Letos česky vyšla ilustrovaná edice klasického díla Terryho Pratchetta a Neila Gaimana Dobrá znamení. Kanál Amazon Prime letos uvedl seriálovou adaptaci – a z ní je i tato fotka, na níž vidíme herce Michaela Sheena a David Tennanta, foto: Amazon

To nejlepší z literární fantastiky za rok 2019

Boris Hokr, 31. December 2019

Fantastika tvoří i nadále hlavní hybnou sílu popkultury. Nabízíme přehled toho nejzajímavějšího, co si pro nás ve fantasy, sci-fi a hororu připravili v končícím roce 2019 domácí nakladatelé. A protože nikdo není ostrovem sám pro sebe, dovolíme si i několik kroků stranou.

Stručné shrnutí na úvod: V podstatě platí, co jsme zde psali minulý rok.

A teď trochu podrobněji. Navzdory utlumení produkce ostravského FANTOM Printu, který se však ke konci roku vzchopil a připravil hned několik zajímavých titulů (především epickou fantasy Lebky od Briana Staveleyho), platí, že se nekonal žádný soumrak malých a středních žánrových nakladatelství. Talpress vedle několika novinek připravil ilustrovanou edici klasického díla Terryho Pratchetta a Neila Gaimana Dobrá znamení (kanál Amazon Prime letos uvedl seriálovou adaptaci) a třetí díl monumentální fantasy série Archiv Bouřné záře od Brandona Sandersona, současné nejzářivější hvězdy mnohadílných ság. Kniha Meč přísahy slouží jako ukázka spolupráce spisovatele a celého týmu výtvarníků (například legendárního Michaela Whelana) i designérů, čemuž odpovídá i cena (ta doporučená je 949 korun).

Vlevo Brandon Sanderdon, vpravo obálka Meče přísahy Meč přísahy, třetí díl monumentální fantasy série Archiv Bouřné záře od Brandona Sandersona (autor na snímku vlevo). Kniha Meč přísahy slouží jako ukázka spolupráce spisovatele a celého týmu výtvarníků (například legendárního Michaela Whelana) i designérů, foto: Savanna Richardson/ BYU, repro: Talpress

Dařilo se i Brokilonu, firmě z pražských Nuslí, byť na největší titul této značky – totiž pokračování rozmáchlé science fiction série Algor Jana Hlávky a Jany Vybíralové – si musíme počkat do příštího roku. Tím znovu dojde na souboj této série s cyklem Vilmy Kadlečkové Mycelium, jehož závěrečný díl by mělo Argo brzy vydat. Firma Polaris pokračuje v přípravě knih ze světa Warhammeru (zaujal především „návrat marnotratného syna“ aneb v Praze usazeného Williama Kinga v románu Aenarionova krev). To značka Straky na vrbě nadále poskytuje prostor domácím autorům nejmladší generace. Pozornost si zaslouží především vtipné prolnutí rock’n’rollového románu s městskou fantasy v knize Karla Doležala Zombie, chiméry a rock’n’roll. Zároveň ovšem Straky na vrbě vydaly další velkou antologii, tentokrát věnovanou Praze (Praga – Caput regni).

Nakladatelství Epocha pokračuje v péči o zajímavé autorky – druhý román zde vydala Kristýna Sněgoňová (Zřídla) a svůj debut v Epoše publikovala Michaela Merglová (Píseň oceli). Třetího příspěvku se dočkala i řada antologií Ve stínu… editorského dua – a nyní následuje velká malá domů autora tohoto textu – Boris Hokr & Leoš Kyša; tentokrát byla tématem magie. Kromě tradiční sestavy jmen se v antologii objevily práce Viléma Koubka, který v nakladatelství Host pomáhá rozvíjet český splatterpunk (letos vydal román Organická oprátka), Theo Addaira (v rámci značky YOLI napsal LGBT bestseller Muffin a čaj, ale i young adult fantasy Na kraj světa, kterou vydal Laser) nebo Zuzany Strachotové (její dilogii Devět dní a Devět nocí vydal FANTOM Print).

