Začíná nový cyklus Česká detektivka. Jaromír 99 v ArtZóně. Mladý Franco Nero v thrilleru

ČT art v týdnu od 3.října

televize
Co z programu stanice ČT art v tomto týdnu nepřehlédnout?, foto: Unsplash – Ajeet Mestry

Pondělí 3. října, 22:55

Sladký čas Kalimagdory

Pitoreskní stominutový československo-západoněmecký film z roku 1968 podle románu Jana Weisse Spáč ve zvěrokruhu v režii Leopolda Laholy (1918–1968). Jonáš Rebenda žije podle toho, jaké je zrovna roční období – na jaře si hraje jako malé dítě, v létě je plný mladické síly, na podzim se z něj stává unavený, nemocný muž a na zimu se uchýlí do horské salaše, kde ulehá ke spánku. Jak prožít celý život za jediný rok? A lze navázat plnohodnotné vztahy s ostatními, když váš čas plyne prostě jinak?

Dramatik, prozaik a scenárista Leopold Lahola byl pozoruhodnou osobností. Narodil se v Prešově, jako Žid se štěstím přežil druhou světovou válku (v níž ztratil veškeré své příbuzenstvo), v roce 1949 se odstěhoval do Izraele, kde spoludefinoval tamní rodící se kinematografii. Později odešel do Spolkové republiky Německo a v šedesátých letech se pozvolna vrátil i na československou scénu. Premiéry filmu Sladký čas Kalimagdory, v níž diváci mohou v plejádě slovenských a německých herců spatřit mezi jinými i Magdu Vášáryovou, se Lahola nedožil – v lednu 1968 podlehl v Bratislavě infarktu, premiéra se konala o čtvrt roku později v Kolíně nad Rýnem.

Sladký čas Kalimagdory Pitoreskní československo-západoněmecký film z roku 1968 Sladký čas Kalimagdory, foto: archiv ČT

Úterý 4. října, 20:15

ArtZóna

Pozvání do ArtZóny přijal Jaromír 99. V devadesátých letech se prosadil jako zpěvák, skladatel a textař jesenické kapely Priessnitz, je ale také vyhledávaným komiksovým kreslířem. Mezi jeho nejznámější počiny patří Alois Nebel, kterého vytvořil společně s Jaroslavem Rudišem, ale třeba i komiksy Zámek, Zátopek nebo Věra Čáslavská.

Spolu s historičkou umění Pavlou Pečinkovou navštívíme výstavu výtvarnice Věry Novákové Via vitae v pražském Centru současného umění DOX. Rubrika fenomén se zaměří na filmovou gramotnost na českých školách. Měla by se vyučovat filmová výchova? Diskutovat bude koordinátorka mezinárodního vzdělávacího programu CinEd Eva Spilková a pedagožka FAMU Tereza Czesany. O filmové výchově si už teď můžete přečíst na našem webu.

Jaromír digitálně kreslí Emila Zátopka Jaromír Švejdík při práci na komiksu o Emilu Zátopkovi. Záběr z dokumentu Jaromír 99 – tam odkud jsem, repro: ČT

Středa 5. října, 21:35

Česká detektivka (1/9)

Nový cyklus na ČT artu! V jeho prvním díle vás Ondřej Vetchý (který mimochodem hraje majora Kozáka v nyní uváděném seriálu České televize Případy 1. oddělení) provede detektivním světem cliftonek a Karla Čapka. Léon Clifton je fiktivní postava detektiva, kterého stvořili Jaroslav Pulda a Alfons Bohumil Šťastný, jeho fiktivní paměti vycházely mezi lety 1906–1911 v pražském nakladatelství Rudolfa Storcha. Karel Čapek se do dějin české detektivky zase zapsal zejména dvěma knihami povídek: Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy. V nich (nejen) policejní úředník z Prahy doktor Mejzlík rozplétá záhadné každodenní události, ale také skutečné vraždy. Cyklus Česká detektivka vznikl na základě předloňské knihy Michala Jareše a Pavla Mandyse Dějiny české detektivky. Oba autoři také v cyklu režírovaném Adélou Sirotkovou vystupují.

Ondřej Vetchý Novým cyklem České televize vás provede Ondřej Vetchý, foto: Eva Koňaříková, archiv ČT

Čtvrtek 6. října, 22:15

Naši kluci (4/10)

Americko-izraelská minisérie z roku 2019 v režii Josepha Cedara a Tawfika Abu Waela. V létě roku 2014 ozbrojenci Hamásu unesou a zavraždí tři židovské mladíky. Izrael je šokován a otřesen. O dva dny později se v lese na západním okraji Jeruzalému najde upálené tělo palestinského teenagera. Simon, agent izraelské bezpečnostní služby Šin Bet, se v následujících dnech pustí do vyšetřování případu. Kde leží spravedlnost, když na obou stranách umírají něčí synové? Jedná se o čtvrtý díl s názvem Šahíd úsvitu, předešlé epizody jsou dostupné v iVysílání.

