Holá pravda o životě v kapitalismu. Margo má problém vyjít je chytřejší seriál, než se zdá

Adaptace stejnojmenného románu americké spisovatelky Rufi Thorpe (* 1985) je sice k vidění na platformě Apple TV+, ale vznikla v produkci nezávislého studia A24. Projekty této společnosti se občas vyznačují prvoplánovou snahou být relevantní a vizuálně šik. Ale jejich seriálová novinka na ekonomickou nejistotu života v 21. století nahlíží věcně a neschematicky. Paradoxně tomu zřejmě pomohla i volba showrunnera.

Televizní veterán David E. Kelley byl dosud spojován spíše s privilegovanými hrdinkami, jako jsou právnička Ally McBeal nebo protagonistky Sedmilhářek žijící v luxusních vilách na kalifornském pobřeží. Tentokrát sestoupil o několik společenských pater níž, aniž by ztratil cit pro žánr melodramatu a dramedy. Kelley do vyprávění vnáší vřelost a porozumění diváckým preferencím. Postavy počítající každý dolar vykresluje s pochopením, věrný reputaci tvůrce obratně vyvažujícího tragédii s komedií.

Čtvrtý román spisovatelky Rufi Thorpe, v originále publikovaný předloni a česky vydaný vloni pod titulem Margo je švorc, je zvláštním hybridem ironické komedie a autentického popisu mateřského vyčerpání. Thorpe napsala text o takzvané platformové práci bez obvyklých klišé. Její hrdinka Margo není pasivní obětí patriarchátu ani stoprocentně emancipovanou tvůrkyní digitálního obsahu, nýbrž obyčejnou dvacátnicí konfrontovanou s tím, jak málo možností společnost nabízí samoživitelkám.

Matka (Michelle Pfeiffer) a dcera (Elle Fanning). Trailer k filmu Margo má problém vyjít, zdroj: YouTube

Seriál tuto ambivalenci zachovává, ale zároveň ji strukturuje způsobem vhodnějším pro televizní narativ. Kniha neustále přepíná mezi první a třetí osobou a reflektuje tím, jak si vypravěčka vytváří obranný štít vůči svému minulému já. Seriál uvedený literární postup řeší formou deníkových zápisků, v nichž Margo s odstupem glosuje vlastní život. Právě zcizující komentář umožňuje vnímat hrdinku v její vrstevnatosti.

Vynikající Elle Fanning v titulní roli hraje dospělou, sebevědomou ženu, která se stále vyvíjí, občas potřebuje mateřské objetí a celou dobu čelí strachu z nedostatku peněz nebo z toho, že selže jako matka. Hrdinčina tíživá situace neslouží k citovému vydírání – nutnost adaptovat se na nepříznivé materiální podmínky funkčně motivuje její charakterové zrání.

Tvrdá digitální práce

Zatímco literatura si vystačí s popisem vnitřních stavů, televize potřebuje vnější drama. Největší změnou oproti předloze je posun od individuální introspekce k rodinné dynamice. Showrunner Kelley seriál pojal jako ansámblovou tragikomedii dysfunkční rodiny, která dává víc prostoru příbuzným. Některé abstraktnější roviny knihy oproti tomu zmizely. Vypuštěn byl například romantický vztah Margo s online zákazníkem JB, který rozvíjí téma citů v digitálním prostoru. Jenže flirtování přes textové zprávy se dramatizuje hůř než hádka matky a dcery.

Z filmu Margo má problém vyjít, zdroj: © Apple TV+

Seriál tím sice ztratil část existenciální hloubky, ale získal větší dramatický tah a mnoho výrazných hereckých momentů. Emočním centrem vyprávění je vztah mezi Margo a její matkou Shyanne, bývalou servírkou z Hooters, kterou s obdivuhodnou nuancovaností ztvárnila Michelle Pfeiffer. Na dceřin účet na OnlyFans reaguje zpočátku s obavou, že Margo bude opakovat její vlastní chyby. Rovněž generační trauma seriál podává bez melodramatičnosti, jako sérii automaticky reprodukovaných ekonomických vzorců.

Další paralelní postavou k Margo je její otec Jinx (Nick Offerman), bývalý profesionální wrestler, jehož tělo zdevastovaly léky proti bolesti a závislost na opiátech. Do života své dcery vnáší vedle prvku náhody i profesní porozumění. Wrestling je koneckonců taky především simulováním autenticity. Wrestleři vytvářejí svá alter ega a publikum ví, že sleduje inscenaci s domluvenou choreografií. Přesto zápasy prožívá jako něco opravdového. Úspěch wrestlera pak závisí hlavně na tom, zda dokáže přesvědčivě ztvárnit vymyšlenou postavu. Margo dělá v zásadě totéž, jen v bezpečí své ložnice. V neposlední řadě byl wrestling dlouho považován za brakovou zábavu nižších tříd. Část společnosti dnes obdobně vnímá OnlyFans. Seriál s pochopením ukazuje, že v obou případech jde o formu náročné, prekarizované práce, vyžadující disciplínu. Margo tráví spoustu času budováním značky, správou profilu, odepisováním fanouškům a zdokonalováním své virtuální identity – mimozemšťanky jménem Hungry Ghost (Hladový duch).

