Případ Travis Bott. AI stvořila falešného rappera. Co s ním?

Postava v umělecky rozostřených záběrech vypadá jako on a píseň samotná také do diskografie atlantské hvězdy víceméně zapadá. Nechybí jí tradiční autotune, ani vykřikované krátké hlášky jako „it’s lit“, všechno poznávací znaky slavného rappera. Až na to, že ten za písní nestojí. Avšak nejde o výtvor amatérského napodobovatele. Pod klipem, který na YouTube přibyl v polovině února, je podepsaný Travis Bott, a kdo si rozklikne další informace, zjistí, že skladbu vytvořila agentura Space150 z amerického Minneapolisu za použití své umělé inteligence. „Vybrali jsme si Travise Scotta, protože je to jedinečný umělec, má unikátní zvuk a vše kolem něj má svébytnou estetiku,“ prozradil následně do médií Ned Lampert, kreativní ředitel zmíněné agentury.

Z klipu Jack Park Canny Dope Man, zdroj: YouTube

O tom, že umělá inteligence umí skládat hudbu, se ví přinejmenším od roku 2016, kdy se internetem šířila skladba Daddy’s Car připomínající tvorbu Beatles. Tým počítačových vědců z Paříže a New Yorku pod vedením Françoise Pacheta nejprve přinutil umělou inteligenci Flow Machine analyzovat tisíce stran notových zápisů a pak ji nechal aplikovat „naučené postupy“ harmonie a tempa a stvořit píseň ve stylu právě liverpoolské čtveřice. Výsledné aranže či text nicméně musel dělat člověk – francouzský skladatel a hudebník Benoît Carré.

Daddy’s Car zněla v lepším případě jako hudební vata, v horším jako tupá napodobenina stylu Beatles, kterou by při troše snahy (a adekvátní odměně) zvládl natočit průměrně zdatný popový producent. Ohlasy na ni byly vlažné a zdálo se, že skandální časopisecké titulky o tom, že stroje nahradí člověka, přeháněly. Zato Daddy’s Car otevřela otázku autorských práv. Mají mít dědicové Beatles práva nejen na jejich písně, ale i na postupy/algoritmy, podle nichž Lennon a McCartney komponovali? Klip Jack Park Canny Dope Man toto dilema ještě aktualizuje o vizuální rozměr, neboť používá i technologii takzvaného deepfakes – jde o software věrohodně implantující lidský obličej do jiného obrazového kontextu. Obětí deepfakes se již staly některé celebrity, jejich tváře se objevily v pornovideích. Pokud zůstaneme u populární hudby, za asistence deepfakes bude moci umělá inteligence vytvořit celý balíček umělce a nebude potřebovat žádné schválení. Tak je tomu s Travisem Bottem: tvůrci tvrdí, že výsledek svého experimentu zveřejnili bez rapperova dobrozdání, ale zároveň se dušují, že z přehrávání nezískávají žádné peníze.

Představa autonomní umělé inteligence zůstává science fiction, mnohem vhodnější je přemýšlet o ní jako o technologické vymoženosti, která může umělcům pomáhat při tvorbě. Skvělým příkladem je album Proto americké producentky Holly Herndon, která ho vloni natočila s umělou inteligencí Spawn, kterou spoluvyvíjela. Herndon se v rozhovoru pro portál Fader v únoru vyjádřila k případu Travise Botta a upozornila právě na etické důsledky použití těchto technologií. Podle Herndon jsou podobné „pirátské kopie“ logickou extenzí techniky samplování, která začala už tenkrát, když Pierre Schaeffer na konci čtyřicátých let minulého století ohlásil se svojí musique concréte báječný nový věk, v němž budou zvuky svobodné a nezávislé na svém kontextu. Teď jsme se dostali do chvíle, kdy už je možné nasamplovat celého člověka-umělce a dělat si s ním, co se nám zlíbí. Technologie poskytují nové možnosti, ale lidská společnost technologiím – respektive skrze ně sama sobě – určuje etické hranice.

Travis Bott je možná první vlaštovkou hypotetických kopií lidí/umělců, byť při bližším ohledání zatím působí značně nedokonale. I běžný fanoušek dotyčného rappera pozná, že jde o napodobeninu, instrumentální podklad zní jako průměrný „Travis Scott type beat“, který lze stáhnout na internetu. Podobných neumělých tracků špatných rapperů, kteří chtějí znít jako Travis Scott, je na YouTube nahráno dost a dost. Unikátní na téhle „kauze“ je vlastně pouze jeden bizarní detail. Podle tvůrců byl Travis Bott z nějakého důvodu posedlý jídlem a generoval absurdní texty jako „I don’t want to fuck your party food“ (záměrně necháváme bez překladu), které by nejspíš skutečný rapper nikdy nepoužil.

„Neexistuje počítač, který dokáže reagovat na svět kolem sebe tak, jako to dělají lidští umělci. Dokud se budou lidé chovat kreativně, nikdo je nenahradí. Když se začnou chovat jako boti, tak ano,“ tvrdí zmíněná Holly Herndon v rozhovoru pro Fader. Zatím ještě jsme, zdá se, v bezpečí.