Beethoven a ti druzí. Co se chystá v roce 2020 na poli klasické hudby?

Česká filharmonie začíná s Beethovenovou hudbou už v týdnu od 13. ledna, kdy pod taktovkou svého šéfdirigenta Semjona Byčkova zahraje Symfonii č. 7 A dur v rámci třech abonentních koncertů. (Byčkov už v závěru prvního lednového týdne bude hostovat u Vídeňských filharmoniků a provede s nimi skladatelovu Osudovou Symfonii č. 5 c moll.) „Mladého Beethovena“ zahraje Česká filharmonie pod vedením Davida Robertsona v týdnu od 3. února. Na programu bude Symfonie č. 1 C dur – a nebyl by to Robertson, aby nezařadil do programu jednohubku. Tentokrát to bude předloni vzniklá Hudba pro ansámbl a orchestr od současného amerického komponisty Steva Reicha, psaná na objednávku Losangeleské filharmonie.

Vrcholnou oslavou Beethovena bude hostování rakouského pianisty Rudolfa Buchbindera. S Českou filharmonií provede poslední únorový týden Koncert pro klavír a orchestr č. 1 C dur pod vedením Tomáše Netopila (zazní i Symfonie č. 4 B dur). Buchbinder se do Rudolfina ještě vrátí v závěru sezóny, konkrétně počátkem června, kdy pod vedením Byčkova zahraje Koncert pro klavír a orchestr č. 5 Es dur. Filharmonie neobvykle zařadí vedle této skladby květnatou Symfonii č. 4. G dur Gustava Mahlera; představí se izraelská sopranistka Chen Reiss. Za zmínku stojí, že Mahlerovo dílo je dalším dlouhodobým nahrávacím projektem České filharmonie. Orchestr tím rozvíjí svůj vztah k tomuto tvůrci a mimo jiné navazuje na legendární nahrávky pod vedením Václava Neumanna.

A nyní z jiného soudku: Česká filharmonie přichystala v týdnu od 16. března provedení drasticky vystavěného díla Requiem za Hieronyma Bosche současného německého autora Detleva Glanerta. Anebo koncertní provedení opery Káťa Kabanová Leoše Janáčka pod vedením hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši v týdnu od 6. dubna.

Tři pianisty a dvě přestávky nabídnou neobvyklé koncerty v týdnu od 20. ledna. Klavírní duo Katia a Marielle Labèque (Marielle je manželkou šéfdirigenta České filharmonie), společně s Ivo Kahánkem a za řízení Semjona Byčkova, budou interpretovat díla Bohuslava Martinů. Výběr pražských koncertů České filharmonie uzavírá dirigent Hrůša programem v posledním lednovém týdnu, kdy vedle Tarase Bulby (s nímž slavil úspěch na počátku roku 2019 u Berlínských filharmoniků) bude na programu mimo jiné barvitý Koncert pro klavír a orchestr č. 3 Bély Bartóka. U klavíru zasedne Piotr Anderszewski.

Hlavní město se také může těšit na duben. 18. dubna proběhne společný recitál pianistů Jana Bartoše a Miroslava Sekery v Lichtenštejnském paláci. 22. dubna se v Rudolfinu představí Lobkowicz trio; to jsou tři mladí poctiví hudebníci Klánský, Mráček, Vokáč. V rámci koncertu pořádaného Českým spolkem pro komorní hudbu zazní i vzpomínkami prosvětlené Trio pro housle, violoncello a klavír Otomara Kvěcha z roku 1977.

