ČT art uvádí: Dokudramatická minisérie o magnátech, kteří vládli Hollywoodu

United Artists
Ti, kteří psali dějiny Hollywoodu – hollywoodské studio United Artists založili v roce 1919 (zleva): herec Douglas Fairbanks, herečka Mary Pickfordová, herec a režisér Charles Chaplin a režisér D.W. Griffith; foto ze série Příběhy filmových legend, zdroj: Archiv ČT

Americká série z roku 2022 Hollywoodští magnáti zdůrazňuje, že odvážlivci, kteří uvěřili v perspektivy filmového průmyslu, byli přistěhovalci z Evropy (případně jejich dětmi). Vesměs začínali bez prostředků, prožili nuzné mládí. Přesto se jim díky štěstí, odvaze, předvídavosti, finančním i organizačním dovednostem a rovněž zásluhou tvrdosti a bezohlednosti podařilo vybudovat továrny chrlící příběhy o lásce i sebeuplatnění v americké společnosti. Názvy těch společností zní: Paramount, Universal, Warner Bros., Metro-Goldwyn-Mayer neboli MGM, 20th Century Fox. Hvězdná éra „otců zakladatelů“ se pojila s němým filmem a do značné  míry končila nástupem zvukové éry provázené ničivou hospodářskou krizí.

Tvrdé podnikání

Hollywoodští magnáti se snaží často křivolaké dějinné cesty uhlazovat a napřimovat, zmiňují pouze nejdůležitější události a s nimi spojené osobnosti. Ale to neznamená, že pro diváky, kteří neznají bouřlivou, živelnou historii spojenou s počátky filmu v USA, nemohou být leckteré postřehy přínosné. Může být pro ně překvapením třeba fakt, že u nejranějšího filmového podnikání byl „žábou na prameni“ vynálezce Thomas Alva Edison. Vlastnil patenty mimo jiné na mechanismus kamery, projekčního přístroje i na filmový materiál. Jen on rozhodoval, komu – za tučný peníz – poskytne licenci. Pokud to někdo nehodlal respektovat, hrozily mu soudní pře, případně fyzické útoky. Edison tedy nehodlal bohatnout z filmového podnikání, ale z prodeje licencí.

První odvážní výrobci jako Carl Laemmle, později spjatý se společností Universal, William Fox, jehož jméno zůstalo natrvalo zakotvené v názvu 20th Century Fox, nebo Paramountem proslavený Adolph Zukor se museli i doslova skrývat, než se koncem roku 1912 dočkali antimonopolní soudní žaloby, která napadla Edisonovo neurvalé podnikání. Místem zaslíbeným se oněm filmovým pionýrům stala kalifornská osada Hollywood. A právě Zukor coby starý muž se v dokudramatické minisérii stává komentátorem toho, co kdysi zažíval on a jeho někdy konkurenti, jindy spojenci.

Z hrané série Hollywoodští magnáti, foto: Archiv ČT

Hollywoodští magnáti nastiňují sociální a kulturní aspekty rané kinematografie. Kina houfně navštěvovaly spodní společenské vrstvy hledající rozptýlení. Právě proto budoucí magnáti odmítali vyrábět filmy, jež by líčily skutečný život těchto lidí; tvrdili, že nuzáci nebudou vyhledávat příběhy, které sami prožívají. Relativně dlouho trvalo, než se návštěva kin stala součástí veřejné existence bohatých občanů (pro ně se konala okázalá představeních v přepychových sálech).

Nedílnou součástí tohoto podnikání byla distribuce. Aby se magnáti vyhnuli zprostředkovatelským půjčovnám filmů, zakládali si vlastní distribuční sítě a provozovali výstavní velkokapacitní kina. A fungovaly vyděračské manýry: jiným majitelům kin se sdělilo, že musí odebrat celou produkci, chtějí-li promítat divácké hity, tehdy zvané šlágry. Možná leckterého diváka překvapí informace, že Akademie filmového umění a věd, udělující Oscary, byla ve dvacátých letech minulého století založena proto, aby oslabila vliv rozmáhajících se odborových organizací.

