Marie Tomanová

poster

V New Yorku Tomanová navštívila výstavu americké, předčasně zesnulé fotografky Francescy Woodman (1958-1981) v Guggenheimově muzeu, která pro ni byla natolik inspirativní, že z malby přesedlala na fotografii – přihlásila se na hodiny fotografie na School of Visual Arts na Manhattanu. Od té doby se věnuje převážně fotografii, videu, instalaci a performanci. Ve své práci se dotýká hlavně otázek identity, genderu, vyhoštění a imigrace.

Její série autoportrétů byly vystavovány v USA i mimo ně, jmenovitě například na výstavě NSFW: Female Gaze v newyorském Muzeu sexu, jejímiž kurátorkami byly Lissa Rivera a Marina Garcia-Vasquez ve spolupráci s VICE Media. V létě 2018 Marie Tomanová měla svoji první samostatnou výstavu – Young American v Českém centru New York. Vzbudila mediální ohlas a následně cestovala do Muzea Moderního umění v Tbilisi. V dubnu 2019 bude výstava k vidění na AFO Festivalu v Olomouci a v říjnu 2019 v Galerii Pragovka v Praze.

Na jaře 2019 vychází Tomanové první monografie: Young American s předmluvou od Ryana McGinleyho, jednoho z významných  současných amerických fotografů; vydá ji nakladatelství Paradigm Publishing. V současnosti vzniká dokumentární film o tvůrčí cestě Marie Tomanové, jehož režie se ujala Marie Dvořáková, držitelka studentské Ceny Akademie.

Tomanová se rovněž věnuje kurátorské činnosti. První výstava Youth Explosion: The New Bohemia byla k vidění v NYC v roce 2016. Následně spolukurátorovala expozice Baby, I Like It Raw: Post-Eastern Bloc Photography and Video (2017) a MUSE MUSE v galerii Českého centra New York. Byla spolukurátorkou výstavy The Future Is Female pro platformu #SAVEARTSPACE, která prezentuje umění ve veřejném prostoru (2017).

SELF-PORTRAITS (2016 – 2019)

V tomto dlouhodobém projektu se zabývám autoportrétem, který je postavený na fotografii a performanci. Pracuji zde s otázkami identity, imigrace, genderu a sexuality, na které narážím, když se snažím zjistit, kam fyzicky i psychicky patřím. Tato práce je o procesu pozorování sebe sama coby součásti amerického prostředí, je zkoumáním souvislostí mezi mnou a krajinou, a v neposlední řadě také o pocitu sounáležitosti i jinakosti. Je to proces, který pro mě reprezentuje svobodu, návrat ke kořenům. Narodila jsem se ve Valticích, blízko rakouských hranic, za železnou oponou. Jako teenager a student jsem málokdy cestovala za hranice na déle než týden. To až do doby, kdy jsem v únoru 2011 odletěla do USA a vrátila se zpět do České republiky až po téměř osmi letech. Součástí projektu (nebo spíše jeho jádrem) je snaha znovu najít nutné propojení s přírodou, ve kterém jsem vyrůstala. Ono propojení totiž pro mě ztělesňuje známý pocit jistoty a bezpečí, od něhož jsem se během svého pobytu ve Spojených státech vzdálila.

LIVE FOR THE WEATHER (2017)

Multimediální práce Marie Tomanové zkoumá otázky genderu, sexuality a identity skrze identitu a kulturu mládeže v postkomunistické zemi v globální éře. Její série Live for the Weather (2017) ztělesňuje bezstarostného ducha mládí hledícího vstříc nejisté budoucnosti. Na osmačtyřiceti snímcích v nízkém rozlišení, které mohou být nainstalovány nebo promítány na zeď, Tomanová zachytila na fotoaparát svého mobilního telefonu každodenní život v Mikulově, kde vyrůstala.

Povídá se, že Tomanová si tento telefon zakoupila roku 2006 za peníze, které získala smluveným sňatkem v Indii, a fotila s ním až do roku 2010, než odjela do Ameriky. Přestože technologii tohoto telefonu moderní doba již dávno předběhla, umělkyni tento primitivní nástroj nabídl nečekané možnosti, jak získat kontrolu a moc nejen nad svým tělem a jeho vyobrazením.

V Live for the Weather Tomanová sebejistě pózuje před objektivem v různých stádiích odění. Její milenci, přátelé a členové rodiny, kteří se mísí v tomto asynchronním narativu, jsou občas doplněni snímkem nalezeného předmětu, zatoulaného psa či venkovské krajiny. Jednalo by se o zjednodušení, kdybychom řekli, že tento výjev neskrývané zhýralosti je pouhým přijetím stále populárnější estetiky postkomunistického vkusu, jejž zastupují ikony subkultury, jako je ruský umělec a módní návrhář Goša Rubčinskij. Tomanové fotografie zvou i ty nejkonzervativnější pozorovatele k intimnímu pohledu na mládí v bývalém východním bloku.

Ksenia Nouril, Ph.D., text pro OSMOS Magazine (NYC)

YOUNG AMERICAN (2018)

Série Young American neřeší přímo problémy spojené s tím, co to znamená být v dnešní době Američanem, nýbrž spíše oslavuje stále živé pojetí Ameriky jako země plné snů a možností, naděje a svobody. Její fotografie, ryzí a bez příkras, nás konfrontují se silou a krásou prostého lidského bytí a mládí. A v této prosté existenci lze spatřit zárodek jednoty, lásky a sounáležitosti.

Young American je vizualizací Ameriky, v níž je individualita a jinakost oceňována, nikoliv odsuzována. Je to dílo, které vzdáleně odráží Face of Our Time Augusta Sandera, malijské energické mládí z děl Malicka Sidibého či intimitu Nan Goldinové.

Tomanová souzní se svými subjekty, a oni souzní s ní. V očích portrétovaných se zobrazuje „něco“, téměř nepopsatelné propojení, které sérii provází. Z fotografií sálají duše subjektů. Možná jde o „punctum“, které Roland Barthes popisuje v knize Světlá komora, ale i kdyby ne, tak to všudypřítomné „něco“ tam je. Vidíte to, nebo to je okem nezachytitelné? Cítíte to? Co je vně, odhaluje, co je pod povrchem – a to je tlukoucí srdce. Cítíte jeho tep? Je stejně váš, jako je jejich.

(Výňatek z tiskové zprávy k výstavě od kurátora Thomase Beachdela, Ph.D.)

LIKE A STAR (2018)

Like a Star je zosobněním pocitu mládí. Tato série fotek v mnoha směrech doplňuje portréty ze série Young American. Oba ty projekty vznikaly ve stejné době. Série Like a Star je plná volnosti, není nikterak svázaná, je o životě a o momentech zachycených v čase.

Poslední profily