Vzhledem k tomu, jak silně jsou propojené křty jednotlivých domácích titulů, ale i fanouškovské stránky nejen na sociálních sítích, jsou právě antologie důkazem, že navzdory konkurenčnímu prostředí a sílícímu vlivu velkých nakladatelských značek si český fandom uchovává vnitřní soudržnost a ochotu vyjít si v rámci možností vstříc. Úspěšně pokračují ve své misi „překladatelská“ nakladatelství Carcosa a Gnóm. A velmi zajímavé tituly začalo vydávat malé nakladatelství Planeta9. Jen škoda, že chystaný restart Akademie science fiction, fantasy a hororu byl posunut na příští rok.

Nicméně dominance Arga a Hostu jak co do objemu, tak co do produkce „velkých“ titulů letos pokračovala. Značka Laser, akvizice Euromedia Group a.s., se v uplynulém roce spíše konsolidovala a snažila se dotáhnout některé své starší projekty. Nicméně i tak se v Laseru objevilo několik zajímavých knih – pozornost si zaslouží především Srdce ztraceného od Tada Williamse, jímž se tvůrce vrátil do světa populární trilogie Trůn z dračích kostí, podpořené autorovou návštěvou na Světě knihy Praha.

Americký spisovatel Tad Williams na festivalu Svět knihy Praha 2019 Americký spisovatel Tad Williams na festivalu Svět knihy Praha; 10. květen 2019, foto: ČTK – Markéta Vojtíková

TOP TEN

Poznámka: Zařazuji výhradně tituly, jež se v roce 2019 dočkaly prvního českého vydání. Řazeno abecedně.

Iain M. Banks: Hráč (Planeta9, Praha)

Loni česky vydaný román Pomysli na Fléba byl vykoupením pro všechny fanoušky předčasně zemřelého skotského spisovatele Iaina M. Bankse (1954-2013). Rovněž Hráč má za sebou složitou historii tuzemského vydávání – tentokrát však ne tak tragickou, jako byl grandiózně zprzněný první překlad Consider Phlebas. Hráč místo toho snad deset let figuroval v edičním plánu Arga v překladu Viktora Janiše, aby jej nakonec pro Planetu9 přeložil Pavel Bakič (ten si již bravurně poradil například s romány Williama Gibsona).

Druhý román z cyklu space oper Kultura vypráví o lidském hráči, který se domníval, že jej už nečeká žádná výzva. Pak se však objeví možnost zastupovat Kulturu coby hráč azadu v Azadské říši. Výsledky hry nerozhodují o prkotinách typu body do žebříčku nebo sebevědomí vítěze. Azad určuje, kdo bude jaké zastávat posty v říši, a slouží jako nástroj kontroly nepohodlných sociálních vrstev i jedinců nesprávného pohlaví. Z prosté zábavy se brzy stává válka kultur. Iain M. Banks napsal další hořkou grotesku, na niž se nezapomíná.

Iain M. Banks: Hráč Iain M. Banks: Hráč (Planeta9, Praha)

ALTERNATIVA K VÝŠE UVEDENÉMU TITULU:
Neal Stephenson & Nicole Gallandová: Vzestup a pád agentury DODO (Argo, Praha)

Aneb jak za pomoci vědeckých postupů zrekonstruovat funkční magii, která před několika lety zmizela z našeho světa. Rozmáchlá freska naplněná podmanivými detaily a chytrými nápady mixuje několik žánrů. Výsledkem je román, který musí potěšit všechny, jimž se stýská po časech Jonathana Strange a pana Norrella.

* * *
Brian Evenson: Doupě / Zhroucení koně (Gnóm, Praha)

Tahle dvojkniha je… zvláštní. Úvodní novela Doupě je, upřímně řečeno, divná sci-fi a možná i trochu psychologický horor, každopádně následovník tradice sahající někam k Lovecraftovu Vyděděnci a okořeněné (především) Carpenterovou Věcí. Je obtížné udělat si na ten příběh jasný názor. Totéž platí pro následující sbírku povídek. Američan Brian Evenson (*1966) totiž nekomponuje horory založené na monstrech, nýbrž na rozkladu osobnosti a ztrátě kontroly nad vlastním rozumem a smysly. Občas se mu to povede lépe, občas hůř, ale ve výsledku je Zhroucení koně knihou ospravedlňující dávné reklamní slogany typu „nedoporučuje se číst o samotě a osobám náchylným k psychickým problémům“.

