Lištičky čili kapitál, expanze a moc. Ivana Uhlířová v nové inscenaci klasického dramatu
Městská divadla pražská (MDP) uvádějí na své scéně ABC klasické americké drama Lištičky v režii Michala Dočekala. Hlavní ženskou roli ztvárnila ve stejnojmenném filmu ze čtyřicátých let slavná Bette Davis. V ABC hraje roli Reginy Gidenssové Ivana Uhlířová a právě herecký výkon nejen její, ale i jejích kolegů, je předností této inscenace.
Tvůrci si vybrali hru Lilian Hellmanové z roku 1939 postavenou na hutných konverzacích. Podnikatelské rodině Hubbardových nestačí jejich dosavadní zisky. Chtějí svůj byznys rozšířit. Potřebují investovat a zápletka se roztáčí právě kolem sporu o peníze. Tato situace ukazuje postavy v jejich nejhorší, a zároveň nejpravdivější verzi. V sobeckosti ústřední sourozenecké trojice – Benjamin (Viktor Dvořák), Oskar (Milan Kačmarčík) a Regina (Ivana Uhlířová) – se rozkládá lidskost a probouzí absolutní touha po kapitálu generujícím moc a vliv.
Postavení rodiny Hubbardových se odráží ve vizuálu inscenace. Kostýmní výtvarnice Zuzana Krejzková navrhla krásné róby i saka, kolem krku perly. Scénograf Dragan Stojčevski volil tlumené hnědé tapety s dominantní pohovkou stejné barvy. Barevný minimalismus působí luxusně. Stojčevski umí do scénografie rafinovaně vtisknout určitý pocit a nastavit atmosféru prostoru. Opětovně na mě jeho práce působí silně, podobně jako u inscenace Bílá nemoc, na níž v Městských divadlech pražských rovněž spolupracoval s dramaturgyní Barborou Hančilovou a režisérem Dočekalem.
Tvrdí lidé. Záběr z inscenace Lištičky v Městských divadlech pražských v režii Michala Dočekala, foto: MDP – Martin Špelda Ivana Uhlířová v postavě Reginy Gidenssové hledá její nejednoznačnost. Nechává prostupovat záblesky minulosti do svého současného pohledu. Někdejší křivda, ponížení i nedoceněnost se odrážejí v její nynější povýšenosti, chladnokrevnosti, ve volbě bezpáteřní cesty. Uhlířová umí pospojovat rozličné barvy charakteru. Chvíle komického nadhledu zboří v surový až naturální herecký výraz. Velmi dobře vyladěna je s Tomášem Pavelkou v roli jejího manžela Horáce Gidensse. Pavelka využívá fyzického handicapu postavy, upoutané na kolečkové křeslo, pro expresivní práci s hlasem a je Uhlířové rovnocenným partnerem v konverzačním duelu.
Inscenace je však pro mě osobně poněkud záhadou. Přes všechny výše popsané kvality včetně výborné práce s light designem, která stojí za nádhernými jevištními obrazy, mnou výsledek neotřásá, neproniká „dovnitř“. Rozumím výběru titulu z pohledu tematických možností i aktuálnosti příběhu. Peníze coby nástroj rozpadu sourozeneckých vztahů. Rodina jako obraz společnosti, jejíž určující kvalitou je kapitál. Výběrem Lištiček dostává tvůrčí tým na jeviště své vidění světa, aniž by musel předlohu znásilňovat.
Ráda bych vyzdvihla ještě jeden aktuální moment Lištiček. Ukazují snahu ženy obstát v takto nastaveném světě. A Regina Gidenssová je v něm ženou kráčející tvrdě za svým. Jakkoliv nesympatická či protivná nám může být, otázka musí znít: Má jinou možnost? Za jakou cenu? A především: Bylo by nám její chování tak proti srsti, kdyby byla mužem?
Městská divadla pražská, Praha – Lillian Hellmanová: Lištičky
Režie: Michal Dočekal, inscenační úprava: Michal Dočekal, Barbora Hančilová, překlad: Viktor Janiš, dramaturgie: Barbora Hančilová, scéna: Dragan Stojčevski, kostýmy: Zuzana Krejzková, hudba: Jiří Hájek.
Premiéra: 21. září 2024, psáno z předpremiéry 18. září 2024.
