Lopotný let Za stínem noci. Evropský katastrofický seriál není zázrak, ale ani katastrofa
Ve většině katastrofických a post-apokalyptických příběhů hrdinové prchají před nástupem noci, jež s sebou přináší ohrožení a smrt. Belgicko-polský seriál Za stínem noci obrací polaritu: skupina přeživších uniká před denním svitem na palubě uneseného letadla.
Atraktivní východisko pro šestidílný seriál, za nímž stojí Jason George (mimo jiné producent Narcos či úspěšných tureckých seriálů Dar a Ochránce), poskytl ceněný post-apokalyptický sci-fi román Starość aksolotla (2015) polského spisovatele Jacka Dukaje. Z knihy, která je vrstevnatým experimentem s formou i médiem, seriál přebírá jen výchozí situaci, biologickou katastrofu, jež naprosto zdecimuje lidstvo.
Pusťte si trailer seriálu Za stínem noci. Na snímku Pauline Etienne a Laurent Capelluto, foto: Netflix Divák je vržen do děje bez jakéhokoli vysvětlení. Expozice dynamicky sleduje několik postav, jež se sejdou na palubě letadla startujícího v noci z Bruselu. Namísto Moskvy stroj nečekaně zamíří na západ. Unese ho totiž vysoký důstojník NATO, který se zaštiťuje těžko uvěřitelnou historkou o konci světa způsobeným slunečním svitem. Fantasmagorická konstrukce nevypočitatelného vojáka ovšem postupně začíná dávat smysl, i když je během incidentu v kabině poškozena vysílačka a nepočetná osádka letu si pak musí skládat skutečný obraz událostí pod nimi z kusých indicií a dramatických mezipřistání.
Klaustrofobické prostředí interiéru letadla, kataklyzmatická událost, jejíž skutečný rozsah je dlouho neznámý, časový limit daný nutností unikat před slunečními paprsky, a přitom respektovat technické možnosti stroje – všechny tyto faktory zakládají na dramatický, vygradovaný sci-fi thriller plný zvratů a nečekaných peripetií. Naděje budí i struktura seriálu: pracuje se šesti relativně krátkými epizodami, přičemž každou zasvěcuje jednomu z aktérů příběhu. Teoreticky se tak skládá dramatický dvojhlas, kdy v jednom plánu sledujeme apokalyptickou fugu, a ve druhém pronikáme hlouběji do psychologie figur, která skrze flashbacky osvětluje aktuální dění na palubě.
Bohužel Za stínem noci trpí nepříjemným syndromem: všechno, co se o tom seriálu řekne, podstatně lépe zní, než pak na obrazovce vypadá. Problémy začínají už při naplnění ambicí scénáře. „Osobní“ perspektiva jednotlivých dílů je velice chudá, intimní příběhy hrdinů působí plytce, minulost do přítomnosti nevnáší dostatek pochopení. Jednotlivé charaktery seriál spíše pracovně načrtává, na jejich rozvinutí není čas ani prostor. Interakce protichůdných figur vyznívá jako dekorativní doplněk uhánějícího děje, v němž neustále tikají pomyslné hodiny.
Veškerá charakterová gravitace plyne jen a pouze z hereckých výkonů v čele s výtečným anti-hrdinou v podání impozantního Mehmeta Kurtuluşe, německo-tureckého herce známého mimo jiné z raných filmů Fatiha Akina, a nezaměnitelně podivínskou tváří Belgičana Jana Bijvoeta, který se nesmazatelně zapsal do dějin artového filmu coby mysteriózní Borgman ze stejnojmenného filmu holandského mistra absurdit Alexe van Warmerdama a zazářil i ve spirituálním historickém dramatu Ciro Guerry Objetí hada. Právě obsazení seriálu herci, kteří mají za sebou práci se známými osobnostmi světového nezávislého filmu, částečně vykupuje nápadnou podvyživenost postav.
Za stínem noci nepochybně neobstojí jako zapamatovatelný příspěvek do kánonu apokalyptických děl. Jedná se o zábavný spotřební produkt éry „binge-watchingu“ (pozn. red.: způsob sledování televizních obsahů, který je takzvaně maratonový a obnáší sledování jednoho velkého celku, například seriálové sezóny, najednou). K hltání na jeden zátah je seriál předurčený neustálými zvraty a peripetiemi, které dodávají ději na spádu, i když tím zásadně trpí dramatická hloubka. Syndrom katastrofické Kobry 11 se tvůrcům nedaří setřást i vinou za vlasy přitažených twistů. Samotná idea vraždícího slunečního světla a zoufalého úniku kolem glóbu nicméně do šesti dílů pumpuje dost energie na to, aby letecký úprk úspěšně dospěl až k závěrečnému cliffhangeru.
Ten budí nutnou otázku, co si Za stínem noci počne v případné druhé sezóně, která se nebude odehrávat na nebi, nýbrž by se dle všeho měla přiblížit hlubší ideové podstatě Dukajovy předlohy. I když evropská odpověď na americká katastrofická díla nekončí katastrofou, nedává úplně jasnou představu o tom, proč tenhle svět brát jakkoli vážně. Jako streamovací jednohubka Za stínem noci obstojí, jako základ pro životný hard science fiction svět však jen sotva.
Záběr ze seriálu Za stínem noci, foto: Netflix
Za stínem noci (Belgie / Polsko, 2020, 6 epizod, celková stopáž 3 hodiny 45 minut)
Tvůrcie: Jason George, režie: Inti Calfat, Dirk Verheye, kamera: Thomas Hardmeier, hudba: Photek, střih: Stijn Deconinck. Hrají: Jan Bijvoet, Mehmet Kurtuluş, Pauline Etienne, Laurent Capelluto, Edwin Thomas, Stefano Cassetti, Alba Gaïa Kraghede Bellugi a další.
