ČT art uvádí. Jak se asijský zázrak jménem Ang Lee prosadil v Hollywoodu
Režisér Ang Lee je jedním z těch asijských filmových tvůrců, kteří zakořenili a prosadili se v Hollywoodu. Portrét režiséra, jenž letos oslaví sedmdesátiny, vysílá ČT art premiérově v sobotu 15. června v pozdních večerních hodinách.
Možná si vybavíte slavný šermířský „wuxia“ film Tygr a drak těžící z dávných čínských bojových tradic. Ačkoli od jeho natočení uplynulo bezmála čtvrtstoletí, dodnes fascinuje choreografií soubojových výjevů. Poutavé krajinné scenerie a jejich proměny, sytě barevné kostýmy, zpomalené záběry, až rituálně stylizované akrobatické pohybové prvky třeba při střetu v korunách bambusového lesa, to vše vytváří neopakovatelný půvab. Snímek dosáhl mimořádné divácké obliby a deseti oscarových nominací, z nichž proměnil čtyři důležité – včetně sošky za nejlepší cizojazyčný film. Režíroval jej Ang Lee.
Nevyhraněný sběratel Oscarů
Ang Lee se narodil 23. října 1954 na Tchaj-wanu do rodiny, která se tam nedlouho předtím přestěhovala z pevninské Číny. Měl tři další sourozence. Angovi rodiče pracovali v pedagogické sféře (jeho otec byl ředitelem školy) a očekávali, že syn se vydá v jejich šlépějích. Nestalo se: Na místní univerzitě začal studovat divadlo a literaturu. Rodiče tím nebyli nadšeni, považovali jeho rozhodnutí za pošetilé a pochybovali, že by se takto uživil. Čtyři roky sloužil u tchajwanského námořnictva, a pak se odstěhoval do Spojených států amerických. Ve studiích pokračoval i tam a posléze získal magisterský titul z filmové produkce.
Jenže zakázek bylo málo. V prvních letech Anga živila jeho manželka Jane Lin, pracující jako mikrobioložka. Proměnil se v muže v domácnosti, staral se o děti, vařil a ve volném čase zkoušel psát scénáře. Posílal je do soutěží a občas v nich uspěl; samozřejmě na Tchaj-wanu. A přesvědčil producenty, že své látky dokáže i zfilmovat. Tak vznikla tchajwanská trilogie komediálně laděných, ale jinak dost staticky pojednaných rodinných příběhů o rozporech mezi tradicionalistickou rodičovskou generací a světem dospělých dětí, které se usadily v Americe. Jako by se tu střetávalo konfuciánské a západní pojetí rodiny.
Proto leckoho překvapilo, když v polovině devadesátých let obdržel i přijal nabídku, aby se režijně chopil přepisu klasického anglického románu Jane Austenové Rozum a cit. Mnozí pochybovali, že Ang Lee zvládne přiblížit divákům anglický venkov na sklonku 18. století, že porozumí komplikovaným mezilidským vazbám a jemným rozdílům ve složitě strukturovaných, zčásti naprosto formálních a zdvořilostních vztazích, v nichž se odrážejí jak city včetně milostných, tak stavovské zařazení. Scénář sepsala a v hlavní roli excelovala Emma Thompsonová, tehdy pětatřicetiletá. A Oscara získala nikoli za své herectví, nýbrž jako autorka scénáře.
Po dvou méně úspěšných filmech Ledová bouře (1997), kde rozvinul mnohačetný kolektivní portrét lidí sevřených přírodní pohromou, a westernu Jízda s ďáblem (1999), který příběh dospívání zasadil do kulis americké občanské války, následoval zmíněný hit Tygr a drak. Komiksově laděný Hulk (2003), jakkoli stejně výpravný a nápaditě vyprávěný, se poněkud minul účinkem, scházela mu výrazová uhrančivost, i když rozvíjí schéma jakoby přebírající model rozdvojené osobnosti z rodu Jekylla a Hyda – netvor se skrývá uvnitř hlavního hrdiny.
A pak se Ang Lee opět proslavil – natočil obraz potlačované homosexuální vášně Zkrocená hora (2005). Příběh dvou mladých honáků, zasazený do výrazně machistického prostředí, se odehrává počátkem šedesátých let a zachycuje prostředí naplněné zkostnatělými mravy, vnímanými jako jediné správné. Oba protagonisté, již ženatí, se snaží uniknout vzájemné lásce. Zkrocená hora zvítězila na benátském festivalu a z osmi oscarových nominací proměnila tři – včetně ceny za nejlepší režii.
Po odlehčené komedii Zažít Woodstock (2009), která vylíčila, jak se připravoval slavný hudební festival a hlavně jak došlo k pronajmutí rozlehlého pozemku, kde se konal, následoval další oscarový hit: Pí a jeho život (2012). V záchranném člunu naleznou dočasné útočiště malý chlapec a bengálský tygr. Snímek nabral jedenáct oscarových nominací, uspěl ve čtyřech – opět včetně nejlepší režie. Vizuální zpracování je úchvatné, jakkoli dojemné námořní dobrodružství získalo svou konečnou podobu hlavně díky počítačové trikové technice. Prozatím je to režisérův poslední výrazný úspěch.
Další díla již větší pozornost nevzbudila, včetně sci-fi Blíženec (2019), jímž se režisérova tvůrčí dráha prozatím uzavírá. Ústředním (anti)hrdinou je tu nájemný zabiják, jenž potkává sebe samého, jen o třicet let mladšího, a tudíž mnohem výkonnějšího…
Z běžícího pásu
Dokument o Angu Lee vznikl v rámci rozsáhlého režisérského cyklu Filmařské legendy, v jehož rámci už dvě epizody ČT odvysílala (o bratrech Coenových a Noře Ephronové) a další chystá. Režisérka Lyndy Savilleová je ovšem podepsána i pod obdobným seriálem dokumentů o slavných hercích. Ten ČT již drahnou dobu uvádí pod názvem Hvězdy stříbrného plátna (připomněl osobnosti jako Hugh Grant, Sigourney Weaverová, Meg Ryanová, John Travolta, Brad Pitt, Matt Damon, Marlon Brando, George Clooney, Kevin Costner, Harrison Ford, Orson Welles, Gene Hackman…).
Ang Lee (vpravo) při natáčení filmu Tygr a drak, foto: Archiv ČT
Každá z epizod má ustálený způsob zpracování: Početné ukázky z filmů prostupují komentáře předních odborníků, kteří někdy až upovídaně přibližují osudy i tvorbu popisovaného umělce; v případě Anga Lee promlouvá trojice Stephen Armstrong, Ian Nathan a Neil Norman. Zato chybí výpovědi tvůrců samotných, tím méně spolupracovníků či blízkých, jejich osobní přítomnost je jakoby vytěsněna. Pominuty jsou rovněž jakékoli archivní materiály. Savilleová díky tomu dosahuje značné produktivity – každý rok dokáže připravit až dvě desítky dalších dílů z každého cyklu.
Ang Lee (cyklus Filmařské legendy) / Ang Lee (The Directors) (Velká Británie, 2023, stopáž 42 minut)
Režie: Lyndy Savilleová, scénář a střih: Cal Saville.
