Proč bychom se netěšili! Přinášíme deset tipů z programu Roku české hudby 2024

Dalibor v Brně

Národní divadlo Brno nabídne hned několik premiér, v nichž akcentuje letošní oslavy. První se odehraje 2. února, kdy v Janáčkově divadle zazní premiéra nového nastudování Smetanovy opery Dalibor. Režie tragického příběhu o českém šlechtici Daliboru z Kozojed se ujme proslulý britský operní režisér David Pountney, pověstný blízkým vztahem k české hudbě; ostatně byla to Janáčkova opera Její pastorkyňa, která mu v sedmdesátých letech otevřela dveře do velkého operního světa. Hudebního nastudování se ujme vynikající dirigent Tomáš Hanus, ředitel Velšské národní opery v Cardiffu. Spojení jmen Pountney & Hanus slibuje jednu z událostí tuzemského hudebního roku. Janáčkovo divadlo nabídne během února a března několik repríz a s inscenací zavítá koncem června na festival Smetanova Litomyšl.

Sledovat debatu

Dvacet let Cyklu soudobé hudby S

V dějinách hudby je dvacet let nepatrným momentem. V soudobé klasické hudbě, vyvíjející se překotným tempem, je dvacítka už pěkným číslem, kdy se toho stihne udát více než dost. Cyklus soudobé hudby S, který dvacet let pořádá PKF – Prague Philharmonia, si zaslouží uznání za neúnavné propagování tvorby soudobých českých autorů, na něž se v programech „velkých“ koncertních domů často zapomíná. Na speciálním večeru, připravovaném na 18. června do pražského Švandova divadla, zazní nevšední tituly, vážné i nevážné, od skladatelů Petra Wajsara, Jana Kučery, Miloše Orson Štědroně a Martina Hyblera.

Bystrouška v podání České filharmonie

Nejvýznamnější domácí orchestr zahájil Rok české hudby symbolicky už vloni na podzim, kdy několikrát po sobě uvedl hudbu Antonína Dvořáka. Domácí autoři se prolínají celou aktuální koncertní sezonou orchestru v ještě větší míře, než je u ní zvykem. Perličkou bude koncertní provedení opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky pod taktovou hlavního hostujícího dirigenta a jednoho z ambasadorů Roku české hudby 2024, Jakuba Hrůši. Designovaný ředitel Královské opery v Londýně (a v současnosti nejúspěšnější český dirigent) uvede Janáčkovu operu v pěveckém obsazení v čele s Jelenou Callagovou, Kateřinou Kněžíkovou, Janem Martiníkem a Jiřím Sulženkem. Na tři večery v Rudolfinu 5., 10. a 11. dubna zbývá už jen několik volných míst!

INES Ondřeje Adámka

Za úplně novou operou od žijícího českého autora je třeba se vydat do ciziny. (Pravda, malou výjimkou bude červnová premiéra opery Slovenky Ľubice Čekovské Here I am, Orlando v Brně; hudebně ji nastuduje dirigent Robert Kružík a režie se ujme Jiří Heřman.) Uvedení opery INES skladatele Ondřeje Adámka je nezanedbatelným dárkem Roku české hudby, ačkoliv se odehraje v německém Kolíně nad Rýnem. INES značí zkratku stupnice International Nuclear and Radiological Event Scale, kterou se měří míra závažnosti jaderné havárie. Adámek na pozadí Orfeova mýtu nechá zaznít milostný příběh, přičemž hlasy milenců se vlivem jaderné havárie pozvolna změní, až nakonec zmizí v posmrtném oceánu hlasů. Sborová opera na libreto německé (ovšem v Česku rovněž působící) dramatičky a režisérky Kathariny Schmitt o lidských omezeních má překračovat princip jednotlivce a ukázat, jak katastrofy mění lidské vnímání. Premiéra se odehraje 16. června v Oper Köln; nastuduje ji vynikající francouzský dirigent Françoise-Xavier Roth. Následovat bude několik repríz.

Objevitelství šéfa Filharmonie Brno

Koncerty naplánované na 15. a 16. února představují asi nejvýznamnější počin Filharmonie Brno k Roku české hudby. Šéfdirigent Dennis Russell Davies, jenž má neobvyklý cit na hudební speciality, přistupuje k oslavám způsobem sobě vlastním. Namísto osvědčené svaté trojice Dvořák –Janáček – Smetana sahá po Janu Novákovi a Antonínu Rejchovi, dvou pozapomenutých exilových skladatelích. Společně se sopranistkami Martinou Jankovou a Pavlou Vykopalovou, tenorem Alešem Brisceinem, basem Jiřím Brücklerem a Českým filharmonickým sborem Brno uvede v Janáčkově divadle dvě velká vokálně-instrumentální díla: Novákovo Vernalis temporis symphonia pro sólisty, sbor a orchestr z roku 1982, a to dokonce v české premiéře, a Rejchovo Der Neue Psalm z roku 1807. Během večera se tedy potkají se dvě hudební epochy, dvě podoby hudby, dva osudy a dvě originální osobnosti.