Beethovenovu hudbu akcentuje v programu i Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Poctu mu vzdá 5. a 6. února předehrou k Egmontovi a Symfonií č. 5 c moll – Osudovou. Zazní také Absolute Jest pro smyčcové kvarteto a orchestr Johna Adamce společně s Bennewitzovým kvartetem. Hlavní hostující dirigent Jac van Steen se 11. a 12. března vrací k pultu FOKu; tentokrát bude na programu Mahlerova čarovná Symfonie č. 6 a moll. Orchestr uzavře sezónu velkolepě: 17. a 18. června přivítá ve Smetanově síni legendárního houslistu Pinchase Zukermana. Za zmínku stojí i koncert 28. března. V rámci řady FOKu Světová klavírní tvorba se představí neméně věhlasná pianistka Maria João Pires. Společně s Lilit Grigoryan uvede Mozarta tak jemně a uctivě, jak to dovede jenom ona.

Zřídkakdy se v ČR objevují u pultíku dirigentky. Estonka Anu Tali povede v hlavním městě Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR) 20. ledna. Mimo Serenádu Benjamina Brittena a Enigmu Edwarda Elgara zazní Mozartův Koncert pro lesní roh a orchestr č. 3 Es dur v interpretaci populárního Radka Baboráka. 8. června v pražském Rudolfinu uzavře SOČR sezónu přitažlivým koncertem řízeným šéfdirigentem Alexanderem Liebreichem a za účasti pianisty Jeana-Efflam Bavouzeta. Zazní i zvukově explozivní dílo Dark Dreams současného rakouského skladatele Georga Friedricha Haase.

PKF Prague Philharmonia uvádí napříč sezónou několik koncertů v rámci koncertní řady Krása dneška. Takzvanou novou i současnou tvorbu představí v NODu, v Technické knihovně v Dejvicích nebo Kasárnách Karlín. Zazní autoři (výběrem) jako Mikołaj Laskowski, Miroslav Tóth, Samu Gryllus nebo Marcin Stańczyk. Když už jsme u té současné hudby, tak ani pražský Orchestr BERG nezahálí: 4. dubna dá nahlédnout k našim severním sousedům a nabídne sondu do nové polské hudby. V září to potom bude hudba Davida Langa a Andrewa Hamiltona. U BERGu si nelze nepoložit otázku: bude i v roce 2020 pokračovat báječný projekt Hudba k siréně (mikrokoncerty ke zkoušce sirén vždy první středu v měsíci)? Bez Hudby k siréně (viz třeba ZDE) by sirény v českých a moravských ulicích byly jen shlukem úzkostného zvuku blížící se katastrofy.

Výpravy na Moravu

Filharmonie Brno má už část Beethovenových oslav ze sebou. Po uvedení všech pěti klavírních koncertů s Elisabeth Leonskou v prosinci 2019 se k Beethovenově hudbě vrací například 9. února, kdy violoncellisté orchestru a šéfdirigent Dennis Russell Davies u klavíru uvedou speciální dvojkoncert vybraných Beethovenových sonát a variací. A opravdu pestrý, nápaditý, snad i progresivní program nabízí celý zbytek sezóny brněnské filharmonie! Tak například: programový koncept interpretující zřídka uváděná díla tří autorů pocházejících z městečka Nová Říše na Moravě (Jan Novák, Antonín Vranický, Pavel Vranický) pod vedením dirigenta Roberta Kružíka a za účasti houslisty Jiřího Vodičky (15. až 17. ledna), nebo hostování dirigenta Alexandera Liebreicha a česká premiéra sugestivního díla Requiem současného arménského skladatele Tigrana Mansurjana (23. a 24. ledna). Nastane i večer plný obrazů (12. a 13. března) pod vedením Dennise Russella Daviese, na němž zazní Musorgskiho Obrázky z výstavy, Martinů Fresky Piera della Francesca (ve světové premiéře s vizualizací Cori O’lana, ve spolupráci s lineckým festivalem Ars Electronica, zaměřeným na využití moderních technologií v umění) a Hindemithova Symfonie Malíř Mathis. 14. a 15. května interpretuje filharmonie Mahlerovu Symfonii č. 9. D dur za řízení šéfdirigenta.

