Právě zakončený rok nabídl řadu silných knih. Bohužel, covidem a následně válkou na Ukrajině znásobené problémy vedly k tomu, že zajímavá malá žánrová nakladatelství, jež jsme opakovaně zmiňovali v uplynulých letech, neprodukují tolik titulů jako dříve. S jedinou výjimkou – českokrumlovský Golden Dog pokračuje v rozšiřování záběru a vytahování domácího hororu z undergroundu (a rovněž si dopřává čím dál víc překladových titulů) když ne do mainstreamu, tak aspoň do viditelných míst. Kromě pozoruhodné edice Zrnka temnoty (tedy svazky zhruba do sto padesáti stran) stojí za pozornost, že autoři a autorky kolem Golden Dogu navazují osobní i pracovní kontakty se zahraničními hvězdami žánru. Jestli někde česká literatura momentálně drží prst na stříkající tepně doby, tak právě v hororu.

Odebírejte náš newsletter

a my vám pravidelně doručíme ty nejzajímavější články a videa

To chci!

Ano, pro mainstreamové publikum se to může jevit jako bizarní, makabrózní a brakové, ale – jak říkaly naše babičky – asi tomu tak mělo být. Ostatně, co jiného byste od undergroundově založených autorů obskurních žánrů čekali? Zajímavé horory nového i staršího data také nyní programově nabízí na překladovou literaturu zaměřená značka FOBOS.

Dva hlavní hráči na poli představování toho nejlepšího ze současné zahraniční fantastiky, Argo a Host, letos opět nabídli několik silných titulů, ale zároveň mnohem více dbají i na pokrytí „konzumnější“ fantastiky. To je případ Makové války od R. F. Kuangové (Host) a Hněvu Draků Ewana Wintera (Argo). Oba romány rezonují především mezi mladšími generacemi čtenářů i získávají ocenění; z mého pohledu jde spíše o příslib než o okamžité gamechangery. Z podobného soudku je Hostem vydaný Vládce džinů, který rozvíjí exotické steampunkové variace na orientální kulturu (v tomto případě Káhiru, která se díky džinům stala na sklonku devatenáctého století světovou metropolí).

U Arga musíme opět zdůraznit péči, kterou věnuje (znovu)vydávání klasických děl. V roce 2022 se objevil nejen skvělý kyberpunk Hardware či nové vydání ikonické space opery Setkání s Rámou, ale i Zmenšující se muž Richarda Mathesona, na nějž nedá dopustit – jako na jeden ze zásadních amerických hororů dvacátého století – sám Stephen King.

Jedna báseň

Autoři čtou

Jedna báseň

Autorky čtou

Více…

Své si odvedla i tradiční žánrová nakladatelství. Především Nakladatelství Epocha pokračuje v budování silné stáje českých jmen – nové romány vydali Kristýna Sněgoňová, Michaela Merglová a František Kotleta. FANTOM Print jako bonus ke své klasické nabídce rozjel label ConQueer zaměřený na všechny podoby queer literatury (prvním titulem se stal Dům v blankytně modrém moři od TJ Kluneho). Polaris pokračuje v zásobování tituly z multiversa Warhammer. A zajímavou fantastiku opět sledovaly i značky specializované na young adult (v rámci YOLI například vyšla v zahraničí oceňovaná Železná vdova).

Do následujícího výběru již tradičně nezařazuji tituly, na nichž jsem se jakkoliv podílel (tedy především knihy z produkce značky Laser), a reedice – pokud ovšem výsledná podoba není natolik odlišná či pozměněná, že si zaslouží výjimku, což pro loňskou produkci jednoznačně platí u prvního svazku Velké knihy Zeměmoří od Ursuly K. le Guinové.

TOP TEN

Obal svazku završujícího trilogii Věk šílenství, repro: Polaris

Joe Abercrombie: Moudrost davů
Přeložila Olga Machačová. Polaris, Frenštát pod Radhoštěm 2022, 512 stran, doporučená cena 499 korun.

Završení trilogie Věk šílenství je jedna velká jízda. V první polovině se dočkáme možná i více zvratů než v předchozích dvou dílech dohromady. A namísto velkolepého finále pak dostaneme utahování šroubu beznaděje, cynismu a všeobecné únavy lidského a hlavně morálního materiálu. Angličan Joe Abercrombie (* 1974) se tentokrát inspiroval v dějinách Velké francouzské revoluce a zakomponování jejích výstřelků do ryzího fantasy světa je přesně tím příslovečným hřebíčkem do rakve víry v lidskou dobrotu a ideály, jakou potřeboval, aby své depresivní poselství dotáhl k dokonalosti. Nejhorší na tom je, že je to pořád nejvtipnější kniha široko daleko. Těžko říct, co to o nás vypovídá.