Související článek

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov: Ticho umí být hlasitější než hudba

• Tereza Willoughby

Věčná naděje Bennewitzova kvarteta

Spojení českého Bennewitzova kvarteta, jednoho z nejlepších smyčcových komorních ansámblů, a festivalu Věčná naděje, to je příslib citlivé interpretace hudby takzvaných terezínských autorů, tedy skladatelů židovského původu, kteří žili i tvořili v koncentračním táboře Terezín mezi lety 1942–1945. Vrcholná skladba nejznámějšího z nich, Pavla Haase, nazvaná Smyčcový kvartet č. 2 „Z opičích hor“, zazní 24. února v první půli koncertu ve Španělské synagoze v Praze. Haase doplní hudba letošního oslavence Bedřicha Smetany: zazní jeho nejznámější komorní kus, Smyčcový kvartet č. 1 e moll „Z mého života“.

Dojde i na Libuši

Smetanova národní opera o příběhu Libuše, mytické to kněžny Čechů, jedné z dcer vojvody Kroka a manželky Přemysla Oráče, zaujímá ve zdejší kultuře mimořádné postavení. Je přímo spojena s obnovením české státnosti i s existencí Národního divadla. Smetana vyžadoval, aby byla uváděna pouze v mimořádných momentech. Letošek nabízí několik příležitostí, kam na Libuši zajít. Na novou inscenaci láká Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě v koprodukci s Janáčkovou filharmonií Ostrava (premiéra 10. března v Divadle Jiřího Myrona, následuje několik repríz) v nastudování dirigenta Roberta Jindry a v režii Jiřího Davida. Neobvyklou koncertní podobu Libuše v podání České filharmonie a Pražského filharmonického sboru pod taktovkou dirigenta Jakuba Hrůši přichystaly festivaly Pražské jaro a Smetanova Litomyšl. Dvě provedení zazní ve Smetanově síni Obecního domu v Praze 28. a 30. května a jedno v Litomyšli 16. června. Part Libuše je mezi tuzemskými operními pěvkyněmi tradičně vnímán jako pěvecká meta, odhalující mistrovství hlasu i vnitřní vyzrálost. V Ostravě Libuši ztělesní slovenská sopranistka Mária Porubčinová, pro uvedení v Praze a Litomyšli byla zvolena česká sopranistka Kateřina Kněžíková.

Janáček tvrdí Brno

Od 1. do 24. listopadu se uskuteční mezinárodní bienále Janáček Brno 2024. Dnes již běží o výrazný evropský operní festival s rostoucím věhlasem. Z více než čtyřiceti položek letošního programu vybíráme premiéru Janáčkovy opery Výlety páně Broučkovy 1. listopadu v podání Národního divadla Brno za hudebního nastudování dirigenta Marka Ivanoviče a v režii legendárního Roberta Carsena, který se do Janáčkova divadla vrací po čtyřech letech od uvedení Osudu. Za zmínku dále stojí třeba recitál pianisty Jana Jirského 16. listopadu ve Vile Stiassni či recitál sopranistky Simony Šaturové, kterou 10. listopadu doprovodí pianista Martin Kozák ve Vile Tugendhat. Ve dnech 20. a 21. listopadu bude Brno hostit soubor Moravského divadla Olomouc a Její Pastorkyňu ve verzi z roku 1904; nastudování se ujme dirigentka Anna Novotná Pešková a režisérka Veronika Kos Loulová. A co by to bylo za Brno, kdy nepřišla řeč na soudobou hudbu? Divadlo Reduta nabídne 9. listopadu koncert Brno Contemporary Orchestra s hudbou „studijního společenství“ skladatelů z Brna.

SKUTŘI přivedou Rusalku

Dvořákovu Rusalku vloni nabídla třeba Královská opera v Londýně pod vedením Semjona Byčkova, šéfdirigenta České filharmonie, nebo milánská La Scala v nastudování dirigenta Tomáše Hanuse. Rok české hudby naservíruje dvě tuzemské premiéry této opery. Jednak v Brně v režii Davida Radoka, jednak v Praze, kde se Rusalky chopí režisérské duo SKUTR (čili Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský). Lze doufat, že aktuální šéfové činohry Národního divadla si s originalitou sobě vlastní scénicky poradí s nejhranější českou romantickou operou; dirigovat bude Tomáš Netopil. Inscenace by mohla a měla vystřídat Troškovu pohádkovou verzi z roku 2005, která je dnes za svým zenitem.

Má vlast v podání ansámblu Musica Florea

Pražský orchestr poučené interpretace se v posledních letech napřel k tvorbě Antonína Dvořáka. Postupně nahrává jednotlivé symfonie a výsledek je vždy nekompromisní: hudba plná neskutečné energie, neobvyklý Dvořák bez estetické dokonalosti a vyumělkovanosti. Dosavadní nahrávky budiž příslibem Mé vlasti Bedřicha Smetany, kterou Musica Florea hodlá nahrát letos. Její živé provedení si bude možné poslechnout 30. června v zámecké jízdárně ve Valticích nebo 29. října v KD Ládví v Praze.

Bonus a tečka na závěr: Jubilejní koncert pěveckého sboru Smetana

Pěvecký sbor Smetana letos oslaví 115 let své existence. Na 2. března plánuje do pražského Obecního domu Jubilejní slavnostní koncert. A zpívat bude určitě i skladby svého jmenovce – stejně jako bezpočet ochotnických sborů po celé republice. Zazpívejte si i vy a i takto oslavte Rok české hudby 2024. Přehled všech kulturních akcí naleznete na webu https://www.rokceskehudby.cz/.