova svěží. Po většinu tohoto ne zrovna útlého románu dovede autorka čtenáře dobře bavit. To není až tak málo.

Obálku si autorka Lenka Elbe navrhla sama, knihu pak graficky upravil Daniel Trojan, repro: Argo

Lenka Elbe: Uranova. Argo, Praha 2020, 400 stran, doporučená cena 298 korun.