Obálka s ilustrací Tomáše Kučerovského, repro: Gnóm!

Laird Barron: Černá hora
Přeložil Jakub Němeček. Gnóm!, Praha 2022, 336 stran, náklad 2000 výtisků, doporučená cena 329 korun.

Pokračování skvělého noiru Američana Lairda Barrona (* 1970) Krev je můj chleba má o něco pomalejší rozjezd než jednička, ovšem o to důsledněji se zde prolíná autorova znalost hororu a jeho jazyka s touhou napsat si ultimátní moderní drsnou školu. Izajáš Coleridge tentokrát pátrá po záhadném nájemném vrahovi, je odhodlán pomstít nebohou kočku a nechat pro klid duše usouložit svého přítele nejzábavnější femme fatale tohoto tisíciletí. A také trousit popkulturní narážky i citovat až encyklopedické znalosti nejrůznějších mytologií. To vše (v již typicky vymazleném) překladu Jakuba Němečka. V originále už vyšel třetí díl a bude zajímavé sledovat, zda se Barron někdy vrátí na pole čistého hororu, či nikoliv. Černou horu jsem zde vloni samostatně recenzoval.

Obálka svazku, který představuje prózy jednoho z nejlepších fantasy cyklů historie, repro: Triton a Argo

Ursula K. Le Guinová: Velká kniha Zeměmoří – svazek první
Přeložili Petr Kotrle, Olga Machačová a Irena Přibylová. Ilustrace Mikuláš Podprocký. Argo a Triton, Praha 2022, 736 stran, doporučená cena 898 stran.

Svazek obsahuje čtyři první romány ze světa Zeměmoří. Teoreticky jde pouze o nové vydání již existujících překladů. Ovšem: ke každému příběhu jsou zde z pera autorky přidány předmluva a doslov. Což je fascinující čtení nejen díky náhledu do autorské dílny Ursuly K. Le Guinové (1929–2018), nýbrž i do debat, které kdysi hýbaly americkou fantastikou. Především čtvrtý díl Zeměmoří měl i u nás kdysi – kvůli autoritativním esejům Andrzeje Sapkowského – pověst zlé, feministické, „protimužské“ (ať už to znamená cokoliv) knihy. Přesvědčit se na vlastní kůži, jak se to má ve skutečnosti, je příležitostí znovu si připomenout jeden z nejlepších fantasy cyklů historie. Navíc se skvělými ilustracemi Mikuláše Podprockého.

Prostě bizár. Autorem obálky je Ed Mironiuk, repro: Carcosa

Bizarropolis. Antologie bizarro fiction českých autorů
Sestavili Kristýna Heidingerová a Roman Bílek, překlad Milan Žáček. Carcosa, Kroměříž 2022, 344 stran, doporučená cena 399 korun.

Jako příklad živelnosti tuzemského hororu jsem uváděl nakladatelství Golden Dog, ovšem paradoxně zde musím vypíchnout projekt Carcosy, jiného malého nakladatelství zaměřeného na horor (i zde se objevila řada autorů a autorek z goldendogovské stáje). Oním projektem je antologie Bizarropolis. Obsahuje dílka ryze hororových specialistů, ale například i Petra Stančíka či Ivana Adamoviče + coby bonus text Američana Carltona Melicka III. Antologie vychází z nejpunkovějšího subžánru fantastiky současnosti. Bizarro jsou příběhy divoké, úchylné, zábavné. Jejich čtení na veřejnosti (i díky barvitě ujetým obálkám) je krásný test toho, kolik je ve vašem okolí úzkoprsých maloměšťáků. To je právě ten prst na tepně doby.

Dost možná nejlepší kniha, jakou Američanka Becky Chambersová zatím napsala, repro: Host

Becky Chambersová: V jednom zapadlém koutě galaxie
Přeložila Michaela Šprtová, Host, Brno 2022, 384 stran, doporučená cena 449 korun.

