Koncert Davida Byrnea v pražském O2 Universu byl z těch, jež dokládají, že hudba nejsou závody a určité umělecké projevy nejde řadit do žebříčků a kategorií. Když člověk ve středu večer z koncertu odjížděl, měl pocit, že byl přítomen něčemu neopakovatelnému, nenapodobitelnému, a že snad už v životě na žádný jiný koncert jít nemusí. Což je samozřejmě nesmysl, nicméně jedinečnost zážitku to nijak nerelativizuje.