Architektura emocí Alvara Aalta, oceňovaný hudebník Rag’n’Bone Man nebo režisér Michal Blaško v ArtZóně
ČT art v týdnu od 20. února
Tápete, na co se z programu ČT art podívat, nebo zapomínáte, co jste si vlastně chtěli pustit? Nechte se inspirovat výběrem, který pro vás každý týden sestavuje redakce webu ČT art. Níže najdete přehled tipů na tento týden.
Pondělí 20. února, 22:20
Drama Ladislava Helgeho (1927–2016), natočené roku 1962 v barrandovské produkci, se odehrává na Slovensku koncem druhé světové války. Voják Peter (Ivan Mistrík) se v něm ujímá opuštěné třináctileté Zuzky (Viera Vajsová) a společně se ukrývají před postupujícími nacisty. Když k nim začnou doléhat zvuky výstřelů, rozhodne se Peter nalézt svou jednotku. Na dlouhé a nebezpečné cestě jej doprovází i Zuzka, protože si slíbili, že budou stát vždy při sobě. Jeden z diváků na webu ČSFD snímek zhodnotil těmito slovy: „Především má ten film nádherný obraz. Krásná krajina a černobílá kamera vyvolávají silný pocit čistoty. Do toho je vložen křehký příběh pouti raněného partyzána (skvělý Ivan Mistrík) a mlčenlivého děvčete nebezpečným územím. Film je tak působivý, že mu našinec odpustí těch několik dobových ideologických klišé, kterých koneckonců není moc. Film o pomíjivosti a o tom, že to, co je důležité, je nevyslovitelné…“
Viera Vajsová jako třináctiletá Zuzka ve filmu Bílá oblaka, foto: Slovenský filmový ústav
Úterý 21. února, 20:15
Hlavním hostem ArtZóny bude tento týden mladý slovenský režisér Michal Blaško, který je čerstvým držitelem ceny Objev roku letošních Cen české filmové kritiky. Získal ji za režii dramatu Oběť a za sérii Podezření. Zabývat se budeme také knihu Havířovina spisovatelky Ivy Hadj Moussy. Recenzenti Petr Vašků a František Fuka pohovoří o filmu Víly z Inisherinu Martina McDonagha. Rubrika Fenomén si posvítí na téma umění s handicapem.
Režisér Michal Blaško, čerstvý držitel ceny Objev roku letošních Cen české filmové kritiky, bude hostem ArtZóny, foto: ČTK – Michal Krumphanzl
Středa 22. února, 21:40
Šest českých špičkových dirigentů, šest režisérských osobností. Na tento nový cyklus ČT artu jsme tu upozorňovali již v minulých týdnech – aktuální díl bude patřit dirigentu Markovi Ivanovićovi (* 1976). Ten v minulosti spolupracoval s řadou českých a zahraničních orchestrů a od roku 2015 je šéfdirigentem Janáčkovy opery Národního divadla Brno. Prosazuje se také jako hudební skladatel a autor hudby k filmům a divadelním hrám. V Národním divadle Brno nastudoval Janáčkovu Věc Makropulos (2014), Její pastorkyňu (2015), českou premiéru soudobé opery Thomase Adèse Powder Her Face (2016) či Epos o Gilgamešovi Bohuslava Martinů (2016), za který získal Cenu Divadelních novin pro nejlepší hudební inscenaci sezony. Vedle toho je Marko Ivanović také neúnavným propagátorem koncertů klasické hudby pro děti a náruživým hráčem videoher.
Dirigent Marko Ivanović je vedle své profese také náruživým hráčem videoher, foto: archiv ČT – Mikuláš Křepelka
Čtvrtek 23. února, 23:40
Portrét Alvara Aalta (1898–1976) z roku 2020 dokumentaristky Virpi Suutari představuje nejen fenomenálního finského architekta, ale také obě jeho dosud spíše upozaďované manželky – architekty a designérky Ainu Aalto (1894–1949) a Elissu Aalto (1922–1994), které měly často významný podíl na jeho realizacích. Aaltovu tvorbu filmaři sledují od dvacátých let, kdy se v jeho díle prolíná střídmý funkcionalismus s organickými prvky, inspirovanými přírodou, přes ikonické návrhy nábytku a interiérů: IKEA variantu jeho křesla č. 406 (1939), zvanou Poäng, najdete téměř v každé české domácnosti; až po druhou, poválečnou, etapu jeho díla, kdy realizoval množství neokázale monumentálních staveb po celé západní Evropě (muzea, kulturní domy, knihovny, univerzitní kampusy, výstavní pavilony, kostely a další).
Alvar Aalto, Auditorium knihovny v ruském Vyborgu (1927–1935), foto: Artcam Films
Pátek 24. února, 20:45
Záznam vystoupení britského soulového hudebníka Rag’n’Bone Mana na basilejském klubovém festivalu Baloise Session v roce 2019. Rag’n’Bone Man, vlastním jménem Rory Charles Graham (* 1985), si prošel náročným dětstvím na jihu Anglie, přičemž východiskem ze složité situace mu vždy byla hudba. Roku 2016 prorazil s písní Human, která slavila úspěch i v dalších zemích Evropy. Stejnojmenné album poté získalo ocenění BBC Music Awards jako Britské album roku 2017. Další velký hit – píseň Giant – přinesla Grahamovi spolupráce se skotským DJ a hudebním producentem Calvinem Harrisem. Oba songy jsou spolu s dalšími písněmi jako Your Way or the Rope nebo Fire součástí uváděného Rag’n’Bone Manova basilejského koncertu.
Rag’n’Bone Man, vlastním jménem Rory Charles Graham (* 1985), foto: archiv ČT – Dominik Pluss
Sobota 25. února, 22:45
Sex, drogy a šaría – tak zní slogan animovaného snímku Teheránská tabu, kterým v roce 2017 debutoval německý filmař a animátor Ali Soozandeh, narozený (roku 1970) v Íránu. Tři mladé ženy a jeden muž mají podobné touhy jako jejich vrstevníci jinde na světě. Žijí ovšem v Teheránu, kde platí úplně jiná pravidla… „Film sice pojednává o sexualitě, mnohem více mě ale zajímala tabu, která se sexuality týkají. Je o mlčení, v němž lidé žijí. O tom, že je zakázáno se na některé věci ptát,“ vysvětlil autor svého celovečerního debutu, který vznikl v německo-rakouské koprodukci.
Záběr ze snímku Teheránská tabu, foto: archiv ČT
Neděle 26. února, 20:20
Drama Vyšší princip natočil v roce 1960 režisér Jiří Krejčík (1918–2013) na motivy jedné z povídek Jana Drdy ze sbírky Němá barikáda. Vypráví o třech maturantech na malém městě, kteří malůvkami zesměšní novinovou fotografii Reinharda Heydricha a stávají se tak obětí msty, jež v roce 1942 nemůže mít jiné než tragické vyústění. Jediný, kdo se za studenty veřejně postaví, je starý profesor klasických jazyků v podání Františka Smolíka. Ten za svůj herecký výkon získal Zlatou medaili na filmovém festivalu v Benátkách. Janu Brejchovou pak za roli Jany Skálové ocenila Stříbrnou plachtou Mezinárodní federace filmových kritiků ve švýcarském Locarnu. Po filmu následuje na artu od 22:00 dokument o jeho režisérovi Zlatá šedesátá II: Jiří Krejčík (2015).
František Smolík jako profesor klasických jazyků před svými studenty ve snímku Vyšší princip, foto: Československý státní film
