Špatná reklama, taky reklama aneb O spisovatelích a vydávání knih v éře internetu

V pořadí pátý román R. F. Kuangové (* 1996), který v originále vyšel v roce 2023 pod názvem Yellowface, tedy Nažluto, se její dosavadní tvorbě docela vymyká. Opouští v něm žánr fantasy, v němž si předešlými tituly vydobyla renomé: počínaje nominacemi na ceny Nebula nebo World Fantasy Award za debut Maková válka (česky 2022), na nějž navázala dvěma dalšími díly, a konče ziskem cen Locus či Nebula za román Babylon neboli Nutnost násilí (česky 2024). V Nažluto se Kuangová přesouvá se nejen do současného reálného světa a za oponu svého vlastního řemesla.

Autorka tak činí prostřednictvím „čistého“ textu – žádné citáty a podobně, pouze kapitoly bez názvů (první až dvacátá čtvrtá), což je změna ve srovnání s Babylonem (věnovaným tématu překladatelství), kde každou kapitolu uvádí motto a důležitou roli sehrává poznámkový aparát. O to bohatší je tentokrát skladba prostředí: zahrnuje většinu stěžejních článků řetězce, jenž vede od rukopisu ke čtenářstvu. A protože řada z profesí nebo skupin tohoto výrobního procesu je v románu aktivně přítomna, text vyniká pestrostí komunikačních kanálů (esemesky, e-maily, skupinové chaty, sociální sítě, novinové články a další).

Příběh začíná smrtí mladé (patřilo by jí členství v pověstném Klubu 27), ale již úspěšné literátky jménem Athena Liu, kterou s autorkou knihy leccos spojuje – jde o Sinoameričanku mající akademické vzdělání a na kontě několik bestsellerů inspirovaných čínskou historií. Hlavní hrdinkou románu je očitá svědkyně této tragické události, její přítelkyně June Hayward, rovněž spisovatelka. June všem postrádá Athenin exotický původ – narodila se ve Filadelfii bílým rodičům – i spisovatelský kredit, přestože obě začínaly na téže pomyslné startovní čáře (absolventky Yaleovy univerzity se zájmem o psaní). Zatímco s tím prvním pochopitelně příliš nenadělá (vymyslí si alespoň asijsky znějící pseudonym Juniper Song), kvůli úspěchu je odhodlána jít i přes mrtvoly. Neboli: z bytu zesnulé kamarádky si odnese rozpracovaný rukopis románu, který přepracuje a vydá pod vlastním jménem. Z knihy se stane bestseller a ona si užívá pozornost médií, čtenářské ovace a vůbec vše, co s sebou status oceňované i prodávané autorky přináší.

„Žiju Athenin život. Zažívám knižní průmysl tak, jak má fungovat. Prorazila jsem ten skleněný strop,“ raduje se June. I když si je vědoma problematičnosti svého jednání, přesvědčivě si je omlouvá a obelhává i sebe samu. Dokonce prohlásí: „A třeba by to tak Athena i chtěla.“ Nestačíme se divit, kam až ji podvody a lži v dnešní době dostanou.

Rebecca F. Kuangová se narodila 29. května 1996 v čínském Kantonu. V jejích čtyřech letech rodina emigrovala do USA. Má titul MPhil v oboru čínská studia z Cambridge a titul MSc v oboru moderní čínská studia z Oxfordu; nyní studuje doktorát z východoasijských jazyků a literatur na Yale, zdroj/foto: rfkuang.com – Julian Baumann

Nejen čtenáři, ale i sledující

Ačkoliv tuzemští čtenáři mohou sáhnout po vícerých titulech nahlížejících do zákulisí knižní branže – lze vzpomenout loňské české vydání románu norské prozaičky Niny Lykke Nejsme tady pro zábavu –, R. F. Kuangová zachází v tomto směru patrně nejdál, a to v obou významech tohoto slovního spojení. Nejenže se jí podařilo do románu vměstnat úctyhodné množství postřehů a informací týkajících se spisovatelské profese a fungování knižních nakladatelství, literárních časopisů, autorských čtení, spisovatelských workshopů, čtenářských platforem apod. Zároveň si nebere servítky a řadu problematických rysů knižního provozu ústy své protagonistky kritizuje.

