Battlestar Galactica nám pomáhá pochopit současnost, říká seriálový admirál E. J. Olmos

Edward James Olmos
Edward James Olmos na Comic Conu, ovšem jiném než nedávném pražském, totiž letos v lednu na Manhattanu, foto: ČTK/AP

Původně se chtěl stát profesionálním hráčem baseballu, nakonec Edwarda Jamese Olmose (* 1947) zlákalo umění – nejdřív hudba, posléze herectví. Prosadil se jako představitel výrazných postav latinskoamerického původu. Jeho rodiče pocházeli z Mexika, po otci má i maďarské předky. O svých kořenech se nesnaží promlouvat výhradně skrze role. Je rovněž propagátorem latinskoamerické kultury, například prostřednictvím literárních a filmových festivalů. „Musíme to dělat lehce, dobře, zábavně. Ukazovat, jak naše kultura vypadá, ukazovat naši hudbu, naše jídlo. Ale zároveň se dostat trochu dál a snažit se vysvětlovat věci, jako jsou třeba stereotypy,“ vysvětluje herec.

Začínal v epizodních televizních rolí. Až počátkem osmdesátých let ho zviditelnil muzikál Zoot Suit, vyprávějící o nepokojích mexických přistěhovalců v období druhé světové války. Olmos v něm ztvárnil roli El Pachuca, mystického vypravěče reprezentujícího pronásledovanou swingovou subkulturu takzvaných pachucos. Široký oblek této postavy pak nosil i ve filmovém zpracování, v češtině známém jako Páskové z Los Angeles (1981, snímek režíroval autor původní hry Luis Valdez).

Úspěch muzikálu mu napomohl k dalším nabídkám. Objevil se ve více než stovce epizod seriálu Miami Vice, vedlejší role policisty Martyho Castilla mu vynesla cenu Emmy a Zlatý glóbus. Nominaci na Oscara získal za hlavní roli ve filmu Stand and Deliver (česky Ukaž, co umíš, 1988, režie Ramón Menéndez). Olmos v něm hrál postavu učitele matematiky, který se snaží vzbudit zájem o poznání u svých latinskoamerických studentů.

Osmdesátá léta mu přinesla i roli v Blade Runnerovi, dnes kultovní filmové adaptaci Dickova románu Sní androidi o elektrických ovečkách?. Režisér Ridley Scott hispánského herce obsadil do role policisty Gaffa, neochotně spolupracujícího s hlavním hrdinou Deckardem na lovu zběhlých androidů. Ačkoliv Olmosově figuře náleží ve filmovém vyprávění jen několik minut, je důležitým prvkem promlouvajícím do vyznění i do různých fanouškovských teorií. K charakteru postavy přispěl i použitím cityspeaku, zvláštní řeči složené z několika světových jazyků, a také skládačkami, které za sebou Gaff zanechává.

Edward James Olmos Edward James Olmos v roli policisty Gaffa ve filmu Blade Runner, foto: Warner Bros. US

K roli se, byť jen jednou krátkou scénou, vrátil v roce 2017 ve filmu Blade Runner 2049 režírovaném Denisem Villeneuvem. Výhrůžný Gaff z temných, vlhkých ulic Scottova snímku je o třicet let později na odpočinku, v překvapivě nefuturisticky působícím domově pro seniory. Origami však skládá stále a do jeho řeči opět proniká maďarština. „Bylo to perfektní využití minulosti v současnosti. Lidé zalapali po dechu, když mě v pokračování viděli,” říká Olmos.

Zatímco ve světě Blade Runnera se lidstvo potýká s malými skupinami umělých lidí, jejichž cíle jsou nejednoznačné, ve světě Battlestar Galacticy je s androidy přímo ve válce. Minisérie (2003) a navazující seriál (2004–2009) jsou remakem stejnojmenného televizního díla z konce sedmdesátých let, svého předchůdce však překonaly – minimálně v počtu epizod.

Battlestar Galactica začíná koncem lidské civilizace, překvapené zničujícím útokem robotických Cylonů. Těm se v tichosti podařilo lidské bytosti věrně napodobit a infiltrovat se do jejich společnosti. Ve čtyřech sezonách seriál ukazuje dlouhou vesmírnou cestu několika desítek tisíc přeživších, kteří hledají nový začátek, ale také ohmatávají hranici mezi lidským a nelidským. Roli admirála Williama Adamy, který je vede, Edward James Olmos nejprve přijmout nechtěl; jednak z časových důvodů, jednak kvůli Blade Runnerovi. „Říkal jsem si, že mi science fiction už stačilo, že jsem se ho dotkl – a to tím nejlepším způsobem, jakým jsem se mohl stát součástí tohoto světa a přispět tomuto žánru,“ vzpomíná. Scénář ho nakonec přesvědčil. Čtyři epizody dokonce sám režíroval.

Má za to, že jde o dílo, jehož myšlenky příliš nezestárly. „V Battlestar Galactice jsou momenty, které nám pomáhají pochopit aktuální problémy současnosti, roku 2021. Tím největším je vliv technologického pokroku na společnost a toho, co se stane, když spolu lidé začnou bojovat ve světě technologií,“ vysvětluje E. J. Olmos a upozorňuje na to, že jedním z nebezpečných bojišť současného světa je kyberprostor.

Autor je členem kulturní redakce zpravodajství České televize.

Související