Završení série space oper Poutníci je dost možná nejlepší knihou, jakou zatím Američanka Becky Chambersová (* 1985) napsala. Na odlehlém galaktickém ekvivalentu odpočívadla u dálnice se sejde partička sapientů (tedy rozumných mimozemšťanů, z nichž ani jeden není člověkem), a prostě zabíjejí čas. Povídají si, navštěvují se a přemýšlí, jak zpoždění ovlivní jejich další životy, dokud si nevšimnou, že ty hlavní změny už probíhají – protože se otevřeli a dokázali na oplátku vcítit do druhých. A komu záleží na tom, jestli ten někdo má krunýř nebo komunikuje barvami? Nakonec je to, co nás spojuje, vždy důležitější než to, co nás rozděluje. V zapadlých koutech Galaxie i na té naší malé planetce. Rovněž tuto prózu jsem tu samostatně recenzoval.

Obálka českého vydání Kláry a Slunce. Jde o sedmou obdobně graficky upravenou Ishigorovu knihu, kterou vydalo pražské Argo, repro: Argo

Kazuo Ishiguro: Klára a Slunce
Přeložila Alena Dvořáková. Argo, Praha 2022, 344 stran, doporučená cena 448 korun.

Japonsko-britský nositel Nobelovy ceny Kazuo Ishiguro (* 1954) se nenápadně, ale jistě stal žánrovým autorem. Klára a Slunce je jeho druhým sci-fi dílem. Tentokrát ze světa, kde lidem, především dětem, slouží inteligentní roboti coby společníci, sourozenci i domácí mazlíčci. Jedním takovým robotem je titulní Klára, která vykazuje svérázné vidění a chápání světa; otázkou ovšem je, zda nakonec neměla pravdu. Ishiguro je mistr náznaků, nespolehlivých vypravěčů, a ještě nespolehlivější paměti. A mistrem v kladení otázky, co to znamená být, či nebýt člověkem. Melancholická tragédie, která si zachovala obdivuhodnou dávku optimismu. I Kláru a Slunce jsem tady recenzoval.

Jeden svazek dvě obálky. Z jedné strany knihy se nacházejí texty souboru Žízeň, z druhé souboru Hlad, repro: Argo

Jozef Karika: Hlad / Žízeň
Přeložil Jiří Popiolek. Argo, Praha 2022, 352 stran, doporučená cena 448 korun.

Nejnovější tuzemský svazek nejlepšího slovenského autora hororů Jozefa Kariky (* 1978) se skládá ze dvou povídkových cyklů. Spojuje je jednak místo děje – Ružomberok a jeho okolí, především hora Čabrať – a jednak představa síly, která své oběti nutí ke strašlivým věcem či alespoň k otevření dveří mocnostem, pro něž je lidský život pouhou hračkou a morálka nepochopitelným konceptem. Některé povídky vypadají jako slovenské variace na určité epizody seriálu Akta X, ovšem jak do sebe postupně zapadají jednotlivé narážky a neúprosně se rozvíjejí motivy, je nad slunce jasnější, že by všemu tomu mystifikačnímu úsilí sice uvěřil pouze naprostý hlupák, ale zároveň také to, že do zmíněných slovenských lokalit by jel na dovolenou jen úplný magor.

Obálka s kresbou od Santiaga Betancura, repro: Medusa

Livia Llewellyn: Ta, co jde první
Předmluva Laird Barron. Přeložil Roman Tilcer. Medusa, Loštice 2022, 164 stran, doporučená cena 279 korun.

Druhá publikace malého nakladatelství Medusa překladatele Romana Tilcera, próza americké spisovatelky Livie Llewellyn (* 1963), je zdánlivou jednohubkou. Něco málo přes sto stran skromného formátu ovšem nabízí hutný příběh ze světa, v němž lovecraftovská prastará božstva jsou běžnou součástí reality – přesto se lidstvo snaží proniknout ještě hlouběji za závoje jejich tajemství. Prostě proto, že může. A tak ministerstvo porodnictví finišuje grandiózní plán, jehož součástí je obětování všech v konkrétní čtvrti, kde svůj čas tráví nudnou prací pro korporát i hrdinka novely. A právě v tom je Ta, co jde první geniální. V tom, jak ubíjející živoření od výplaty k výplatě propojuje s mýtem Cthulhu. Ideální četba na delší cestu městskou hromadnou dopravou na pravidelnou korporátní poradu. Ano, peklo sice jsou hlavně druzí lidé, ale někdy je tím peklem prostě pondělí. Více se o knize můžete dočíst v recenzi.

Obálka s ilustrací od Michaela Whelana, repro: Talpress

Brandon Sanderson: Rytmus války
Přeložila Milena Poláčková. Talpress, Praha 2022, 1120 stran, doporučená cena 989 korun.