Nutno podotknout, že literární provoz v USA se od toho českého značně liší, a není to výhradně otázka velikosti knižního trhu. Podstatné však je, že příběh tím netrpí, všechno představuje přirozenou součást fikčního světa, do něhož hrdinka románu osobitým způsobem zasvěcuje.

Těžištěm příběhu zůstává univerzální lidská závist, která June přiměje zabředávat stále hlouběji do vlastních polopravd a při tom odhalovat i nejskrytější a nejtemnější stránky své osobnosti, stejně jako značně ambivalentní povahu svého vztahu k mrtvé kamarádce a literární souputnici. Funkci jakéhosi katalyzátoru hrdinčiných proměnlivých nálad, promítajících se následně i do jejích dalších kroků, zastávají sociální sítě v čele s Twitterem (dnes X), majícím v USA nesrovnatelně větší dosah a vliv než v ČR. Na tomto místě se hodí připomenout tragikomický román Komnata ozvěn (2021, česky 2022), v němž světoznámý irský spisovatel John Boyne mimo jiné zachytil toxicitu sociálních sítí, kterou na vlastní kůži zažil po vydání své prózy s queer tematikou Můj brácha se jmenuje Jessica (2019, česky 2020). Pro hrdinku knihy Nažluto je počet sledujících takřka stejně důležitý jako množství čtenářů, ačkoliv se na vlastní kůži přesvědčí o dvojsečnosti vystupování na internetu, který je dobrý sluha, ale zlý pán, a kde příval serotoninu z přibývajících lajků může kdykoliv utnout jediný jedovatý komentář.

Obálka českého vydání graficky vychází z anglického originálu, repro: Host

Produkuj a prodej se

Autorka příběh dovedně graduje. Protagonistku dovádí až na práh macbethovského šílenství; nechybí ani motiv ducha, byť pro naši dobu příznačně jen ve stroji, a sice v podobě twitterového účtu. Text se tím trochu překvapivě, ale nenásilně překlápí do polohy thrilleru. Ani tehdy nepřestává R. F. Kuangová – sama světoznámá tvůrkyně bestsellerů – nesmlouvavě odhalovat a glosovat stinné stránky literárního světa, v němž je podle všeho dosti obtížné uchovat si čistý štít a nezištnou lásku k psaní.

Tady několik hrdinčiných vět: „(…) po vstupu mezi profesionály se psaní najednou stane otázkou pracovní řevnivosti, neprůhledných marketingových rozpočtů a nižších záloh, než jaké berou vaši vrstevníci. Přicházejí redaktoři a šťourají se ve vašich slovech, vaší vizi. Marketing a inzerce vás nutí zhustit stovky stránek precizních, nuancovaných úvah do uhlazených sloganů o délce jednoho tweetu. Čtenáři vnucují svá vlastní očekávání nejen vašemu příběhu, ale i vašim politickým názorům, vaší filozofii, vašemu postoji ke všem etickým otázkám. Výsledným produktem se nestane vaše psaní, ale vy – vás vzhled, vaše duchaplnost, vaše vtipné hlášky a frakční příslušnost v internetových roztržkách, na které ve skutečném životě všichni serou.“

Samozřejmě, je na rozhodnutí každého spisovatele či každé spisovatelky, zda přijme svět kalkulací a kompromisů. Pokud však nad potřebou psát převáží potřeba být čten(a), nic jiného dnes prakticky nezbývá. Tomuto poselství knihy, kterou R. F. Kuangová označuje za „horor o osamělosti v krajně soutěživém odvětví“, sice v závěru trochu podrážejí nohy autorčina děkovná slova na adresu jejího domovského nakladatelství HarperCollins (je součástí v knize zmiňované „velké pětky“ největších nakladatelství v USA), ovšem s jistými výhradami, danými odlišností amerického a českého literárního provozu i trhu, jej lze vztáhnout rovněž na poměry panující v dotyčné branži u nás.

Jenže v současné české beletrii podobnou knihu bolestně postrádáme (stranou ponechme starší díla typu Škvoreckého Lvíčete). Náměty z nakladatelského prostředí tady v poslední době posloužily pouze k umělecky nepřesvědčivé kritice dopadu tvrdého kapitalismu na knižní trh v devadesátých letech (román Magdaleny Wagnerové Dva koně se sedmi nohama) nebo k odlehčenému exkurzu do historie českého písemnictví – viz Kniha, kterou posypal hvězdný prach od Nory Eckhardtové.