Pro romantiky se najde něco trochu více tradičního. Třeba březnový koncert (18. až 20. března) s čistě klasickým programem (Mozart, Schubert, Schumann) pod taktovkou Nora Stefana Veselky, dirigenta a klavíristy pocházejícího z rodiny s brněnskými kořeny. A to je, prosím, pouze programový výběr!

Pražskou scénu současné tvorby úspěšně dohání Brno Contemporary Orchestra (BCO). Nebo ji dokonce předjíždí? 11. června uzavře sezónu díly autorů jako Olga Neuwirth, Alexej Fried a György Ligeti. A protože z Brna do Prahy to není tak daleko, jako z Prahy do Brna, tak BCO uslyšíme i v Praze v rámci programu Pražského jara 20. května v DOXu. Možnost poznat autentická a nekompromisní díla 20. a 21. století nabízí každoročně i Ostravské centrum nové hudby. Letos je na řadě (již 5.) bienále NODO/Dny nové opery Ostrava ve dnech 26. až 30. června. Program slibuje jména jako Salvatore Sciarrino, Michal Rataj, Richard Ayres nebo Ana Sokolović.

Mimo již uvedené NODO/Dny nové opery bude mít Ostrava příležitost vidět a slyšet mimořádný zjev mezi pianisty Pierra Laurenta Aimarda. Tento Francouz zahraje – se sobě vlastní analytickou přesností – díla Beethovena, Berga, Benjamina a Sweelincka na recitálu 20. ledna v sále Domu kultury. Janáčkova filharmonie Ostrava uvede 2. dubna Leningradská Symfonii č. 7 C dur Dmitrije Šostakoviče pod vedením francouzského dirigenta Lionela Bringuiera. Lákavě vyhlíží „ptačí koncert“ s výběrovým programem (Einojuhani Rautavaara a jeho Koncert pro ptáky a orchestr nebo Pták ohnivák Igora Stravinského) – v Ostravě je na programu 23. dubna pod vedením dirigenta Petra Popelky.

Populární Verdiho Requiem uvede ve Zlíně místní Filharmonie Bohuslava Martinů 2. dubna – a to společně s Českým filharmonickým sborem Brno a se sólisty. Dirigovat bude šéfdirigent orchestru Tomáš Brauner. Kdo světí Velikonoce, může je oslavit ve Velkém sále Arcibiskupského paláce v Olomouci 8. května hudbou Antonia Caldary a Jana Dismase Zelenky v podání Moravské filharmonie Olomouc, Akademického sboru Žerotín a sólistů.

Pražské jaro: připravte si peněženky!

Letošní program Pražského jara slibuje světovou hudební elitu. Kdo má hodně peněz, zažije nezapamatovatelné chvíle. Mimořádný slibuje být už zahajovací koncert Berlínských filharmoniků 5. května. Do Prahy se přijede představit čerstvě jmenovaný šéfdirigent orchestru Kirill Petrenko, zazní Mahlerova hudba. Přítomen bude i fenomenální pianista naší doby András Schiff. Projasněnou hru tohoto rezidenčního umělce letošního Pražského jara bude možné obdivovat jak v sólovém recitálu 1. června (hudba Ludwiga van Beethovena), v čistě dvořákovském programu společně s českým Panochovým kvartetem 3. června, tak 30. května v Brahmsově Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 d mol společně s Petrohradskými filharmoniky a pod vedením další legendy, šéfdirigenta Jurije Těmirkanova.

Večerem poučené interpretace bude koncert Freiburger Barockorchester a souboru Vox Luminis 28. května s barokním programem. Obdobně laděný tuzemský populární soubor Collegium 1704 uvede hudbu Jana Dismase Zelenky ve spolupráci se souborem Collegium Vocale 1704.

