Víc obrázků neznamená víc Tarantina. Dvě knihy nabízejí hodně odlišný pohled na amerického režiséra
V krátké době po sobě vyšly překlady dvou knih spojených s postavou amerického filmového režiséra Quentina Tarantina. V jedné píše o své tvorbě, v druhé publikaci je „objektem“ komiksového vyprávění. Co nám který z těch svazků řekne o osobnosti, která je v kinematografii posledních desetiletí vlivná jako málokterá jiná?
Quentin Tarantino, který letos v březnu oslavil šedesátiny, ve své vlastní knize Filmové spekulace ukazuje, jaká filmová kultura ho stvořila. Mluví o dílech svých oblíbených tvůrců a skrze ně o sobě samotném – o svém dospívání, chápání fikce i morálním kodexu. Komiksová kniha Tarantino o Quentinovi od tvůrce skrývajícího se pod přezdívkou Amazing Améziane vypráví „Tarantinovými ústy“ o režisérovi a jeho kariéře samotné. Probírá nejznámější zákruty jeho díla, zdůrazňuje popkulturní odkazy a souvislosti a Tarantina fetišizuje.
Moje zlaté sedmdesátky
Ve Filmových spekulacích Tarantino dává najevo, že se od kariéry filmaře, limitované ohlášenými deseti celovečerními díly, opravdu přesouvá ke kariéře kinematografického gurmána a literáta. Píše o dílech jiných tvůrců typicky osobním způsobem a prodlévá takřka výhradně v krajině sedmdesátých let minulého století, která jej formovala. „Z ponurosti knihy se stává brzda. A to říkám já, který dává transgresi na stejnou úroveň s uměním,“ zapojuje například Tarantino explicitní srovnání se sebou samým v kapitole věnované filmu Sama Peckinpaha Útěk (1972). Probírá jeho literární předlohu a také herce Stevea McQueena. „Avildsen ze skvělého komického výkonu Petera Boylea a pochmurného hnusopisu vyrobil znepokojivě chutný koktejl s chcankama,“ dokládá na jiném místě svoji neméně typickou neochotu uhlazovat slovník. To když se zabývá filmem Joe (1970) režiséra Johna G. Avildsena.
Quentin Tarantino na letošním festivalu v Cannes; 27. května 2023, foto: ČTK / AP – Vianney Le Caer
Tarantino ve Filmových spekulacích ukazuje, jak velký vliv na něj měla právě americká kinematografie sedmdesátých let, kdy chodil do kina jako dítě s matkou a jejími partnery. Vzpomíná, rekapituluje, energicky obdivuje, kritizuje a utřiďuje si filmy, a to do značné míry ve vztahu k těm, které sám natočil. Jeho vášeň nepotřebuje žádný obrazový doprovod. Režisér formuje svoji představu rebela, chce vidět na plátně „skutečné zvíře“, vyhledává konfrontační představy. Mimochodem, jedním z tvůrců, jehož postavy rebelů Tarantina zjevně absolutně nezajímají, je Miloš Forman, který v sedmdesátých letech vstupuje do americké kinematografie třemi filmy. Polanskému věnuje mezi americkými režiséry alespoň pár řádek, Formana však zcela opomíjí.
Mnohem víc než filmový historik je Tarantino ve výsledku osobitý filmový kritik, uvažující ovšem velmi prakticky a dramaturgicky. Vychází do značné míry z představy pure cinema, tedy ze samotné kvality dramatických hodnot obsažených ve filmu. Zatímco komiks Tarantino o Quentinovi zmiňuje důležitou roli kritičky Pauline Kael, ve Filmových spekulacích sám Tarantino vyzdvihuje Kevina Thomase, a to v samostatné v kapitole Záložní samuraj. Vidí v něm milovníka kinematografie bez elitářských předsudků. Vůči jiným kritikům se bez potíží vymezuje.