Ona tenká hranice náznaků a metafor, které mohou popisovat prostou zkušenost i naprosté inferno, je samozřejmě výzvou nejen pro autora, ale i pro překladatele. Jakub Němeček je zárukou, že každé slovo textu bylo zváženo na lékárnických překladatelských vahách. Výsledkem je existenciálně tísnivý zážitek a dokonalé naplnění teze, že správný horor musí být podvratný.

Brian Evenson: Doupě / Zhroucení koně Brian Evenson: Doupě / Zhroucení koně (Gnóm, Praha)

ALTERNATIVA:
Dan Simmons: Zimní přízrak (Dobrovský s.r.o. v edici Fobos, Praha)

Nádherná ukázka toho, jak lze udělat v hororu funkční a působivé pokračování zdánlivě uzavřené, definitivní moderní klasiky. Američan Dan Simmons si navíc neodpustil plejádu kopnutí do literárního provozu v USA i v Evropě. Jeho knihu můžete brát jako metazprávu o údělu spisovatele. Ale taky coby důvod, proč před spaním doma raději nezhasnout…

* * *
Becky Chambersová: Zpráva o životě vesmířanů (Host, Brno)

Završení volné trilogie Poutníci, pravděpodobně nejhumanističtěji posazené science fiction současnosti. Američanka Becky Chambersová (*1985) získala v roce 2019 cenu Hugo za nejlepší sérii roku a dočkala se tak svého prvního velkého ocenění. Doufejme, že nikoliv posledního. Zpráva o životě vesmířanů se odehrává na palubě Flotily, rozuměj seskupení lodí, na nichž takzvaní Exoďané opustili zdevastovanou Zemi. Nyní je Flotila po desetiletích bloudění mezi hvězdami bezpečně usazená a lidstvo se stalo součástí Galaktického společenství sapientních, tedy rozumných (nikoliv pouze humanoidních) ras. Proč se tedy držet tradic předků? Nebo naopak: kde tradice předků hledat?

Zpráva o životě vesmířanů se skládá z fragmentů líčících život v rámci Flotily a vypráví o lidech, již jsou nuceni dnes a denně si znovu ujasňovat, kým jsou i odkud a kam směřují. Chambersová rezignovala na akční scény a soustředí se na vnitřní život postav – a beztak napsala jednu z nejnapínavějších knih, na jaké můžete letos narazit!

Becky Chambersová: Zpráva o životě vesmířanů Becky Chambersová: Zpráva o životě vesmířanů (Host, Brno)

ALTERNATIVA:
Elizabeth Bearová: Skryté poselství (Fragment, Praha)

Chytrý fantasy román americké autorky ze světa inspirovaného starou Indií a jejími tradicemi. Trocha politického thrilleru, špetka magie a pořádná dávka zajímavých postav, které se musí vypořádat se svým místem ve světě a s bezmocí, navzdory tomu, že jsou to vládkyně velkých měst nebo mosazný válečník… Jedna z nejlepších ukázek neevropského kvazistředověkého světa, jaké žánr v posledních letech nabídl.

* * *
N. K. Jemisinová: Brána z obelisků (Host, Brno)

Pokračování Pátého ročního období, které otevřelo cyklus Zlomená země. Druhý díl kráčí v nastoupené cestě. Moderní fantasy rozebírající témata nesvobody, otroctví, vyvrženectví ze společnosti… Kromě toho vychází z přísně vědeckého náhledu na svět a postupně se mění v depresivní sociologickou studii společnosti po apokalypse, kdy se sice všechno pokazilo, ale svět se nadále tváří, že naděje na přežití existuje. Američanka N. K. Jemisinová (*1972) navíc programově jde proti předpokladům, jak by měla vypadat fantasy hrdinka. Namísto bojovnic a čarodějek či učeňkyň nabízí matky, dcery a vůdkyně, které se musí vyrovnat s tím, že ne všichni jejich lidé přežijí.

