Chybí vám kvalitní televize? Yellowjackets přichází se silnými ženskými antihrdinkami

Éra komplexní televize, která trvala přibližně od začátku nultých po druhou polovinu desátých let tohoto století, se mimo jiné vyznačovala epickými příběhy mužských antihrdinů – svým způsobem fascinujících, zároveň sociopatických osobností. Seriály jako jedny z prvních ukazovaly, jak jejich obtížné povahy, s nimiž obvykle zápolili i sami hrdinové, vycházely jak z různých vnějších příčin, tak ze svobodných špatných voleb, které postavy učinily v kritických okamžicích. Tony Soprano je v Rodině Sopránů (1999–2007) mafiánským bossem, který začne chodit k psychoterapeutce. Don Drapere z Šílenců z Manhattanu (2007–2015) je protřelý kreativec z reklamní agentury procházející hlubokou krizí identity. Walther White ze série Perníkový táta (2008–2013) se mění ze středoškolského učitele chemie v drogového kingpina. Kreslený BoJack Horseman ze stejnojmenného seriálu je narcistní filmová celebrita. A tak dále.

Yellowjackets (první sezóna je z roku 2021, druhá 2023) jsou brilantní mimo jiné v tom, že se jim daří přinést hned několik ženských variant seriálových antihrdinů. Výkon o to význačnější, že v patriarchální společnosti je komplikovanější vytvářet antihrdinky, jež nebudou zároveň podporovat negativní stereotypy napomáhající dlouhodobému znevýhodňování žen ve společnosti. Yellowjackets se to daří skvěle mimo jiné proto, že se soustředí na dynamiku v ženském kolektivu; mužské postavy se zde sice vyskytují, ovšem vyprávění je často staví na okraj událostí, do role přihlížejících nebo přímo obětí – což mnoho z klasických quality TV seriálů (ale ne všechny) mělo tendenci dělat ženským postavám.

Trailer k 3. řadě série, zdroj: YouTube

Fotbalistky ztracené v pustině

Seriál vypráví o členkách středoškolského fotbalového týmu Yellowjackets, které v roce 1996 havarují s letadlem uprostřed pustiny. Některé z nich jsou zachráněny a o pětadvacet let později žijí zdánlivě běžné životy, avšak hluboce poznamenané událostmi v oné divočině. Na první pohled to může připomínat slavný seriál Ztraceni (2004–2010). Nejen trosečnickou zápletkou, ale i tím, že děj se odvíjí ve dvou časových liniích: jedna se odehrává v pustině, druhá o čtvrtstoletí později ve Spojených státech. A také tím, že v pustině s dívkami možná existuje jakési nadpřirozené zlo, které v Yellowjackets ovšem může stejně dobře být produktem jejich kolektivní psychózy.

Pro styl seriálu je důležité, že jednou z kreativních producentek série a režisérkou pilotní epizody je Karyn Kusama. Tato americká filmová režisérka se proslavila hororem Tělo Jennifer (2009), který ve své době, především vinou nevhodného marketingu, u diváctva i kritiky propadl, ale postupem let se z něj stal kultovní snímek. Byl totiž propagován coby ironický sexy horor určený hlavně pro dospívající mužské publikum. Ve skutečnosti jde o chytře vystavěný mix démonického hororu a teenagerského dramatu o jednom toxickém dívčím přátelství. Už tady se Kusamě a scenáristce Diablo Cody podařilo vytvořit víceznačnou antihrdinku, dospívající Jennifer z amerického zapadákova, která si pěstuje sexy image a poté, co jí posedne démon, začne zabíjet a pojídat chlapce, aby z nich získala životní sílu. Film dokázal být empatický a zároveň plný „sociopaticky“ jízlivých ironických dialogů – což je přesně poloha, z níž vychází i scénář Yellowjackets. Tělo Jennifer mělo navíc také působivý vizuální styl připomínající dobové videoklipy indie rockových kapel, jejichž skladby ve filmu často znějí. Tenhle styl převzaly i Yellowjackets, s tím rozdílem, že daleko víc akcentují devadesátá léta, konkrétně především hudební styl grunge nebo ženský rock, který evokuje i skvělá titulková skladba No Return složená přímo pro seriál.

Ze 3. řady série Yellowjackets, zdroj: © Showtime Networks

Celé trsy úzkostí

Kromě toho, že se tvůrčímu kolektivu Yellowjackets podařilo vytvořit mikrosvět vykloubených a uhrančivých ženských postav, dal skvělým herečkám středního věku příležitost vytvořit na velké seriálové ploše výrazné postavy. Ztělesňují je devadesátkové celebrity Christina Ricci, Juliette Lewis či Hillary Swank, ale také ne úplně doceněná Melanie Lynskey známá z dramatu Petera Jacksona Nebeská stvoření. Vedle nich tu mladé a neznámé herečky ztvárňují dospívající verze stejných postav.

Hrdinky seriálu jsou prakticky všechny vykreslené coby patologické osobnosti s vražednými sklony, přičemž seriál pečlivě odkrývá hluboké pohnutky jejich chování, které jsou podobně komplexní jako v případě antihrdinů quality TV. Důležité je i to, že žádná z postav nenaplňuje negativní patriarchální stereotypy o „narušených“ ženách. Naopak, podobně jako Tělo Jennifer, tak i Yellowjackets vycházejí spíš z úzkostí dospívání, respektive středního věku, z kultistické mentality davu či z existenciálních pocitů bezcílnosti života. Většina hrdinek jsou samostatné aktivní ženy, přičemž jediná výjimka, Shauna, z níž se stala paní v domácnosti, skvěle ukazuje, jak je její společenská role přetvářkou či ještě spíše chatrným mentálním azylem před vlastními démony.

Ze 3. řady série Yellowjackets, zdroj: © Showtime Networks

Třetí sezóna seriálu je zatím nejsilnější ze všech, protože se jí podařilo dát jasnější obrysy dosud poměrně vágním dějovým linkám. Týká se to zejména dění v pustině. Předchozí dvě sezóny naznačovaly, že v lesích možná působí nadpřirozená entita, ale třeba běží o pouhou kolektivní fantazii trosečnic upadlých do okultního myšlení. Tahle otázka se dosud nevyřešila, což je dobře, neboť je důležitá pro vytváření napětí ohledně toho, jak posuzovat spoustu činů, jichž se hrdinky dopouštějí. Zároveň dostala daleko konkrétnější a vyostřenější podobu, díky níž zhruba víme, jak celá mytologie – ať už je fiktivní, nebo reálná – funguje.

Stejně tak mnohem pevnějších obrysů nabírá otázka, co vlastně dívky v divočině dělaly, že je to zásadně poznamenalo. Předchozí dvě sezóny poněkud trpěly tím, že potřebovaly pozvolna budovat vyprávění v obou časových liniích, nicméně události jedné z nich jsou do velké míry důsledkem toho, co se stalo v té druhé. Ve třetí řadě se obě linie začínají přibližovat a mladší a starší verze jednotlivých postav spolu lépe rezonují.

Snad tohle směřování utvrdí čtvrtá sezóna. Každopádně Yellowjackets potvrzují i další přednost quality TV – sílu košatého, členitého vyprávění přesahující přes několik seriálových sezón.

Původní plakát k 3. řadě, zdroj: © Showtime Networks