Artchiv: Divák nesportovní aneb Obraz fotbalového fanouška v období reálného socialismu
Fotbal budí vášně – to platí dnes a platilo to i v období první republiky, jak víme z Poláčkových Mužů v ofsajdu. Vyrovnával se s tím také komunistický režim – ať už šlo o agresivitu či o jitření nacionalistických vášní. Jak vypadal veřejný obraz fanoušků mezi 60. a 80. léty minulého století si na videích z Archivu ČT přiblížíme v dnešním Artchivu.
Průlet fotbalovou historií zahájíme v roce 1967. V publicistickém pořadu Já, československý divák nesportovní představuje sportovní komentátor Vít Holubec odlehčenou formou způsoby fandění, jež se neslučují se standardy slušné socialistické společnosti. Asi nepřekvapí, že „nesportovní diváci“ hledají dle autorů pořadu inspiraci pro nevhodné chování u fanoušků na západ od československých hranic.
Ukázka z filmu Já, československý divák nesportovní, zdroj: iVysílání Co se nacionalistických vášní týče, stojí za připomenutí hromadná bitka v květnu 1990 před zápasem mezi chorvatským Dinamem Záhřeb a srbskou Crvenou Zvezdou Bělehrad. Bývá označována za jednu z předzvěstí následující války v Jugoslávii. Nevraživost mezi Čechy a Slováky za dobu trvání společného státu naštěstí nikdy nedosáhla podobné intenzity, ale ani toto soužití nebylo ideální. Právě sportovní prostředí poskytovalo prostor pro ventilaci vzájemných animozit – ať už na klubové úrovni nebo třeba v rámci společného národního týmu. Nad touto problematikou se v roce 1974 zamysleli autoři publicistického pořadu Sondy.
Ukázka z publicistického pořadu Sondy, zdroj: archiv ČT Zatímco v 60. a 70. letech výtržnosti kolem fotbalu sloužily spíše jako námět k zamyšlení či k pohoršení, v průběhu let osmdesátých se z nich stával reálný společenský problém, který bylo třeba řešit. V reportáži odvysílané ve zpravodajském pořadu Aktuality v roce 1982 se redaktor Tomáš Jungwirth spolu s Ladislavem Vízkem zamýšlí nad postupnou vulgarizací fotbalového publika. K vyhrocenějším incidentům začalo docházet v následujících letech. A opět „byla na vině“ inspirace ze Západu. Roku 1985 došlo během finále Poháru mistrů evropských zemí v Bruselu ke střetu mezi fanoušky Liverpoolu a Juventusu Turín. Tragický incident vedl ke smrti devětatřiceti diváků a ke zranění stovek dalších. Na událost po svém zareagovali fanoušci Sparty, když o dva týdny později zdemolovali vlakovou soupravu během výjezdu do Banské Bystrice. Podobný příklad chování tolik vzdáleného od požadovaných norem socialistické společnosti byl pro režim šokem. Incidentu se dostalo značné mediální pozornosti a řada jeho účastníků skončila před soudem.
Reportáž o fotbalových fanoušcích odvysílaná v pořadu Aktuality, 1982 Událost se dočkala i filmového zpracování, když byl v roce 1987 uveden snímek Proč? v režii Karla Smyczka. Místo očekáváného odsouzení a pohoršení si film mezi fanoušky získal kultovní status a vedl spíše k mobilizaci chuligánské scény. Mediální obraz fotbalových fanoušků a realita v ochozech se však podstatně liší – ať už za socialismu, tak i dnes. O tom třeba někdy příště…
Ukázka z dokumentu Postavy mimo hru, 1987 