Série Naši kluci Americko-izraelská minisérie z roku 2019 v režii Josepha Cedara a Tawfika Abu Waela Naši kluci, foto: archiv ČT

Pátek 7. října, 22:50

Tiché místo na venkově

A vedle Sladkého času Kalimagdory ještě jeden film z roku 1968, tentokrát italsko-francouzský mysteriózní thriller režiséra Elia Petriho (1929–1982); tvůrce, který kromě jiného získal Zlatou palmu v Cannes (Dělnická třída kráčí do ráje, 1971) i Oscara za zahraniční film (Podivné vyšetřování, 1969). V Tichém místě na venkově prochází expresionistický malíř tvůrčím blokem, už několik měsíců nedokončil žádný obraz. Život v přepychovém bytě uprostřed Milána, který sdílí se svou zámožnou přítelkyní a agentkou v jedné osobě, ho přivádí k šílenství. Přesídlí proto svůj ateliér do zpustlé vily na benátském venkově v naději, že tam se jeho stav zlepší. Jenže stále víc se propadá do tajemného příběhu o mladé a tragicky zesnulé šlechtičně, která v jeho vile zemřela na sklonku války… Elio Petri do hlavních rolí obsadil Franca Nera a Vanessu Redgraveovou. Petri detektivní linku doplnil o esejistický rozměr, kdy se ptá, zda je v dnešním světě tvůrčí svoboda vůbec možná a za jakou cenu jí lze dosáhnout. I tak bývá Tiché místo na venkově řazeno k takzvaným giallo filmům. To byl filmový a literární žánr typický pro italskou kulturu šedesátých a sedmdesátých let. Giallo filmy se vyznačují krvavými scénami, stylizovanou kamerou, důrazem na atmosféru a neobvyklou hudbou, erotickou tematikou. Mimochodem: hudbu k Tichému místu na venkově napsal Ennio Morricone.

Tiché místo na venkově Italsko-francouzský mysteriózní thriller režiséra Elia Petriho Tiché místo na venkově, foto: archiv ČT

Sobota 8. října, 21:45

Dzidzio pašerák

Komedie z roku 2017, režírovaná Olegem Borščevským, je autorským projektem ukrajinského zpěváka, herce a performera Mychajla Chomy (* 1983), který alter ego Dzidzia původně vytvořil pro vystupování se stejnojmennou kapelou. Kariéra oblastního zpěváka Dzidzia je v troskách, stejně jako jeho nedostavěná hacienda, na niž mu půjčila jeho matka a teď chce dluh splatit. Dzidzio navíc ještě naboural luxusní vozidlo místního mafiána, který po něm vymáhá tři tisíce eur. Kde na to všechno vzít? Dzidzio vidí svou šanci v pašování cigaret do Polska. Dzidzio pašerák se stal nejnavštěvovanějším ukrajinským filmem všech dob, získal také ocenění diváků v obnovených Národních filmových cenách Ukrajiny zvaných Zlatá káča.

Dzidzio pašerák je druhým z filmů v rámci cyklu Říjen s Ukrajinou, který představuje některá díla soudobé ukrajinské kinematografie. Tím prvním bylo 1. října psychologické drama Mariny Stěpanské Střemhlav o náhodném setkání v nočním Kyjevě, které navždy změní dva životy. Rodinné drama Hnízdo hrdličky (režie Taras Tkačenko) přijde na řadu 15. října. Sérii uzavře 22. října film Čerkasy, inspirovaný skutečnými událostmi, k nimž došlo v únoru 2014, kdy ze země po kyjevských protestech utíká bývalý prezident Viktor Janukovyč (režie Tymur Jaščenko).

Tiché místo na venkově Komedie z roku 2017 Dzidzio pašerák, režírovaná Olegem Borščevským, je autorským projektem ukrajinského zpěváka, herce a performera Mychajla Chomy, foto: archiv ČT

Neděle 9. října, 21:35

Neskutečný život Bustera Keatona

Americká komedie z roku 1957 inspirovaná životem a filmy hvězdy němého filmu Bustera Keatona (1895–1966), známého pod přezdívkou „Kamenná tvář“. Joseph Frank Keaton se narodil do rodiny varietních umělců, kočoval s nimi po Spojených státech a odmala s nimi také vystupoval na jevišti pod značkou Tři Keatonové. Když mu byl necelý rok, spadl ze schodů, ale jako zázrakem se mu vůbec nic nestalo – proslulý kouzelník Harry Houdini, se kterým jeho otec právě vystupoval, tehdy zvolal: „My, what a buster!“ Od té doby mu nikdo neřekl jinak. Poté, co otec Bustera začal holdovat alkoholu natolik, že to znemožnilo společné vystupování Keatonů, se mladý komik rozhodl pro sólovou dráhu a jejich rodinná formace se rozpadla. Bezejmenný hrdina se spláclým kloboukem se však brzy stal jednou z nejoblíbenějších filmových postav tehdejší doby. V této filmové komedii, která se skutečným příběhem proslulého tvůrce nakládá spíše volně, hlavní postavu ztvárnil komik a tanečník Donald O’Connor.

Buster Keaton Donald O’Connor jako Buster Keaton, vlastním jménem Joseph Frank Keaton, foto: archiv ČT

Související