Pěkná česká stopa na letošním ročníku tradičního uměleckého veletrhu Frieze
Letošní ročník proslulého výtvarného veletrhu Frieze přivábil do britské metropole rekordní počet 426 vystavujících z celkem 51 zemí, přičemž značná část nových kupců přijela ze zemí globálního jihu. Akce, která se neustále přizpůsobuje dění (nejen) na umělecké scéně, výrazně reflektovala zájem o mimoevropské umění. Ve stále pestřejší mezinárodní prezentaci našli místo i čeští zástupci.
Říjnový týden, kdy Frieze probíhá, je srovnatelný se světovými Fashion Weeks. Ty na sebe ostatně s týdny uměleckých veletrhů v některých městech záměrně téměř navazují. Část návštěvníků, na které cílí, se totiž překrývá. Není proto s podivem, že mezi hlavní inzerenty uměleckých tiskovin patří, kromě galerií a aukčních síní, banky a módní domy (například španělská značka Loewe spolupracuje s Frieze dlouhodobě). Ostatně i magazín Harper’s Bazar, zaměřený tradičně na módu, vydává v říjnu speciální číslo věnované umění – především tedy umělkyním. Letos rozdávaly hostesky černé plátěné tašky s logem Harper’s Bazar a speciálním výtiskem přímo u vchodu do Regent‘s Parku, aby vydavatel podpořil svoji prezentaci i na místě.
Chochola boduje
Královský Regent‘s Park s podzimními barvami, romantickými fontánami a perfektně upravenou zelení anglického parku, je kulisou pro hlavní dění celého týdne a rovněž místem konání té částí Frieze, která jako jediná zůstává přístupná veřejnosti (a jako jediná zdarma) až do počátku listopadu. Frieze Sculpture, tedy doprovodný sochařský park v úvodní části parku, vzniká již čtvrtým rokem pod vedením Fatoş Üstek, kurátorky s tureckými kořeny žijící v Londýně. Ta vždy vybírá z řad sochařů a vizuálních umělců ty, jež rezonují s étosem daného ročníku. Letos se mezi „11 leading international artists”, které pro přehlídku oslovila, objevil Matyáš Chochola, vítěz ceny Jindřich Chalupeckého za rok 2016. V rámci Frieze Sculpture prezentuje Chochola hned tři sochy, navíc zaujímají dominantní místo nejen v rámci scenérie anglických zahrad (což je i oficiální název této části: English Gardens), ale i v celkové koncepci a prezentaci projektu. Cždyť Bloomberg Connects, oficiální digitální průvodce po sochařském parku, si zvolil právě jedno z Chocholových děl pro svůj vizuál.
Plastiky Matyáše Chocholy, které jsou součástí letošního doprovodného programu londýnského Frieze Sculpture, foto: Michaela Banzetová Trojice Chocholových skulptur, jejichž různící se siluety propojuje viditelné linkování povrchu, jsou součástí série, která vychází ze soch cností a neřestí Matyáše Brauna. Chochola barokní alegorie přetváří skrze optiku sci-fi žánru a brutalistní estetiky. Rozcestí, u něhož se sochy nachází, je propojuje v pospolitou instalaci, ale současně i podtrhuje jejich vizuální odlišnosti rozmístěním na různé strany cest. Není to zdaleka poslední setkání s českým uměním, které se na veletrhu naskytlo…
Na Frieze Masters sice i tentokrát bylo možno obdivovat (a potažmo i zakoupit) rozměrné dinosauří lebky, jak jsme o tom také psali vloni. Letos však převažovalo „umění“ v tradičnějším slova smyslu. Kritici navíc chválili větší vyváženost co do kulturního zastoupení a menší eurocentrismus.
Ale ještě k té české účasti. Jeden ze stánku náležel dílu Anny Zemánkové (1908–1986). The Gallery of Everything, jež předloni s velkým úspěchem vystavila obraz Spící Venouš od Evy Švankmajerové, který následně zakoupila do své sbírky slavná Tate Modern, vsadila opět na méně známou tvůrkyni původem z Československa. The Gallery of Everything nyní na veletrhu představila pětadvacet prací Zemánkové na papíře včetně děl prezentovaných na 55. Bienále v Benátkách (2013). Ostatně autorka byla již roku 1979 byla zastoupena na výstavě Outsiders v londýnské Hayward Gallery a v roce 1987 bylo několik jejích kreseb vybráno na výstavu v Serpentine Gallery. Kromě britské metropole se její díla „podívala“ rovněž do Sao Paula či do New Yorku. Jak bylo také zmíněno v doprovodném textu, mezi její „sběratele“ patřil i Václav Havel (uveden pouze jako dramatik) či Jan Švankmajer.
Návštěvníci u vstupu na veletrh Frieze London, 17. října 2026, foto: Shutterstock Editorial / Profimedia – Nick Harvey Na letošní Frieze, který reálně trvá čtyři dny, zavítalo bezmála sto tisíc lidí. Návštěvnost z Číny a Indii se oproti loňskému roku zhruba zdvojnásobila, rekordní počet zájemců o umění přicestoval i z Hong Kongu, Jižní Koreji, Emirátů a Brazílie. Zvýšil se i počet návštěvníků z USA a Kanady, z evropských zemí tradičně převažovaly Francie a Německo. Ačkoliv je tedy situace na světové politické scéně, použijeme-li eufemismus, poněkud nejednotná, na uměleckém trhu to na globální rozkol rozhodně nevypadá.