Ukázky z komiksu Tarantino o Quentinovi, repro: Garamond (Albatros Media)
Nekorigovaný fanoušek
Komiks, za kterým stojí Francouz Amazing Améziane (vlastním jménem Améziane Hammouche, ročník 1972) vychází titulem Tarantino o Quentinovi (Quentin par Tarantino) z francouzské tradice biografických děl typu Varda par Agnes nebo Godard par Godard. Zvolenou trajektorií od příjmení ke křestnímu jménu však Améziane naznačuje, že chce za dílem nalézt a vykreslit nějaké osobní kontury. Jenže Tarantino o Quentinovi působí hlavně jako fanouškovské dílo od tvůrce neoficiálních filmových plakátů a obdivovatele, který se rozhodl, že si vypůjčí obrazy z filmů, oblíbené detaily a z Tarantina učiní figuru vypravěče. Opře se o jeho svéráz a pospojuje rešeršované události, detaily z rozhovorů a biografii se sice pestrou, nicméně velmi standardní, neoriginální mainstreamovou komiksovou kresbou. A vznikne kniha, která dobře vydělá, protože publikum pro ni už je zajištěno díky renomé samotného Tarantina.
Tarantino o Quentinovi (kniha v originále publikovaná vloni) se rozpíná od tvůrcova dětství až do současnosti, respektive načrtnuté budoucnosti. Pouští se tím do poměrně nedávných živých kauz, na které ovšem nabízí výhradně Tarantinův pohled. Nabízí například obhajobu kritizované scény s Brucem Lee anebo výklad událostí (a hlavně emocí) spojených s Umou Thurman a jejím zraněním na natáčení snímku Kill Bill. Staromilství se jako už mnohokrát ocitá v mnohem problematičtějším světle, když jde o jeho působení v současnosti. Améziane chce Tarantina vidět jako superhrdinu z vlastního komiksového univerza a vypadá to, že by byl schopný dokonce čtenářům prodávat figurky a artefakty z jeho filmů, tak moc fetišizuje detaily, odkazy a výpravu.
Obálka českého vydání Filmových spekulací, repro: Euromedia Group
Český překlad Petra Himmela se nedočkal pořádné redaktorské práce. Odpovědným redaktorem byl podle tiráže komiksu Petr Himmel sám, který po sobě nenašel chyby. Kolísání v tom, který překlad originálního titulu nebo výroku bude uvedený pod čarou a který přímo v textu komiksových bublin, bylo patrně přítomné už v originálu. V publikaci, jež se ohání detailistickou vášní pro kinematografii, je však ale trochu trapné, když autor neumí správně napsat jméno Buňuelova filmu Andaluský pes, nebo neumí správně skloňovat zahraniční jména. A když se pak objeví neobratná formulace, že byl někdo „v prostředí Mexičanů“, je všechna cinefilsky zorientovaná elegance pryč. Ve Filmových spekulacích na podobné chyby naštěstí nenarazíme.
„Pro obdivovatele tarantinovek i vášnivé cinefily naprostá nezbytnost,“ tvrdí o sobě kniha. Není tomu tak docela. Je to hlavně popkulturně mytologizační dílo. Jako jiné komiksy podávající zábavnou a stravitelnou formou historické události z učebnic dějepisu, Améziane sumarizuje známé, v naprosté většině jinde dostupné jednotlivosti z filmů a události z Tarantinova života. Ostatně v jiných knihách vytěžuje Muhammada Aliho, Martina Scorseseho a další známé osobnosti, které mu přijdou dostatečně cool.
Pro vhled do díla a uvažování Quentina Tarantina, ale i povahy jeho staromilství nebo chuti provokovat je tedy lepší si přečíst to, jak režisér píše a spekuluje o padesát let starých filmech svých kolegů a předchůdců.
Obálka českého vydání komiksu Tarantino o Quentinovi, repro: Garamond (Albatros Media)
Quentin Tarantino: Filmové spekulace
Přeložila Iva Hejlíčková. Euromedia Group – Universum, Praha 2023, 320 stran, doporučená cena 499 korun.
Amazing Améziane: Tarantino o Quentinovi
Přeložil Petr Himmel. Garamond, Praha 2023, 240 stran, doporučená cena 699 korun.
