TOP 10 nahrávek klasické hudby za rok 2024

1. Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Petr Popelka Smetana: Má vlast. Symfonické dílo

Na možná vůbec největší dárek k Roku české hudby si posluchači a posluchačky museli počkat na jeho úplný závěr, kdy Supraphon vydal troj-CD pod titulem Má vlast. Symfonické dílo v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu řízeného Petrem Popelkou. K národnímu skladateli přistoupili dirigent a těleso bez jakéhokoliv patosu s tím, že si dovolili vyškrtnout adjektivum národní. Vznikla nahrávka plná muzikality, kterou Popelka ovládá až s obdivuhodnou lehkostí. Společně s orchestrem nás zavádí do tajů Mé vlasti i dalších skladeb autora s takovým entusiasmem, že dává Smetanově hudbě věčnou naději u dalších generací. Mimořádná studiová nahrávka po všech stránkách je aspirantem na tuzemský kulturní počin roku.

„K národnímu skladateli přistoupili dirigent a těleso bez jakéhokoliv patosu s tím, že si dovolili vyškrtnout adjektivum národní.“ Repro: Supraphon

2. Anima Eterna Brugge: Anton Bruckner Symphony No. 4

Nejen Bedřicha Smetanu si svět připomínal v roce 2024. Před 200 lety se totiž narodil také rakouský skladatel Anton Bruckner. Španělský dirigent Pablo Heras-Casado společně s vynikajícím belgickým orchestrem soudobých nástrojů Anima Eterna Brugge připravil stejně hodnotný dárek jako Popelka a SOČR v případě Smetany. Barvitý a bezprostřední zvuk této nahrávky, jež vyšla u vydavatelství harmonia mundi, podpořily nejen historické nástroje, které orchestr z Brugg ovládá s bravurou sobě vlastní, ale také neobvyklý vnitřní klid. Ten dodal „Romantické“, jak je Čtvrtá symfonie nazývána, dostatek prostoru na rozvinutí velkolepého romantického příběhu.

„Nejen Bedřicha Smetanu si svět připomínal v roce 2024. Před 200 lety se narodil také rakouský skladatel Anton Bruckner.“ Repro: harmonia mundi

3. Khatia Buniatishvili: Piano Concertos Nos. 20 & 23

Francouzská pianistka gruzínského původu Khatia Buniatishvili (* 1987) zvolila poněkud jinou cestu než Anima Eterna v případě Brucknera. Na Mozartovi nenechala nit suchou! S jeho hudbou si totiž dělá, co chce: Přetváří tempa, pohrává si s dynamikou, mění povahu jednotlivých vět. Přesto anebo právě proto je tato nahrávka dvou slavných Mozartových koncertů fascinujícím příkladem umělecké energie. Nahrávka, na níž sólistku doprovází londýnské těleso Academy of St Martin in the Fields, strhne od prvního do posledního tónu. Nejrůznější zvuková překvapení, stejně jako fascinující hráčská technika sólistky – toto a další argumenty jsou důvodem, proč je Buniatishvili potřeba odpustit její hráčskou vulgaritu (a nahrávce nedokonalosti ve zvukovém záznamu) a naplno se vrhnout do této hudební lázně. 

„Na Mozartovi nenechala nit suchou! S jeho hudbou si totiž dělá, co chce…“ Repro: Sony Classical

4. Czech Philharmonic, Semyon Bychkov: Dvořák Symphonies Nos. 7, 8, 9

Rok 2024 se v historii České filharmonie zapíše zlatým písmem. A nebyl to pouze mezinárodní úspěch v newyorské Carnegie Hall. Orchestr představil také úctyhodný počet nových nahrávek. Pod vedením šéfdirigenta Semjona Byčkova natočil pod hlavičkou holandského vydavatelství Pentatone dvě: Smetanovu Mou vlast a také poslední tři Dvořákovy symfonie včetně tří Koncertních předeher. Tato deska dává nahlédnout, jak Byčkov přemýšlí nad dílem našeho největšího symfonika. Nabízí velkolepou hudbu plnou širokých oblouků a dramatických momentů. A přesto, že může někdo namítnout, že Dvořákovi tentokrát chybí něha a trochu toho srdíčka, je nahrávka důležitým svědectvím o jedné velké éře v historii prvního českého orchestru.

„Tato deska dává nahlédnout, jak Byčkov přemýšlí nad dílem našeho největšího symfonika.“ Repro: Pentatone Music

5. Trio Ernest: Haydn All-Stars

Mladé švýcarsko-francouzské seskupení je od roku 2019 představitelem angažovaného a veskrze moderního přístupu k hudební interpretaci. Přináší svěží a osobitý zvuk, jenž je však věrný interpretované hudbě. Přesně taková je debutující deska u vydavatelství Aparté, na níž vzdávají hold skladateli Josephu Haydnovi. Toho představují elegantně a citlivě, s opravdovým respektem. Jejich muzikalita se nezastavuje u tohoto rakouského mistra klavírních trií, nýbrž pokračuje k některým dalším komponistům, kteří tvořili pod jeho inspirací v následujících obdobích: k Ravelovi, Fontynovi a Brahmsovi. Působivé světy na působivé nahrávce.

