V novém Nolanově filmu se podávají ruce opulentnost s prostomyslností
Chcete vidět film, který stál více než 200 milionů dolarů? V takovém případě vyrazte na americké časoprostorové sci-fi Tenet. Kvůli zavřeným kinům se k nám dostává až nyní na sklonku srpna jako jeden z prvních superhitů.
Tenet natočil letos padesátiletý britsko-americký režisér Christopher Nolan, proslavený jak realistickým zpodobněním raných válečných událostí v Dunkerku, tak batmanovskými historkami. Nejvíce jej však přitahují hrátky s pamětí, s identitou, s prolínáním časových i prostorových rovin, jak dokládají snímky Memento, Počátek nebo Interstellar. Časoprostorové šarády rozpoutává i ve svém nejnovějším díle. O čem Tenet pojednává? O hrozbě z blíže neurčené budoucnosti, která k nám pašuje „inverzované“ předměty, schopné napáchat nedozírné škody.
Vše se prolíná a vše souvisí se vším. Pusťte si trailer k filmu Tenet, foto: © Warner Bros. Entertainment Působením „inverzovaných“ předmětů dochází ke stále složitějšímu proplétání časových rovin, až člověk může potkat sám sebe. Hodní hoši ustavičně musí zápasit s těmi zlými, a někdy i sami se sebou. Zároveň se dovíme, že už nyní mezi námi žijí tací, kteří se snaží hrozící apokalypsu rozpoutat, najmě zhrzený ruský obchodník se zbraněmi s neruským jménem Sator. Ostatně ukázkově ničemnými padouchy jsou tu výhradně ze řetězu utržení Rusové, kteří tak nahradili někdejší inkvizitory, diktátory, černochy, indiány, nacisty, komunisty, Srby, případně muslimské teroristy – ti se zřejmě budou převychovávat vlídným slovem, takže je filmaři momentálně vyřadili ze svého zorného pole…
Tenet (název lze do češtiny převést jako princip, podstata atp.) se nazývá veletajná organizace. Do aktivit s ní spojených se odhodlává ponořit nezničitelný agent, pro jistotu ponechaný beze jména. Agent podniká stále riskantnější akce, aby zabránil hrozícím katastrofám. Spektakulární výjevy, které se přitom vyznačují až dokumentaristickou hodnověrností, se odehrávají všude možně, leze se v nich po mrakodrapu, proniká do přísně střežených letištních prostor, prochází se „časovou bránou“ a jejich vyvrcholením se stávají velkolepé automobilové honičky či bojové akce v odlehlé ruské lokalitě, kdy se lidé i předměty souběžně pohybují pozpátku i dopředu, neboť se do rušných událostí zapojili úderníci z odlišných časových dimenzí. Ale stejně úchvatná, téměř reportážně natočená je i úvodní sekvence teroristického přepadení budovy kyjevské opery, zaplněné do posledního místečka uměnímilovnými diváky. Tady všude peníze tekly doopravdy mohutným proudem.
Tohle není legrace. Elizabeth Debicki a Kenneth Branagh ve filmu Tenet, foto: © Warner Bros. Entertainment Jakoby v protikladu k obrazové opulentnosti, k trikové úchvatnosti a k dějové zašmodrchanosti (budete-li chtít naprosto všemu porozumět, budete muset nejspíš film vidět několikrát – a ani poté nemáte zaručeno, že všechny ty časoprostorové a jiné šarády poberete) stojí chatrnost některých složek vyprávění. Nolan zde jako režisér a současně i autor scénáře bez váhání do příběhu začlení tupé, popisné či dovysvětlující rozmluvy, aby danou situaci snad pochopil i příslovečný werichovský nosorožec. Jako vsuvka zcela postrádající soudnost vyznívá milostný motiv, rozehraný mezi ústředním hrdinou a milenkou onoho ruského hrůzníka. Větší dávky sentimentální dojímavosti a červenoknihovních klišé si sotva představíme. A k tomu pompézně hřmící hudební doprovod Ludwiga Göranssona.
Postavu nepřemožitelného bijce se pokusil John David Washington (hrál třeba v rasovém dramatu BlacKkKlansman) ztvárnit s neústupností v gestech, v pohybech, o očích i mluvě nemluvě. Jeho společníka Neila, do časových paradoxů zjevně více zasvěceného, ztělesnil Robert Pattinson, donedávna hvězdička upírsko-vlkodlačí ságy Twilight, který na sebe později upozornil hlavně ponurým Majákem. V Tenetu zůstává Pattinson ve stínu, neschopen se výrazněji prosadit vedle zemitě přímočarého Washingtona. V roli cynicky násilnického Rusa Satora rozpoznáme Kennetha Branagha, někdejšího shakespearovského interpreta, jenž nyní vymetá kdejakou výnosnou zakázku. Jeho milenku si jako ustaranou a trpící zahrála Elizabeth Debicki.
Tenet sotva obstojí ve srovnání s některými jinými výpověďmi o souvztažnosti mezi přítomností, minulostí i budoucností, stačí si vybavit skvostnou Gilliamovu dystopii Dvanáct opic, od jejíhož natočení uplynulo rovné čtvrtstoletí. Zato díky jmenným indiciím (Tenet, Sator, Opera) jsem ochoten připustit, že Christopher Nolan možná také odkazuje k proslulému slovnímu čtverci, latinskému palindromu známému již z antiky – slova v něm obsažená lze číst pozpátku i od spodního řádku nahoru, aniž by věta ztrácela smysl. Připojujeme obrázek, takže posuďte sami.
Díky jmenným indiciím (Tenet, Sator, Opera) Christopher Nolan možná odkazuje k proslulému slovnímu čtverci, latinskému palindromu známému již z antiky, repro: ČT art
Tenet (USA / Velká Británie 2020, stopáž 150 minut)
Scénář a režie: Christopher Nolan, kamera: Hoyte van Hoytema, hudba: Ludwig Göransson, střih: Jennifer Lame. Hrají: John David Washington, Robert Pattinson, Elizabeth Debicki, Kenneth Branagh, Michael Caine, Himesh Patel, Clémence Poésy, Martin Donovan, Jurij Kolokolnikov a další.
Česká premiéra: 27. srpna 2020