Patří se zmínit i skutečnost, že Jemisinová píše nejen krutě, ale i vtipně, jakkoliv to může znít nelogicky. Její vševědoucí vypravěč vyzařuje únavu a odevzdanost, ale zároveň si neodpustí výstižné cynické poznámky. Stejně jako si autorka neodpustí pár štulců tradičním fantasy tropům (například trpasličím slujím nebo představě, že konflikt je třeba završit bitvou).

N. K. Jemisinová: Brána z obelisků (Host, Brno) N. K. Jemisinová: Brána z obelisků (Host, Brno)

ALTERNATIVA:
Yoon Ha-Lee: Liščí gambit (Host, Brno)

Kniha, u níž si nemůžete být jistí – díky nápaditým popisům technologií založených na kalendáři a přesném dodržování rituálů od vynášení květináčů po mučení kacířů –, zda běží o sci-fi, nebo o fantasy. Každopádně Američan Yoon Ha-Lee dokládá, že i military subžánry mohou být podvratné, ironické a emočně vyčerpávající.

* * *
Ursula K. Le Guinová: Proč číst fantasy (Gnóm, Praha)

Soubor esejů nejdůležitější autorky fantasy a science fiction je vášnivou obhajobou fantastiky i neméně vášnivou obžalobou adorace realismu a realistického přístupu v literatuře. Jak Američanka Ursula K. Le Guinová (1929–2018) říkala: z hlediska literární historie je realismus mladý zpovykaný povýšenec, který existuje nějaká dvě století a beztak už pomalu senilní. Druhým velkým tématem knihy je vztah lidí ke zvířatům. Což je otázka, která se v posledních letech nezávisle na sobě objevila v dílech hned několika autorů (od Robin Hobbové po Anthonyho Ryana). Jinými slovy: eseje Le Guinové zůstávají i desítky let od svého sepsání aktuální a inspirativní. V péči Jakuba Němečka navíc dává kniha možnost udělat si představu o Le Guinové nejen jako o autorce, nýbrž také jako o ženě celý život bojující proti předsudkům v umění i politice.

Ursula K. Le Guinová: Proč číst fantasy Ursula K. Le Guinová: Proč číst fantasy (Gnóm, Praha)

ALTERNATIVA:
Daniel Polansky: Stavitelé (Fragment, Praha)

A hned si dáme jednu zvířecí záležitost. Spaghetti western, v němž hrstka antihrdinů v čele s Kapitánem (což je myš) plánuje krvavou pomstu na brutálním režimu. Mají však psychopatický hranostaj, unavený jezevec, zákeřná krtčice, vyšinutá sova a flegmatický mlok šanci proti tisícům krys a záludnému skunkovi? Tahle kniha amerického autora se musí číst, protože nic jiného ji nevystihne.

* * *
Daniel Kehlmann: Tyll (Argo, Praha)

Občas některá díla z fantastiky pokukují po mainstreamu. A občas je to naopak. Fascinující freska z doby třicetileté války je sledem epizod ze života asi největšího šprýmaře všech dob – Tylla Ulenspiegela. Rakousko-německý spisovatel Daniel Kehlmann (*1975) exceluje v přiblížení devastujícího konfliktu, který vylidnil třetinu střední Evropy a zrodil moderní válečnictví i stát. Jeho Tyll ztělesňuje pocitu člověka rezignujícího na představu, že jeho život má ještě cenu a jediné hodnoty spatřuje v bizarnosti, absurditě a ironii. A ve výsměchu mocným. Protože proč předstírat úctu, když jste živoucí mrtvola? Román sebevědomě překračuje hranice mezi realismem a fantastikou. Dokáže pobavit, znechutit, šokovat i dojmout. Kniha pro každého, komu se stýská po zlatých časech Ecových románů jako Baudolino nebo Ostrov včerejšího dne.