„Mladé švýcarsko-francouzské seskupení je od roku 2019 představitelem angažovaného a veskrze moderního přístupu k hudební interpretaci.“ Repro: Ernest Piano Trio

6. Kirill Petrenko conducts Sergei Rachmaninoff

Berlínští filharmonici v čele se svým šéfdirigentem Kirillem Petrenkem, jenž houževnatě propaguje českou hudbu a Suka obzvlášť, oslavili Rok české hudby jak jinak než nastudováním Smetanovy Mé vlasti, kterou provedli nejen doma v Berlíně, ale také v Praze na zahájení Pražského jara. Jejich nedosažitelné umělecké kvality se projevily nejen u Smetany, ale syté zvukové barvy můžeme slyšet i na desce, která vyšla počátkem roku 2024 a vzdává hold Sergeji Rachmaninovi. Petrenko na desce – hlavně v Druhé symfonii – předkládá osobní obdiv k tomuto ruskému mistrovi, jenž zemřel v americkém exilu. Velkolepý pohled na ruský patetický svět na jednom CD. 

„Velkolepý pohled na ruský patetický svět na jednom CD.“ Repro: Berliner Philharmoniker Recordings

7. Yunchan Lim: Chopin Études

Jihokorejský pianista Yunchan Lim (* 2004) vloni nabídl pozoruhodnou nahrávku Chopinových Etud u vydavatelství Decca. Časopis Gramophone mu za ni udělil cenu za nejlepší klavírní desku roku 2024. Právem. Teprve dvacetiletý umělec předkládá virtuózní a duševně vyzrálý pohled na výsostně klasický repertoár se stejnou senzací, jako to udělal kdysi Ivo Pogorelič s tím rozdílem, že svoji fascinující techniku a mladistvou invenci nestaví na aroganci. Mimořádná deska mimořádného umělce, o kterém ještě uslyšíme.

„Mimořádná deska mimořádného umělce, o kterém ještě uslyšíme.“ Repro: Decca

8. Marek Kozák, Prague Radio Symphony Orchestra, Robert Jindra: Kovařovic, Bořkovec, Kaprálová: Forgotten Czech Piano Concertos

Jubilejní hudební rok 2024 byl ideálním časem pro speciální nahrávací projekty. Jeden takový připravil pianista Marek Kozák společně s dirigentem Robertem Jindrou a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Doba přeje speciálním hudebním zážitkům a deska, která přivádí k životu pozapomenutá díla skladatelky Vítězslavy Kaprálové a skladatelů Karla Kovařovice a Pavla Bořkovce, přesně takovým zážitkem je. Uvidíme, zda tento úctyhodný počin ze Supraphonu napomůže reálnému uvádění děl, která se na této nahrávce krásně třpytí.

„Uvidíme, zda tento úctyhodný počin ze Supraphonu napomůže reálnému uvádění děl, která se na této nahrávce krásně třpytí.“ Repro: Supraphon

9. Oslo Philharmonic, Klaus Mäkelä: Shostakovich Symphonies 4, 5 & 6

Každá další nahrávka mladého finského dirigenta (a violoncellisty) Klause Mäkeläy (* 1996) je důkazem, že o jeho talentu nemůže být pochyb. To samé platí o kompletu Šostakovičových symfonií, které vypovídají o autorově osobním i estetickém vývoji: Čtvrté, Páté a Šesté. Mäkelä s orchestrem z Osla udivuje velkolepostí, špetkou šílenosti, značnou dávkou ironie, ale i poezií a smyslem pro detail. Společně s vynikajícím zvukovým záznamem (nahrávky vznikly během živých koncertů, ale byly dodatečně dočištěny), který poskytlo vydavatelství Decca, je to obdivuhodná nahrávka. Nenechá nikoho chladným. Například v otázce, zda Mäkelämu nechybí dostatečná zkušenost a reflexe k takové hudbě.

„Každá další nahrávka mladého finského dirigenta (a violoncellisty) Klause Mäkeläy (* 1996) je důkazem, že o jeho talentu nemůže být pochyb.“ Repro: Decca

10. Bennewitz Quartet: An Evening in Vienna 1784 / Haydn – Mozart – Dittersdorf – Vaňhal

Prestižní české kvarteto přišlo v minulém roce s netypickou deskou. Představilo na ní čtyři skladatele – Haydna, Dittersdorfa, Mozarta a Vaňhala –, kteří se možná potkali jednoho vídeňského večera roku 1784. Ať už se tak stalo, jak píše ve svém deníku pěvec Michael Kelly, anebo nestalo, „Bennewitzové“ nabízí silný příběh a ještě silnější hru, jež okouzluje promyšleností zvuku a precizností provedení. Na tuzemské scéně se jedná o ojedinělý, po všech stránkách silný nahrávací projekt.

„Na tuzemské scéně se jedná o ojedinělý a po všech stránkách silný nahrávací projekt.“ Repro: Supraphon

Bonus: Lucerne festival – Historic Performances: Neumann

Vyhlášený festival na břehu Lucernského jezera vloni vydal další nahrávku zachycující nezapomenutelné hudební výkony v historii této akce. Právem se mezi ně zařadilo hostování České filharmonie s tehdejším šéfdirigentem Václavem Neumannem, která do švýcarského Lucernu přijela jako první orchestr zpoza železné opony v letech 1984 a 1988. Deska nabízí přirozeně českou hudbu: Dvořákovu Osmou symfonii, báseň Holoubek a netypicky samostatně uváděnou předehru ke Smetanově opeře Libuše. Ať je tato unikátní kompilace pomyslnou třešničkou na dortu Roku české hudby 2024!

„Ať je tato unikátní kompilace pomyslnou třešničkou na dortu Roku české hudby 2024!“ Repro: Lucerne Festival