Antické hrdinky v TV reality show. Zodpovězená otázka ze sedadla v hledišti HaDivadla

Na počátku byly antické hrdinky a reality show Růža pre nevestu. Spojení postav dramatického kánonu a zvráceného TV formátu, který roky poutá pozornost, je v teoretické rovině výborný. Nabízí inspiraci v osudech žen se silným vnitřním nábojem působících ve stínu mužů a vrhá je do půdorysu absurdního trendu, který ženu nahlíží a ukazuje v různě problematickém světle.
Kassandra (Magdalena Kuntová), Klytaimnestra (Simona Peková), Penelopa (Marie Ludvíková) a Medeia (Sara Venclovská) přicházejí jako účastnice reality show ve snaze okouzlit Výjimečného muže (Cyril Drozda), jehož tvář se nám odhalí až na konci inscenace. Přízeň onoho vyvoleného se snaží získat během vychýlených her a soutěží. Pořadem provází moderátor v podání Jáchyma Sůry, který svou úlohu plní v přepjatém slově i gestu, čímž kopíruje televizní žánr a současně v nadsázce artikuluje tvůrčí názor.
Inscenace Agónie (antická reality show) – v základu koncipovaná a také režírovaná slovenskou, v Brně vystudovanou a usazenou divadelnicí Alexandrou Baloghovou – vtahuje na jeviště principy TV show, která je ve svém rámci plochá a tudíž i to, co vidíme v rámci divadelní inscenace, takto působí. Celek lavíruje v mezích absurdna a nadsázky, v určitých obrazech naznačuje snahu jít k postavám, do jejich nitra. Baloghová a kolektiv ukazují na problematičnost inspiračního zdroje tím, že nasvěcují jeho plytkost, a to tak, že forma a textová rovina úmyslně zůstávají mělké.

Navzdory absenci živoucí dramatické situace a inspirativního dialogu existují na jevišti herečky až s neuvěřitelnou přesvědčivostí. Dávají postavám jasný charakter, přebírají v hereckém gestu hyperbolu a převážně v monologických pasážích dovolují nahlédnout do nitra postav s jejich vnitřní rozkoly minulosti, se šrámy z mezilidských vztahů. Právě výkony hereček jsou nejsilnější složkou inscenace.
Kam jsme se posunuli od dob antických předobrazů? Baloghovou vybrané hrdinky se ve svých mýtech různě vzpírají tradičnímu nahlížení vlastní role ve světě ovládaném muži. Takže jsme se posunuli o pár kroků vpřed, ale v hořkém smíchu se můžeme chytat za hlavu a vysmát se tomu, že jde právě jen o pár kroků, nadto až směšně mravenčích. Nerovnoprávnost je zde s námi po staletí. Když tedy nacházím na své sedačce v hledišti na papírku položenou otázku: Potřebujeme dnes feminismus?, odpověď je jasná. V závěru už ani nepřekvapí, že Výjimečný muž zvolí za vítězku ženu zcela jinou – Helenu, a to se slovy, že stačí její krása, protože ta je u žen nejdůležitější kvalitou.

Zmíněná plytkost půdorysu Agónie (antická reality show) je v určitém pohledu pochopitelná, ačkoliv je výrazově i významově omezující. Nicméně předkládání témat jako je nahlížení ženy přes její vizuál, patriarchát jako jed společnosti, a především jeho vliv na utváření podstaty ženské role je nutností – a já to v divadle velmi vítám.
HaDivadlo, Brno – Alexandra Bolfová a kol.: Agónie (antická reality show)
Režie: Alexandra Bolfová, dramaturgie: Milo Juráni, scéna a kostýmy: Anna Tichá, hudba: Tomáš Mohr, světelný design: Barbora Pejková. Premiéra: 22. května, psáno z reprízy 25. května 2025.