Daniel Kehlmann: Tyll Daniel Kehlmann: Tyll (Argo, Praha)

ALTERNATIVA:
Neil Gaiman: Postřehy z poslední řady (Argo, Praha)

Soubor kratších esejistických textů britského spisovatele Neila Gaimana. Jednak upřímné vyznání lásky k zásadním autorům a dílům v literatuře i komiksu, jednak perfektní představení osobnosti, která by měla (a také tak činí) šarmantně reprezentovat fantastiku v globálním světě.
* * *
Carlton S. Mellick III.: Zbouchnul jsem satanovu dceru (Carcosa, Kroměříž)

Kniha pro naprosté odreagování. Příběh mladíka, který pochází z ultrafundamentálně založené křesťanské rodiny, ale žije v domě postaveném z lega a svoje nízké pudy ukájí na figuríně postavené z lega, dokud ho na jeho posteli (postavené z lega) neznásilní sukuba, která není z lega. A která otěhotní.

Američan Carton Melick III. (*1977) tady jde ještě dál než ve Strašidelné vagíně. Napsal romantickou komedii, v níž démoni trhají lidi a oživlí legodinosauři v Disneylandu žerou děti. Hlavní hrdina bojuje za lásku dívky, která mu začernila penis hříchem a neúspěšně ukradla duši. Kde je třeba oživit motorovou pilu z lega a postavit se šíleným křesťanům používajícím kung-fu. Ve své absenci jakékoliv hloubky (kromě toho, že ani rodina se nemá co stavět mezi vás a vaši lásku) je Zbouchnul jsem satanovu dceru svého druhu geniálním dílem, za něž by se ve vlaku nebo tramvaji neměl nikdo stydět. Navíc to přečtete za hodinu.

Carlton S. Mellick III.: Zbouchnul jsem satanovu dceru Carlton S. Mellick III.: Zbouchnul jsem satanovu dceru (Carcosa, Kroměříž)

ALTERNATIVA:
Karel Doležal: Zombie, chiméry a rock’n’roll (Straky na vrbě, Praha)

Zábavný příběh z Prahy obydlené snůškou roztodivných tvorů: od těch zmíněných v titulu knihy až po nejrůznější elementály a humanoidní mloky. Sem tam se mihne i člověk. V takovém světě je obtížné sehnat dobrého textaře pro skupinu vyznávající progresivní rock.

* * *
Tom Sweterlitch: Terminus (Planeta9, Praha)

Kdyby Philip K. Dick, mistr paranoidní sci-fi, psal thrillery s vědomím existence seriálů Akta X nebo Temný případ, nemohl by stvořit nic lepšího než Terminus. Agentka Národní vyšetřovací služby Shannon Mossová je v roce 1997 přizvána k vyšetřování brutální vraždy rodiny zdánlivě obyčejného mariňáka. Jenže případ se komplikuje. Podezřelý mariňák má totiž vazby na loď Libra, která se neplavila po moři, nýbrž – do budoucnosti. A Shannon náleží k několika málo lidem, kteří jsou si vědomi skutečnosti, že cestování časem je možné. A že s každou takovou cestou se blíží konec (našeho) světa.

Američan Tom Sweterlitch (*1977) začíná tuhle svou knihu jako skoro tuctový thriller plný výjevů násilí, ale do extraligy prózu posouvá vědomí možnosti cest časem a především blížící se titulní terminus čili konec, zlom, přelom. Tahle kniha je víc než pouze temná. Obálka českého vydání u ní vhodně posiluje pocit fatální odtažitosti. Paranoia, strach, čím dál méně času na vyřešení případu a čím dál brutálnější paradox spojené s výlety do budoucnosti… Málokterý mix fantastiky, thrilleru, detektivky a hororu je působivý tolik jako Terminus. A málokterý mix těchto žánrů si jako Terminus udrží až do konce svou vnitřní, neúprosnou logiku.