Američan Brandon Sanderson (* 1973) je momentálně největší jménem klasické posttolkienovské fantasy a Archiv Bouřné záře je jeho nejmegalomanštějším z megalomanských projektů. Na vysvětlenou: v plánu má deset knih, Rytmus války je z nich čtvrtá a ani jedna ještě nešla pod tisíc hustě vysázených stran a desítky doplňujících ilustrací, skic, mapek a náčrtků světa zvaného Rošár a jeho fauny a flóry. Ten projekt už dávno nezahrnuje pouze Sandersona, běží o kolektivní dílo, na němž se podílí řada nejtalentovanějších lidí v branži (obálky například kreslí žijící legenda fantasy ilustrace Michael Whelan). Základem zůstává příběh a pravdou je, že se jedná o nejlepší věc, kterou Sanderson píše. Prototyp epické fantasy, do níž se ponoříte na celé týdny a vychutnáváte si svět, postavy, bohatý děj… prostě tu megalomanskou, ale perfektně fungující vizi.

Obálka s ilustrací od Johna Picacioa, repro: Argo

James Tiptree Jr.: Žena, kterou muži neviděli
Přeložili Viktor Janiš a Richard Podaný. Argo, Praha 2022, 504 stran, doporučená cena 788 korun.

Výbor z nejlepších povídek Jamese Tiptreeho Jr. je bez diskuse tou nejdůležitější knihou, jaká v této zemi v rámci fantastiky vloni vyšla. Pan Tiptree byl záhadným mistrem sci-fi, jehož povídky vyhrávaly ceny a otevíraly nová témata. A postupně se začalo řešit, zda onen pan Tiptree není náhodou ženou. Což vedlo třeba slavného amerického sci-fi spisovatele Roberta Silverberga k výroku, že to je naprostá blbost, protože na psaní Jamese Tiptreeho Jr. je něco typicky mužského. Pointa? Tiptree Jr. reálně byl ženou. A naprostou blbostí je autoritativní tvrzení, že existuje něco jako ihned rozpoznatelné mužské/ženské psaní. Žena, kterou muži neviděli je každopádně brutálně depresivní kniha a čím víc se o autorce zde obsažených příběhů dozvíte, a čím víc jich přečtete, tím víc se bortí jakékoliv předsudky, které v jednadvacátém století ještě můžete mít o sci-fi. A aby bylo jasno: pisatelčino jméno zní Alice Sheldonová (1915–1987). Kým byla? Zacitujme několik řádek z anotace Arga, které svazek Žena, kterou muži neviděli, publikovalo: „Za druhé světové války vstoupila do armádního letectva a ve službě pro letecké zpravodajství dosáhla na ženu v té době výjimečně vysoké hodnosti majora. Nabyté zkušenosti využila během své poválečné práce pro CIA, následně získala doktorát z experimentální psychologie. Veškeré své vědomosti a znalosti využívala během své spisovatelské dráhy, mužský pseudonym si přitom zvolila v rámci utajení před vládou, pro kterou pracovala, a zároveň tím chtěla poukázat na sexismus převládající nejen mezi autory a redaktory vědecko-fantastické literatury dvacátého století.“

Obálku navrhl Martin Svoboda, repro: Paseka

BONUS NA POMEZÍ: Salman Rushdie: Quijote
Přeložila Dominika Křesťanová. Paseka, Praha 2022, 462 stran, doporučená cena 489 korun.

Salman Rushdie (* 1947) je klasikem soudobé světové literatury. Ale, upřímně řečeno, jeho poslední dva romány nejen stály ve stínu jeho starších děl, ale i vlastní autobiografie (Joseph Anton: Vzpomínky), která byla jednou z Rushdieho nejlepších knih vůbec. Quijote je návratem do dob, kdy bylo radostí autora číst. Opulentní, zahlcující smysly, zábavný, pohrávající si s realitou… Vlastně je zde všechno, co dělalo Rushdieho knihy kdysi výjimečnými. Jen je to poněkud hořkosladké, protože jakkoliv se autor vybičoval ke skvělému výkonu, už to prostě působí jako… retro. Moderní královnou tohohle stylu je dnes Helen Oyeyemi (česky jí vyšly zatím dva romány – Dívka jménem Boy a Perník). Ale i tak: pokud by se mělo jednat o poslední autorův velký román, bylo by to důstojné rozloučení.