Lákavý je i recitál mladého českého pianisty v kulatých černých brýlích Jana Čmejla 24. května, sestavený z děl Beethovena, Chopina a Prokofjeva. Do Prahy se vrací i americký pianista a dirigent Murray Perahia. Jím mimořádně dramaticky provedený Koncert pro klavír a orchestr a moll Roberta Schumanna bude možné vnímat 21. května společně s orchestrem Academy of St Martin in the Fields. 20. května se představí proslulý lotyšský houslista Gidon Kremer a jeho Gidon Kremer Trio. Přehlídku uzavře po letech znovu Beethovenova Symfonie č. 9 d moll v intepretaci České filharmonie, Pražského filharmonického sboru a sólistů 3. června.

A znovu mimo metropoli

Hudba samozřejmě bude pulzovat rovněž v regionech! A často je to v něčem sympatičtější dostaveníčko než ve velkých městech. Čtvrtstoletí slaví Concentus Moraviae a mává nám přitom růžovou guidonskou rukou. Ohňostroje staré hudby propuknou od 28. května do 25. června na různých místech Moravy a nabídnou třeba smršť Vivaldiho v podání světoznámého Venice Baroque Orchestra (28. května v Kroměříži), nastudování Händelovy opery Alessandro Severo (5. července v Zámeckém divadle ve Valticích) v podání Collegium Marianum a režisérky Deda Cristina Colonna, nebo koncert gaelských písní a tanců ze 17. a 18. století v režii Les Musiciens de Saint-Julien (16. června na zámku v Lysicích).

V rámci mezinárodní přehlídky Janáček Brno 2020 se mimo operní program koná i několik koncertů. Třeba Arnold Schoenberg Chor 30. září s pestrým program od Suka po Pärta. V brněnské Vile Löw-Beer se 3. října představí Zemlinského kvarteto. Na programu Janáček, Suk, a na závěr nikdo jiný než Zemlinsky. Koncertní program uzavře 16. října vzácný host festivalu – Bamberští filharmonikové; pod taktovkou svého šéfdirigenta Jakuba Hrůši uvedou Velkou suitu z opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka a Straussovu barvitou Alpskou symfonii.

Pianista Lukáš Vondráček sice ruší – po recenzích, jež vnímal coby osobní urážku a výraz úpadku tuzemského psaní o hudbě – koncerty v Praze, avšak na Pardubickém hudebním jaru naštěstí (snad) zůstává. Představí se – po boku Barocco sempre giovane v Koncertu č. 1 c moll pro klavír, trubku a smyčcový orchestr Dmitrije Šostakoviče – nejprve 22. března v Pardubicích, o den později v Hradci Králové a 24. března ve Svitavách. Smetanovo trio vystoupí 8. dubna v Pardubicích a 24. dubna v Chrudimi; program sestává ze skladeb tří skladatelů, jejichž jubilea si letos připomínáme: 150 let od narození Vítězslava Nováka, 130 let od narození Bohuslava Martinů, 250 let od narození Ludwiga van Beethovena. Moravskoslezský kraj bude hostit Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka od 27. května do 1. července, který vznikne sloučením stávajících úspěšných festivalů Janáčkův máj a Janáčkovy Hukvaldy. Pozornost je třeba věnovat i festivalům jako Smetanova Litomyšl, brněnský Velikonoční festival duchovní hudby, Hudební léto Kuks, Hudební festival Znojmo, Za poklady Broumovska, Olomoucký Podzimní festival duchovní hudby, Hudební fórum Hradec Králové či ostravský Svatováclavský hudební festival. A obloukem zpět do hlavního města: pominout nelze Klavírní festival Rudolfa Firkušného či Dvořákovu Prahu. Programy všech vyjmenovaných akcí budou zveřejněny v průběhu roku.

Výše uvedené tipy jsou, znovu připomínáme, pouhým výběrem. Je snad dostatečně zřejmé, že vybrat si bude moci každý: posluchač lačnící po Mozartově virtuozitě, melancholik hledající se v Mahlerově hudbě i vyznavači „nestandardních“ výprav, které podniká současná a takzvaná nová hudba.