Tom Sweterlitch: Terminus (Planeta9, Praha) Tom Sweterlitch: Terminus (Planeta9, Praha)

ALTERNATIVA:
Dan Simmons: Pustá duše (Mystery Press, Praha)

Ještě jednou Dan Simmons: tenhle krátký román mistra rozmáchlých space oper se věnuje komornímu dramatu telepata, jemuž zemřela žena. Ztratil nejen lásku, ale i kotvu příčetnosti. Jeho pouť napříč Amerikou se mění v esej z kvantové fyziky i v bizarní poctu exploatačním filmům sedmdesátých let.

* * *
Christopher Tolkien (ed.): Pád Gondolinu (Argo, Praha)

Pád Gondolinu patří ke třem velkým příběhům ze Starých časů Středozemě. Ani mě nenapadne vysvětlovat tady, co jsou Staré časy, proč nepoužívám termín První věk a spoustu dalších věcí, bez nichž stejně nemá smysl se třebas jen pokusit nastínit děj. Nezáleží na tom. Buď to všechno znáte, a pak je Pád Gondolinu nikoliv jen knihou roku, nýbrž končícího desetiletí, anebo to neznáte a zůstane to pro vás informací bez osobního prožitku. A ten je zde určující.

Tolkienovo dílo mělo zásadní dopad nejen na žánr fantasy, ale i na jeho čtenáře. Výše zmíněný Neil Gaiman vzpomíná, jak s Pánem prstenů doslova srostl. A nebyl sám. V knize Stopařův průvodce po galaxii jazyků se dočtete o specifickém bádání v Tolkienově pozůstalosti nikoliv kvůli příběhům, nýbrž kvůli jeho umělým jazykům. V takovém kontextu je zcela lhostejné, že Pád Gondolinu je souborem několika verzí, vesměs nedokončených, tohoto příběhu a komentářem k proměnám, jimiž procházel. Ani jedna z verzí přitom není tím, co bychom dnes označili za fantasy. Je to umělá pověst stejně jako milostný dopis lingvistice. A především, je to ještě jeden návrat krále, v nějž jsme už skoro ani nedoufali.

Christopher Tolkien (ed.): Pád Gondolinu Christopher Tolkien (ed.): Pád Gondolinu (Argo, Praha)

ALTERNATIVA:
William King: Aenarionova krev (Polaris, Frenštát pod Radhoštěm)

Berte to takhle: pokud chcete dokonalý opak Pádu Gondolinu a jeho požadavků na čtenáře, není nic lepšího než tahle kniha Brita Williama Kinga. Tisíce draků, vymírající elfí národ, asasín přetvořený pomocí kouzel v někoho jiného a návrat tisíce let vězněného démona. Esence oddechovosti.

* * *
Tad Williams: Srdce ztraceného (Laser, Praha)

Loni jsem v obdobném „top ten“ vybíral z knih, u nichž jsem nebyl uveden jako odpovědný redaktor. Z důvodu možné zaujatosti. U Srdce ztraceného to však nemá cenu řešit. Ano, jsem zaujatý. První vydání trilogie Trůn z dračích kostí – Kámen rozluky – Věž zeleného anděla mě udržela v devadesátých letech u epické fantasy. Do druhého vydání Trůnu jsem si u tehdejšího nakladatele vynutil možnost napsat doslov a nakonec jsem si po letech, u současných nadřízených, domluvil pozvání Američana Tada Williamse (*1957) do Prahy. Tahle próza byla prostě součástí mě samého dávno předtím, než byla napsána.

Srdce ztraceného je knihou, na niž fanoušci čekali více než dvacet let. Návrat do světa Východního Ardu. Opět se ukazuje, že dobrá fantasy sága své čtenáře neopouští a že Andrzej Sapkowski měl pravdu, když tvrdil, že jde o lásku k fikčnímu světu, která dalece přesahuje rozměr daných knih. Srdce ztraceného je navíc mrazivým protiválečným románem o nenávisti, předsudcích a zoufalství. Dokonalá antiteze tvrzení, že fantasy je eskapický žánr.