Margo objeví buddhistický koncept „hladového ducha“ v jedné z básní profesora, s nímž otěhotněla. Následně podle něj pojmenovává svůj internetový profil. V buddhismu jsou hladoví duchové bytosti s neustálou potřebou jíst a pít. Vše, čeho se dotknou, se promění v prach. Seriál s nimi pracuje jako s metaforou našich nenaplnitelných tužeb v pozdním kapitalismu: Jinx hladoví po drogách, Shyanne po společenském uznání a statusu, Margo po lásce a finančním zabezpečení. Nikdo z nich není ideálním rodičem ani stabilním dospělým, což je ovšem jedním z důvodů, proč mezi nimi existuje hluboká solidarita.

Z filmu Margo má problém vyjít, zdroj: © Apple TV+

Takzvaná tvorba obsahu

Seriál to není bezchybný. Občas příliš pospíchá a zkratkovitě těká mezi žánry i tématy. Intimní mateřské scény střídá excentrická wrestlingová show nebo chladné právní vyjednávání. Mohli bychom argumentovat, že tato roztříštěnost odpovídá fragmentarizovanému životu dnešního prekariátu. Neochota držet se jednoho tónu je tak možná dramaturgicky problematická, ale současně překvapující a sympatická. Stejně jako postavy.

Zatímco prestižní televizní produkce často zaměňují vážnost za bezvýchodnou temnotu, Margo má problém vyjít se naopak vyznačuje nečekanou lehkostí. Neprojevuje se hledáním snadných řešení, nýbrž neochotou dělat ze sociální reality nižších tříd přehlídku zmaru. Kelley a Thorpe – podobně jako tvůrci britských sociálních komedií typu Do naha! – chápou, že humor není popřením prožívaného utrpení, nýbrž způsobem, jak jej překonat.

Související článek

Seriálová dávka: Třetí sezóna Euforie leckoho uráží. Kromě provokací už nemá co vyprávět

• Táňa Zabloudilová

Věcným, nesenzačním pohledem na sexuální práci se Margo má problém vyjít nápadně liší například od Euforie, jejíž třetí řada měla premiéru v podstatě ve stejnou dobu. V seriálu Sama Levinsona je online sexualita pouhým pokračováním emočního rozkladu postav. Cassie v podání Sydney Sweeney využívá tělo jako nástroj k potvrzení vlastní hodnoty. Kamera se přitom často sama stává voyeurem, který estetizuje hrdinčino ponížení. Sexuální práce je v Euforii a podobných moralitách především synonymem pro psychický a společenský úpadek.

Naproti tomu Kelleyho bez laciných šoků a s respektem k ženské tělesnosti ukazuje, že platformový kapitalismus nevydělává na sexu samotném, ale na komodifikaci lidské přítomnosti a na permanentně dostupné intimitě. Margo musí ve svých předplatitelích vyvolávat iluzi blízkého vztahu a pocit, že její prsa a úsměv patří pouze jim. Nutnost neustále vytvářet fiktivní personu a psát jednoduché scénáře posouvá sexuální práci do sféry kreativního byznysu a marketingu. Normalizace této činnosti eufemismem „tvorba obsahu“ sice zmenšuje společenské stigma, ale zároveň zakrývá fakt, že pro mnohé ženy to není svobodná podnikatelská volba, nýbrž výsledek snahy přežít v systému, který jim neposkytuje žádné institucionální záchytné body.

Z filmu Margo má problém vyjít, zdroj: © Apple TV+

David E. Kelley přitom materiální realitu Margoina života neidealizuje. Také tím se Margo má problém vyjít vymyká americké seriálové tvorbě. V ní peníze často představují zakázané slovo a postavy obývají byty, které by si skuteční lidé se stejnou profesí nikdy nemohli dovolit. Když bohatá rodina jejího profesora (a otce jejího dítěte) nabídne Margo padesát tisíc dolarů podmíněných mlčenlivostí, přesně to vystihuje třídní rozdíly. Pro profesorovu matku jde o almužnu, za niž si může kupovat reputaci. Pro Margo, která po vyhazovu z práce nemá ani na nájem a plenky, je to suma, jakou by coby servírka nikdy nedala dohromady.

Určovat vlastní příběh

Seriál se skrze uvedený motiv organicky dotýká dalšího fenoménu dneška – feminizace chudoby. Margo je inteligentní, kreativní a pracovitá, přesto (nebo právě proto) dojde k závěru, že nejrychlejší cestou k finanční stabilitě je monetizace intimity. Společnost ji následně odsoudí jak kvůli nahotě, tak proto, že nenaplňuje společenská očekávání, která jsou na ženy kladena. Na matku je příliš mladá, příliš pragmatická a příliš obnažená.

Když se v závěru seriálu rozběhne soudní bitva o opatrovnictví Margoina syna, její profesor zůstává váženým akademikem. Zato Margo se v očích institucí a veřejnosti stává nezpůsobilou matkou a necudnou ženou. Ne všichni si holt můžou dovolit chybovat. Odtažitost a pokrytecké puritánství vyšší třídy zároveň výmluvně kontrastuje s chaotickým, ale vřelým rodinným zázemím hlavní hrdinky.

Ve výsledku Margo nebojuje jen o přežití v kapitalismu a opatrovnictví svého syna, ale o právo určovat vlastní příběh. V éře, kdy nám algoritmy, společenské předsudky i ekonomická realita stále silněji vnucují cizí, zjednodušující identity, je to možná jeden z nejdůležitějších bojů, který lze vést.

Plakát k filmu, zdroj: © Apple TV+