Minisérie dobře přibližuje zrod prvních filmových hvězd, které vzhledem, účesem, oblečením, způsobem chování mnohdy inspirovaly své diváky. Těšily se přízni diváků, ovšem producenti herce svým způsobem vlastnili. Nelze se proto divit, že výteční herci Charlie Chaplin, Douglas Fairbanks, Mary Pickfordová či režisér David W. Griffith založili vlastní produkční společnost United Artist, aby o sobě mohla rozhodovat. Pickfordová, již proslavily postavy naivních, nevinných, často trpících dívek, se ve skutečnosti osvědčila jako nekompromisní obchodnice. Tvrdě (i s matčinou podporou) se hádala o výši honorářů. Později, když na hereckou kariéru rezignovala (nicméně patří mezi první majitelky hereckého Oscara), se úspěšně věnovala filmové produkci. Prý se vyznačovala dramaturgickým umem, když si chystaný projekt dokázala představit jako čistě obrazovou záležitost, která by neměla nahrazovat slova.

Z hrané série Hollywoodští magnáti, foto: Archiv ČT

Zvukový film proměnil krajinu

Hollywoodští magnáti ve zkratce postihují zlomové okamžiky ve filmovém podnikání. Jedním takovým je cenzura. Nastoupila v okamžiku, kdy Hollywood čelil obviněním z nemravnosti, neboť se přihodil skandál s obtloustlým komikem Arbucklem, známým jako Fatty, obviněným, že zalehl svou milenku a způsobil jí smrt.

Jinou převratnou událostí byl příchod zvukového filmu, respektive chvíle, kdy mluva a hudba začaly být synchronní s obrazem. Společnost bratří Warnerů tento vynález zachránil před krachem. Ovšem urychlený přechod ostatních výrobců k této novince znamenal nejen enormně zvýšené náklady (i v zařízení kin), ale také razantní proměnu herecké profese – herci s nepříjemným hlasem či neschopní zpívat skončili v zapomnění.

Propracovaná mistrovská díla němé kinematografie, k nimž se tato disciplína propracovala na sklonu dvacátých let, postrádala diváckou atraktivitu, takže se míjela s návštěvnickým zájmem. Nahradily je pompézní muzikály. Výdobytky němého filmu, ať se již týkaly pohybů kamery nebo střihu, ztratily na významu. Hlučná kamera musela být uvězněna ve zvukotěsné budce, takže se přestala pohybovat. Na jednom místě postávající či sedící herci si museli hlavně všímat nad nimi zavěšeného mikrofonu a nesměli učinit úkrok vedle. Postsynchrony – tedy dodatečné namluvení – zprvu neexistovaly. Tento bolestný, byť v lecčems tragikomický přerod později zachytily mnohé snímky, z těch starších připomeňme Zpívání v dešti, z novějších Umělec a Babylon.

Darryl F. Zanuck A nyní fotografie skutečných magnátů Hollywoodu, podle nichž série vznikla – americký filmový producent a scenárista švýcarského původu Darryl F. Zanuck, jenž spoluzaložil studio 20th Century Fox, foto: ze série Dějiny Hollywoodu, zdroj: Archiv ĆT

Vzrůstající náklady na výrobu filmů spolufinancovaly banky. V okamžiku, kdy nejen na americkou společnost plně dolehla velká hospodářská krize, proměnila se i vlastnická struktura studií. V řadě případů museli jejich zakladatelé opustit svá místa. Ale někteří menší výrobci (třeba Hal Roach produkující hrané grotesky) se udrželi, další velikáni filmového podnikání – například Walt Disney – tehdy naopak začínali. Záleželo na jediném: aby nabízené zboží přilákalo diváky.

Hollywoodské magnáty omezuje ve výpovědi jejich námětové a tvarové uchopení. Soustředí se téměř výhradně na podnikatele, kteří filmovou výrobu rozvinuli do továrních rozměrů, takže až na výjimky pomíjejí názvy tehdy vznikajících filmů i jednotlivé tvůrčí profese. Jméno režiséra se vyskytne pouze ojediněle a herečka Mary Pickfordová je zmíněna hlavně jako producentka. Ale v jejím případě si to lze právě tento týden divácky doplnit: ČT art vysílá ve čtvrtek 24. dubna od 21:35 hodin předloňský francouzský dokument Mary Pickfordová – požehnání i prokletí.

Hollywoodští magnáti / Titans: The Rise of Hollywood (USA, 2022, 6 x 50 minut)

Režie: Patrick Reams, kamera: Joseph Ingersoll, střih: Jim Chaliz, Joe Headrick. Hrají: James M. Reilly (Adolph Zukor), Grant Masters (Zukor – vypravěč), David Davino (Carl Laemmle), Cristina Leonardiová (Mary Pickfordová), Eric Rolland (William Fox),  Steve Schroko (Thomas Alva Edison), Anthony Jackson (Jack Warner), Nicolas J. Greco (Harry Warner), Tyler Joseph (Sam Warner), Daniel Ioffreda (Irving Thalberg) a další.

Související