Tad Williams: Srdce ztraceného Tad Williams: Srdce ztraceného (Laser, Praha)

ALTERNATIVA:
Nicholas Eames: Králové Wyldu (Host, Brno)

Jeden z nejzábavnějších titulů za hodně dlouhou dobu. Rozmáchlá hrdinská fantasy, ovšem pojatá v duchu nekonečného večírku plného výtržnictví a siláckých hlášek revivalu hardrockové kapely… Skvělé akční scény se prolínají s milionem odkazů na hudební klasiku. A na stránkách autora doporučuji vyhledat doporučený soundtrack.

ZKLAMÁNÍ ROKU

Stephen King: Outsider (Pavel Dobrovský – BETA, Praha)

Román, v němž Stephen King propojuje styl svých románů z přelomu tisíciletí a postavy z trilogie započaté knihou Pan Mercedes. A zároveň nevyužitá šance. První skoro polovina je možná to nejděsivější, co autor nabídl za posledních patnáct let. Zbytek je tuctová epizoda typu Akta X, kterou jako kdyby sestavil adept na psaní Stop hrůzy.

George R. R. Martin: Oheň a krev (Argo, Praha)

Sama o sobě je tahle bichle, v níž George R. R. Martin převypravuje část dějin rodu Targaryenů, velmi čtivá a jistě potěší řadu fanoušků jak knižní ságy, tak seriálu Hra o trůny. Ovšem bohužel je také takřka dokonalým popřením původní ideje Martinovy ságy a dokonalou přehlídkou neustále obnovovaného statu quo a důkazem, že Martin se bojí konců jako čert kříže.

Mark E. Pocha: Oni (Carcosa, Kroměříž)

Mark E. Pocha je poměrně zvláštní úkaz, který v posledních zhruba dvou letech expanduje z rodného Slovenska i na český trh. Jeho knihy jsou přiznané variace na určité, často velmi béčkové či přehnaně naturalistické a explicitní obskurnosti. To je i případ titulu Oni – o jednom nepovedeném teambuildingu v Branišovském lese u Českých Budějovic. Bohužel, bez dobře nastavených postav se Oni zvrhli v nelogickou přehlídku více či méně explicitních nápodob torture porna.

KROKY STRANOU

Modris Eksteins: Svěcení jara. Velká válka a zrod moderního věku (Argo, Praha)

Fascinující kniha kanadského historika věnovaná první světové válce. Autorovi jde o postižení ovzduší doby, o oddělení světa idejí a světa činů, o rozvolnění velkého mravního zákona… Přítomny jsou poetické popisy přízračné atmosféry Benátek nebo podrobné líčení taneční scény v předválečné Paříži. Jeden z těch titulů, který doslova otevírá jiné vidění a vede myšlení čtenáře zprvu nepředvídatelnými, ale zcela logickými směry.

Modris Eksteins: Svěcení jara. Velká válka a zrod moderního věku Modris Eksteins: Svěcení jara. Velká válka a zrod moderního věku (Argo, Praha)

Laird Barron: Krev je můj chleba (Gnóm!, Praha)

Američan Laird Barron se proslavil jako jeden z nejosobitějších autorů moderního hororu. A právě s jazykem, jímž líčil zkušenost člověka ztraceného ve vesmíru děsu, se pustil do svérázného neonoirového příběhu o vysloužilém ranaři chicagské mafie. Duchaplnosti se v knize Krev je můj chleba mísí s až mccarthyovskými a lovecraftovskými popisy přírody, měst i bizarních postaviček a tvoří čtenářsky opojný zážitek.

Laird Barron: Krev je můj chleba Laird Barron: Krev je můj chleba (Gnóm!, Praha)

 David Vann: Akvárium (Argo, Praha)

Jeden čistě mainstreamový román, který ovšem musí oslovit každého fanouška fantastiky fenomenálními popisy ryb a života ve všech možných akváriích – těch reálných i metaforických. Ve výsledku neuvěřitelně barvitě napsaná temná historka o jednom zdánlivě fungujícím vztahu matky a dcery a také o probouzející se sexualitě.

David Vann: Akvárium David Vann: Akvárium (Argo, Praha)

TÉMATA

Literatura
Knihy
Knižní tipy
Fantasy
Sci-fi

A/Z SOUVISEJÍCÍ