To byl dekadentní život vážně takhle bezstarostný? Poněkud apartní film Curiosa

hrdinka si myje šíji a ramena, pohled zezadu
Noémie Merlantová (Marie de Régnierová) ve filmu Curiosa, foto: Memento Films Distribution / Fidélité Films / Curiosa Films

Curiosa se noří do životních osudů skutečných postav: Marie de Régnierová (1875–1963), píšící pod mužským pseudonymem Gérard d’Houville, byla sice provdána za poněkud sucharského spisovatele Henriho de Régniera (1864–1936), avšak vášnivě milovala spisovatele a fotografa Pierra Louÿse (1870–1925), jenž se stal i otcem jejího dítěte. Některé prózy či básně, které tito tvůrci psali, vycházely ještě za jejich životů i česky, ale ve druhé polovině minulého století to ustalo. Až roku 1997 vydal brněnský Host nový překlad Louÿsova asi nejznámějšího díla Žena a loutka, o němž v Curiose rovněž padne zmínka. (Žena a loutka posloužila režisérovi Luisi Buňuelovi za předlohu k jeho posledním filmu Ten tajemný předmět touhy z roku 1977.)

Reálné předobrazy hlavních postav ve filmu Curiosa Reálné předobrazy hlavních postav ve filmu Curiosa: zleva Marie de Régnierová (na snímku z roku 1889), Henri de Regnier (na snímku z roku 1911) a Pierre Louÿs (na snímku okolo roku 1900), foto/zdroj: Nadar (Wikipedia.org) & Rue des Archives/Rue des Archives/Tallandier

Je tedy pravděpodobné, že drtivá většina tuzemských diváků bude protagonisty Curiosy vnímat jako svého druhu anonymní postavy prahnoucí až výstředně po sexuálním vybití, zejména Pierra (Niels Schneider), jenž se odmítá jakkoli vázat a netají se svými dalšími milenkami, z nichž vyniká alžírská modelka či možná i prostitutka Zohra (Camelia Jordanová) – nejen Pierra překvapila svou náruživostí a bisexualitou. Druhou ústřední postavou je Marie (Noémie Marlantová), jež se skrze nahotu, sex i fotografování jakoby osvobozuje od sevření konvencemi, okázale ochotná své city obětovat nezávazné, ovšem všespalující sexuální vášni. Dokonce zařídí, aby se její mladší sestra za Pierra provdala, čímž by dosáhla ustanovení „švédské trojky“, řečeno modernějším termínem. (Mimochodem: Noémie Marlantová též hraje ve filmu Portrét dívky v plamenech, který do českých kin vstoupí 26. prosince a jehož recenzi v tu dobu přineseme; v něm herečka předvádí podstatně subtilnější, ale o to působivější výkon).

Kameraman Simon Roca obstaral působivou vizuální stránku filmu. Oživil v pastelových odstínech mihotavé osvětlení měšťanských exteriérů, v nichž se příběh povětšinou odehrává. K vizuální evokaci tehdejší doby pochopitelně napomáhají náležité kostýmy a rekvizity, mezi nimiž má podstatné místo fotoaparát. Nejčastěji jej do rukou bere Pierre, ovšem přístroj se naučí ovládat i Marie, byť k Pierrově nelibosti – skleněnou desku s obrázkem, který sama pořídila, ze žárlivosti rozšlape. Ostatně žárlivost, jakkoli zde teatrálně sousedí s dychtivostí i zvídavostí, zaujímá ve vyprávění důležitou roli.

ženské tělo sedící na židli jen v bílé spodničce, výřez bez hlavy
Trailer filmu Curiosa, foto: Memento Films Distribution / Fidélité Films / Curiosa Films

Curiosa na první pohled zaujme sexualitou, obsaženou v mluvě i v obraze – nejčastěji v souvislosti s fotografováním aktů. Nicméně fakticky se to má tak, že režisérka Jeunetová proces fotografování (k aranžmá tvůrcům posloužily dochované fotografie) a s ním spojeného sexuálního dusna „seřízla“ do melodramatických klišé. Navzdory navozenému kontextu se sexuální projevy ponejvíc omezují na tváře a vzdechy. A použití „nedobové“, vcelku agresivní moderní hudby narušuje jinak obratně navozenou atmosféru období, v němž doznívají šněrovačky i honosné róby u žen, které si „svůj“ svět zařídily pod povrchem vnější počestnosti.

Tím však pochyby nad Curiosou nekončí. Jeunetová vytvořila svého druhu žánrový, mírně pikantní, kuriózní obrázek (odtud titul snímku), který se kochá předkládanou rekonstrukcí, aniž by pronikal pod povrch. Sociální rozměr tu uniká, pomíjena je kupříkladu otázka hmotného zajištění. Ani cílenější sondy do světa přetvářky a naproti tomu bouřliváckého i sebedestruktivního, každopádně alternativního způsobu života se nedočkáme; nekoná se ani úvaha o postavení ženy a její seberealizaci jak sexuální, tak tvůrčí.

Bezstarostná existence měšťanské, povětšinou bohémské společnosti, nazírané s jistou fascinací co se týče například tehdejšího oblékání (a svlékání), je posazena do interiérů malebných i ve své ošuntělosti, avšak v zásadě mimo čas a prostor. Málokdy probleskne postřeh o tehdejší mentalitě, o společenských podmínkách a mravech. I když někdy přece jen: Marie a její sestry, které se přílišným věnem chlubit nemohou, jsou vlastně do manželství prodávány. Jejich otec se sňatkem souhlasí, když dostane přiměřeně zaplaceno…

zahleděná Noémie Merlantová, zezadu má ruce na jejích ramenou starší ženaNoémie Merlantová (Marie de Régnierová) – na snímku vlevo – ve filmu Curiosa, foto: Memento Films Distribution / Fidélité Films / Curiosa Films

Curiosa (Francie, 2018, stopáž 107 minut)
Režie:
Lou Jeunetová, scénář: Raphaëlle Desplechinová, Lou Jeunetová, kamera: Simon Rocca, střih: Anita Rothová. Hrají: Niels Schneider, Noémie Merlantová, Camélia Jordanaová, Amira Casarová, Alexia Giordanoová. Mathilde Warnierová, Mélodie Richardová, Benjamin Lavernhe a další.
Česká premiéra 12. prosince 2019.

Související