Artchiv: Dva zcela rozdílné pohledy na kolektivizaci, které od sebe dělily pouhé tři roky
Rok 1968. Představuje mezník v dějinách Československé, potažmo České televize. Neboť nástup její kritické žurnalistiky vyvrcholil právě během osmašedesátého roku, kdy téměř úplně padla cenzura. Jedním z tehdy probíraných témat byl proces zemědělské kolektivizace.
Režisér Františka Mudra (1933–2004) tenkrát natočil – a na podzim byl uveden – pořad Vesnický příběh, vytvořený podle scénáře Jarmily Krylové. Autoři se vydali do osady Podholy na Benešovsku. Místní manželé Kolomázovi se roky domáhali odškodnění za majetek, který převedli pod místní JZD. Život se s nimi nemazlil a na pozadí jedné rodinné tragédie tvůrci rozplétali lokální poměry a minulé křivdy spojené s procesem kolektivizace.
„Kromě toho prokazovali i někteří členové JZD, že viděli husy Kolomázových, jak se pásly v ovsi, který patřil rovněž JZD, i tuto skutečnost považoval okresní prokurátor za vysoce společensky nebezpečnou.“ (citace z pořadu Vesnický příběh)
Vesnický příběh otevřel jedno z nejdiskutovanějších témat budování socialismu. Přiblížil nevybíravé praktiky doprovázející proces znárodňování v zemědělství. Ostatně diskuse o kolektivizaci pokračují až do současnosti, zejména v odborné obci. Část historiků zdůrazňuje totalitní a násilný charakter tohoto procesu a vnímá jej jako neúspěšný. Naopak některé mikrohistorické sondy do českého venkova naznačují, že kolektivizace se pojila s modernizací a přinášela i pozitivní výsledky pro místní komunitu.
Vesnický příběh v době odvysílání silně rezonoval. Jenže husákovská normalizace (samozřejmě včetně televize) nabrala rychlý spád a o některých věcech se záhy veřejně mluvit nesmělo. A nastalo obrácení kormidla.
Takže roku 1971 vznikl pořad Dobré účty. Režie se ujal Zdeněk Hnilica (* 1937) a role televizního reportéra se chopil redaktor Zemědělských novin Jan Bucháček. Štáb se vypravil na tatáž místa na Benešovsku, aby vysvětlil, „tendenční a neobjektivní“ Vesnický příběh. Dobré účty rehabilitovaly především místní komunistické funkcionáře zodpovědné za kolektivizaci, a glorifikovaly toto jejich úsilí. Ústředním motivem pořadu bylo známé přísloví, že „dobré účty, dělají dobré přátele“. Ovšem v tomto případě šlo o účty dosti falešné.
Pořady Dobré účty a Vesnický příběh byly léta uloženy v Archivu České televize. A vy je nyní můžete díky Artchivu zhlédnout po více než půlstoletí od jejich vzniku.